Rozcestník >> Esoterika a záhady >> Cestou tajemna s panem LUNY

Záleží co každý bereme za pojem smysl života,aby ta meta co kdo má jako smysl života nebyla zase jen vyšplhání na kopec a zjistit že když už jsme ten smysl života našli, hledáme hned další,tedy další kopec .

Pokud byste s nikým nebyl v kontaktu nebo ztratil takové kontakty. Držel byste se stále svých zásad, svého vidění světa? Nebo k tomu potřebujete společnost, abyste je udržel?

Pokud bych s nikým nebyl v kontaktu, tak můžu jít rovnou do blazince. Samota lidi je zabijak. Tohle neni moje parketa být sám .Ja společnost vyhledávam a ona mě .Člověk musi mit koníčky aby nezakrněl. Jsem vice v práci než doma a když nejsem v práci,tak s přateli jezdime kde se dá.

Člověk by měl na druhou stranu mít schopnost se přizpůsobit životním podmínkám. Samota není zabiják. Veškerá strast člověka vychází z neschopnosti se přizpůsobit.

Pak k čemu je filosofie, když dokáže dojet na samotu?

Tím jsem chtěl říci že každý má smysl života jiný a však když ho dosáhne, hledá dál po dalším smyslu života.Jediny smysl života je nikdy nenalezený , vědět že by mohl být,ale dosáhne se až na konci života.

Takže jakési přizpůsobení se dané situaci. Změna náhledu na život a existenci v případě odloučení od společnosti pro vás není problémem.

Určitě né,jde mi o to že smysl života se nedá ohraničit smysly v tomto bytí , že smysl života je nekonečné nedosažitelné, že každý si myslí že jeho smysl života je třeba zvítězit v něčem, když to dosáhne,smysl života ztrácí smysl toho jedince o tom smyslu života.Proto třeba smysl života v něco věřit je nekonečné a život pak jedinci dává šanci stále až do konce života ten smysl života hledat, i když nikdy ho nedocílí.

Kdybychom to vztáhly na hodnoty, které nyní preferujete a které byste preferoval jako člověk mimo společnost (dejme tomu, že by neexistovala, nebo jste se s ní nemohl spojit)

Od určité doby jo.

Já bych to vydržel asi jenom chvíli. Sice vyhledávám samotu.

Když máš ostatní ve svém srdci, tak se necítíš sám, i když jsi sám. Neprožíváš samotu, když jsi o samotě. Všechno je to "v hlavě".

kde máš tu fotku, "neexistující profile" ?

Sám jsi neexistující!

Ukaž covid pas

já jsem existující a mám tam dvě fotky, na rozdíl od neexistujícího profilu součta...

já jsem taky existující a mám tam několik obrázků, na rozdíl od neexistujícího profilu krudoxe...

Exit room
Vámi hledaný uživatelský profil již neexistuje

tohle tam je, když na tebe kliknu, jestli je to nějaký kanadský žertík, tak gratuluji, jsi borec, ostatně tvůj zjev mě nijak nezajímá...

Tak nevyšiluj, když tě nezajímá

kdo vyšiluje? tvrdil jsi, že sis tam dal fotku...
místo toho jsi "neexistující", chápu, fotka by tě nereprezentovala tak, jako tvoje úskoky a podrazy...

Řeš si svoje problémy s odborníkem a ne na fórech. Nikoho nezajímají.

To si tě zablokoval, mně si takto zablokoval-a rose66.

Myslím, že je to zbytečné řešit.

já bych řekla, že něco jiného je samota a něco jiného osamělost

To je pravda. To druhé lze změnit.

Ano, to lze

Mám takový dojem, že vím, o čem mluvíš

to předpokládám...že víš...

Já mluvím o pocitu odloučenosti, izolovanosti od lidí.

Chápu, přesto kdyby to bylo napořád? Bez lidí? Do konce života?

