a to je u mě problém, prostě neroste. zůstává neduživá, bídná až zahyne.
a to je u mě problém, prostě neroste. zůstává neduživá, bídná až zahyne.
tak jo, rostou mi okurky jak divé, cukety, ale petržel nechce. Teď jsem měřila kyselost půdy lakmusovým papírkem a říkám si jeslti nemám moc kyselou půdu.
náhodou je to zajímavé téma. My šetříme vodou, a když se vykoupeme, tak rozléváme vodu do všech záchodů a umyvadel a naplníme kýble :-)
Manžel asi bude spořivý typ. Určitě měl jako kluk SPM (sdružené
pojištění mládeže) 
ani né spořivý, ale chce všecko využít a neplýtvat. Tedy když už máme plnou vanu vody. Zrovna teď běhá s kýbly.
Byli jsme na dlouhém výletě, asi 17 km a většinu ve velmi rychlém tempu, nahoru dolu přes kameny a pak ještě začalo pršet, tak jsme vlezli do vany plné vody. a teď tu vodu nějak chce využít :-))
to nedává smysl :-)) ještě by ji mohl vynášet ven do kádí na zalévání zahrady. ale čekáme jeslti nepřijdou mrazy. TAkže nádoby na vodu jsou dnem vzhůru.
Nesměj se, lidi jsou různě potrhlí
Tak, pokud používáte pěnu do koupele, pak mu s klidem řekni, že to zahrádce může tak akorát ublížit i spodní vodě. Saponáty podporují růst řas.
nepoužívám ani pěnu a ani se nemydlíme :-))) máme jen lidský pot ve vodě.
tak to vás obdivuju, já ti mám pocit, že bych se třeba jen bez mýdla
neumyla 
kamarádka jela takhle tu metodu no poo vlasy bez šamponu a prej to nějakou
dobu trvá, než si zvyknou, tak ze začátku máš děsně mastné a pak se to
srovná :)
vlasy si umývám šamponem :-) ale ne ve vaně, manžel nesnáší když mu něco mýdlového ve vaně plave. :-))
Dříve se lidi vody báli. Třeba Ludvík čtrnáctý se vůbec nemyl a také jeho celý dvůr. Tak to překrývali voňavkou a při plesech sr.li a močili a zvraceli v koutech Versailles. Kdo bych chodil do zahrady, že?
Je pravda, že odmaštěná kůže není to pravé ořechové. Existuje třeba mydlice lékařská, jako jakási náhrada mýdla, ale někdo na ní může mít alergii.
no to vím, ale nečekala bych, že z toho porostou řasy, nebo jsem to blbě
pochopila?
i když nevím, je fakt, že odpady z elektráren a podobně, to není dobrý na
cokoliv, ale ta příroda má neskutečnou sílu regenerace, jak se dokáže
přizpůsobit a když už je něčeho moc, tak to zničí a obnoví :)
mrzí mě, jak to všechno mizí... nevím, jestli je to koloběh života, moc
se mi tomu nechce věřit 
Ještě jsou tam třeba antibiotika z těch stolic a pokud pak vypijeme takovou vodičku anebo sníme rybičku, vrací se nám to v podobě odolných bakterií.
myslíš ten velikej, jak se v něm dělává zabíjačka? 
teda pod nějakým podobným takhle u nás zatápěli a pak v tom vařili :)
Jj, to bude něco takového, ale my v tom ohřívali vodu na koupání, když nebyl bojler
jasně :) taky tak, ale my ohřívali v hrnci, takovém obrovitánském,
stačilo jen a aby bylo na dně a do toho studenou a dalo se :)
Pokud to nebyl přímo pařák, tam se vylévá celá nádoba, u brutaru je kohout na vypouštění.
kohout to nějaký mělo dole, jestli se nepletu, ale kecala bych, už si to tak nepamatuju
Pařák se vyklápí., u brutaru je kohout na té nádobě, jako byly varnice v jídelnách na čaj.
aha, díky, moc , tak to nebyl on, to byl ten druhý teda, jak jsi psal, asi :)
My tě chápeme Michale, každý si nemůže dovolit splachovací, ale i
kadibudka má své kouzlo. Když si necháš otevřené dveře, můžeš se
dívat do kraje 
takže jen na velkou :-) to chce zase dobré načasování.
Vyprazdňování může být celkem věda. Jsem teď expert od doby co jsem celodenně pečovala o maminku. Vím přesně co a jak a kdy a s čím etc. A hluboce se klaním pečovatelkám.
