Rozcestník >> Koníčky a zájmy >> Vraždy v kuchyni

to u nás nemůžu, manžel slinivkář by to nedal :-))

hm tak to jo...

Já mám připravenou skleničku vína, bílého nebo červeného, to podle druhu jídla.
Cibulku dělám na vyšší teplotu, a když se začíná chytat, trochu ji podleju. Alkohol se rychle odpaří, tím se to trochu ochladí, a může se smažit dál. Cibulka chytne barvu, ale nekoksovatí . Vím, asi to není "košer" pro pravověrné mistry guláše, ale dodá to barvu a to víno je přítomno i v chuti.

Cibule se zpočátku klidně může dělat na vyšší teplotu a jak začne tmavnout, tak se může teplota trochu stáhnout, protože pak už je to docela rychlý. Nebo v té finální fázi se to zchlazuje vodou, čímž se docílí toho, že bude cibule maximálně tmavá, ale ne spálená. Víno nevadí, jenom to potom nebude klasický guláš, ale spíš tokáň.

Taky pivo, tmave i svetle, to se ke guláši hodí.

Ano, výhoda obojího je, že se "zbytek z vaření" dá použít po jídle.

některý guláš se ani nedá uvařit :-( prostě se vaří a vaří a vaří a furt je tvrdý.

Hm, to záleží na stáří poraženého kusu. Někdy změknutí masa vyžaduje dušení až 2 a půl hodiny.

dvě a půl hodny je málo :-)) někdy to vařím i čtyři. tedy pokud je to nějaký starý vůl, tak to změknout nechce vůbec . ale běžně mi to trvá tak tři hodiny.

Pokud se ti zdá, že je to z nějakého starého vola, nebo staré krávy - v první řadě nekupovat - pokud se stane - tak trochu naklepat.

hm, tak to byl fakt hodně starej vůl