Já jsem jak bolševici s heslem: Poroucime větru i dešti. U mě zas:
Poroucime střevům i měchýři. To první vychází to druhé,si připadám
jak na procházce. 
Hlavně tam nespadni 
Tykvovité rostliny, mezi které patří i meloun, mají moc rádi nadbytek
dusíku, takže si tam klidně nějaký zasaď pro potěchu oka

já ti nevím, ale my jsme klasicky vypouštěli jímku na zahradu a nějak
se to nikdy neřešilo
to bys asi ani nemohla nakonec jíst nic, co se vypěstovalo v zemědělství
na podzim se mi pes vyválet v poli v močůvce, co tam byla všude rozeseta a
že toho tam byly kaluže a já jsem s ním šla za tmy a byl mokrej, úplně
durch, ale spokojenej
doma už
ho to tak ve vaně nebavilo 
Psi se neradi koupou kór ty mýdla pro psi , jím nedělají dobře stejně
jako voňavky na WC či osobní pro člověka. 
Já bych ho také do úst nevložil, protože bude plný dusičnanů, ale
nemám růžové brýle ani v obchodě, pokud ho zrovna kupuji 
já občas jo, ale proto, že to nejde spláchnout normálně
protože se mi tam něco sekne, když vylévám
a tak beru kýbl a leju s ním, jelikož nádržka nestačí a než se to
vždycky zas napustí 
Máš tvrdou stolici

Pokud ti výkaly dělají nesmazatelnou rýhu na keramice, jde o kvasinku
Candida albicans.
Taková kandidóza svědí a pálí

hele, ani ne tak tvrdou, ale spíš hoodně a s tím toaleťákem se někdy
prostě stane, že se to zasekne 
ale nemluvila jsem o stolici, nýbrž o bramborech, jsem tam jednou vysypala
šlupky z vařených brambor na salát a nějaký ten brambor, co byl na houby k
tomu a pak jsem to nemohla spláchnout, no poučila jsem se :))
musela jsem to pak ven tahat rukama, abych to uvolnila :)
candidosu jsem zatím neměla, díkybohu
nikomu nic takového nepřeji, jakékoliv potíže podobného druhu a vůbec
tělesné nejsou nej 
ale jako malá jsem měla roupy, ty svědily dost, co si pamatuju, ale tím si
projde snad každý dítě :)
zajímavé je, že to u dospělých není, že to to tělo dá
ale tak ti si pak ujíždějí třeba na tasemnicích z tataráku atd. :)
Jen si nemysli, že to nemají i dospělí 
Do odpadu bych to rozhodně nelil, protože ho jednou ucpeš natolik, že budeš
muset zavolat bagr na zahradu 
Chytrá otázka vzniká, když jí položí moudrý člověk,pak odpověď
dle toho ,kdo jí rozumí. 
Je fakt že někdy se i na tu největší chytrost, či hloupost nedá ani
odpovědět. Při té druhé nejlépe mlčet a nejhůře odejít. 
vím, to mi děláváš 
když jsem "moc chytrá, nebo urputná v něčem"
no vždycky mi to pak dojde, i když to někdy trvá 
asi je to taková typická vlastnost. Urputnost a neodbytnost. Na druhé straně, když se tak dívám na svůj život zpětně, tyto vlastnosti svým způsobem otravné mi celý život pomáhaly přežít a nevzdávat se lehce. Vstát a jít dál za svým. Nebo za tím, co jsme tehdy považovala za dobré a správné :-)) Teď už nemám ani sílu a ani dost energie.
tos napsala moc hezky, ale ona se ti síla vrátí,
jsi zdrchaná posledními událostmi
bude to dobrý, kolo osudu se stále otáčí, což ty dobře víš :)
jasně nebude to, jako dřív třeba, ale ještě to bude velice dobrý,
ty to máš v sobě, vím to jistě, jsi hodně silná žena, to vím na sto pro
a dala bych za to ruku do ohně 
díky za povzbuzení :-) nojo, Kolikrát mě napadá že síla ženy je v její slabosti.
A maminka se zabydlela celkem dobře, je opečovaná jako vzácná květinka.
Nejenom tobě. Horší to je praktikovat v reálu jak tu. Poněvadž tu máš čas si dát pauzu.
Mlčení vypadá inteligentně a odchod může vypadat jako slabost, vyber si
správné načasování 
To mlčení tomu komu je říkáno je dáno nad tím přemýšlet,pokud i
potom se člověk cítí v negaci a né v chytrosti od koho to jde je vhodné
vůbec nereagovat či odejít,pravidlo které funguje, už jsem vyzkoušel, leč
někdy jsem podlehl a diskutoval,ale člověk se učí stoicismu více přijít
na chuť a jde to tuto moudrost praktikoval a vyvarovat se negace a zbytečné
mluvě, spíše činy a pokora jsou slova moudrosti. 
Kdyby si rozebíral každou větu, kterou někdo pronese, budeš mlčenlivým
i na věčnosti 
Nejde jen o větu,ale někdy dobré mlčet jak zbytečně mluvit a naslouchat
a přemýšlet. Přemýšlet třeba a dostat se do kůže druhého, proč
momentálně reaguje a dle toho v té pauze mlčení si říct má cenu
odpovídat či odpovědět po pauze kdy zmizí emoce vůči konstruktu. Někdy
rychlá odpověď je další nepromyšlený výbuch emocí víš. 
To mlčení se nejlépe probírá v mysli po nějaké situaci, aktu, kdy se
člověk buď zdrží a nekomentuje a nebo naopak. Po bitvě se doplňují
generálské řady 
po bitvě je nutkání poskytovat generálské rady největší :-)
(četla jsem rady místo řady)
No však zdrženlivost v mluvě je to že předchází zbytečné mluvě kór
i když nám někdo říká o chybě, mlčení je i to že nekomentujeme tu
chybu ,ale přemýšlíme jak zlepšit,aby chyba už se neopakovala a říct,
což je důležitý postoj,nic neslibujici a to uvedu příklad: Budu se
snažit,aby se tato chyba neopakovala. Což je ctnost a učení Stoicismu.
Poněvadž slibovat něco o čem vím že nevím jestli splnim dělají ze mě
nekompetentního člověka, stejně jako když udělám chybu a okecavam jí,
poněvadž už se stalo lepší mlčet omluvit se a snažit se svou chybu
neopakovat. 
Ber to jako hloubku co píšu, víš jak dlouho jsem to psal? V reálu ze mě
dostaneš málo slov jen ty podstatné co vystihují mou mysl a tím i
skutečnost letitou,proto nedávné objevení objeveného stoicismu. Uf 10
minut. V reálu za tu dobu jen jedno slovo. 
To bych do tebe zase neřekl. Myslel jsem, že konverzuješ vesele a rád.
Zase pokud je to slovo výstižné, pak stačí než jedno. Ženy to tedy moc
neocení, to je pravda, ale zase když je to ano u oltáře, stačí jim jen to
jedno

Podle této filozofie bychom se měli soustředit na to, co máme pod kontrolou, a nezatěžovat se věcmi, které nemůžeme ovlivnit (tvé desetiminutové psaní). Stoikové věří, že klíčem k duševnímu klidu je žít v souladu s přírodou a rozumem a přijímat osud s klidem a odvahou.
Tak a hlavně zdrženlivý ke všemu v mysli než cokoliv řekneme v tichu přemýšlet či mlčet i na slouchani stačí.
Není to tak jednoduché. Člověk je stvořen pro to, aby ventiloval, co si
myslí 
Věř že je dá se to cvičit. Nikdo neříká že hned budeš dobrý, když už se učíš je známka dobré vlastnosti.
ješt k tý chybě co se nemá opakovat.
nevím zda to patří ke stoicismu, ale spíše bych doporučovala tu chybu akceptovat, přijmout s určitou statečnosti i za cenu že třeba okolí to bude iritovat. Pokud tu chybu přijmeš, jakože patří k tvému životu... projdeš skrze ní a zanecháš ji za sebou a jeslti se bude či nebude opakovat není vůbec důležité.
No důležité je dostát toho ,aby se neopakovala. Pokud to je v rámci
možností. 
Nevím o co jde... proto se k tomu těžko vyjádřím. Jestli je to chyba v práci, tedy že človk něco zapomene nebo není dost pozorný a splete si datum či objednávku, tomu se nedá vyhnout ale je možné se snažit i když se nedá nikdy vyloučit že udělá chybu pokud je nepozornost součástí jeho povahy.
JInak ale v rámci charakteru, kdaždá slabost může být předností a naopak.
Né, každý by mohl být Lukáškem, protože podle některých jím být
zaručeně nemůže 
Petržel nechce moc zalévat, kvůli houbovým chorobám rhizoktoniím, seporiózám, sclerotiniím. Pak tam může být mšice mrkvová, vrtule celerová nebo sviluška chmelová,