Tak pořád platí, že příčina pocitu samoty/osamocení je "v hlavě".

Takže?

Co takže?

Čekal jsem rozuzlení s tou hlavou. Dá se s ní něco dělat?

Jo aha. No jistě že jo. To co vnitřně prožíváme, není nijak náhodné, nýbrž je to v jistém vztahu k tomu, jak se stavíme vůči světu (co je pro nás hodnotou, za co se považujeme...). A to máme plně ve své moci.

O hodnotách jsem se rozpovídal jinde a docela dost, až to asi nebylo milé

a tady bych zase namítla, že pocit osamocenosti a skutečná osamocenost jsou dvě rozdílné skutečnosti

A jaký je mezi nimi rozdíl? Možná si nerozumíme.

pocit osamocenosti můžu mít, i když budu mezi lidmi, protože si třeba s nimi nerozumím, nechci si s nimi povídat, jsem uzavřená do sebe....ale to můžu změnit, jít jinam, kde mi bude líp.....toto asi je v "hlavě"
ale jsou lidé, třeba staří, nemocní, bez rodiny a přátel a ti, i kdyby chtěli to změnit, nemůžou...takoví lidé jsou skutečně osamělí a to "v hlavě" není

Ano, první příklad je jasně "v hlavě". V tom druhém příkladu jde ale o to, jak ti lidé tu situaci prožívají. A to je "záležitost hlavy". O tom jsem právě psal, že i když je člověk osamělý, tak ještě nutně nemusí prožívat osamocenost (cítit se osaměle). Jedna věc je situace (tj. fyzická či faktická konfigurace) a druhá věc je její prožívání (tj. způsob, jakým je vnímána či zažívána).

ze zkušeností vím o druhém případu, že ti lidé osamělí jsou i se tak cítí...

Jistě. Ale také jsou případy, kdy lidé jsou osamělí, ale necítí se tak.

to ano

No a právě z toho se dá vyvodit, že takovéto pociťování je "v hlavě".

Mysl je ,jako řeka, dá se jen sledovat ,nikoliv uchopit.

a dá se v ní plavat A taky se dá ovládat či regulovat.

To by bylo úplně nejlepší. Znám třeba pár lidí, kteří hned brzo ráno vycházejí do ulic a navštěvují tržnice. Když jedu okolo, často je vídávám. Jen tak se toulají a snaží se navázat kontakt.

Kdo má psa, jde se psem, kdo nemá, jde sám.

Mně to přijde že pro ne psíčkaře není místo :-).

Pejsek všude pejskuje

A jsou tací, kteří ani mezi ty lidi nepotřebují jít, aby cítili jejich blízkost a vnímali s nimi sounáležitost.

Tak pak mají asi pevnou vůli, aby bez kontaktu nezešíleli.

To není o vůli, nýbrž o vztahu. Kdo má lidi ve svém srdci, ten cítí jejich blízkost.

A není mu potom smutno?

Myslím, když je cítí a nemůže s nimi být?

Není, on s nimi je. Takový člověk neprožívá odloučení od lidí (tj. samotu či osamocení).

takový člověk zřejmě nepotřebuje fyzický kontakt...jenže většina lidí ano

Jo to je klidně možné, že většina lidí nemá k lidem takový vztah.

Kdyby byl v kosmické lodi, která míří k Marsu a není cesty zpět?

No jasně.

Tak jsou spojeni i přes tu vzdálenost a nikdo z nich nebude smutný.

Prostě nepociťují oddělenost, protože je mají ve svém srdci (nesmí se jednat o egoistický vztah). Jestli jsou nějak spojeni, to nevím.

Myslíte, že to platí za všech okolností?

Ano, platí. "Stav srdce" je nezávislý na fyzických okolnostech.

Hm., máte asi dobré srdce
Jakou používáte značku?

je mu smutno

Také si myslím. Pak v sobě mění hodnoty. Věci, které dříve ustupovaly do pozadí (blízcí) jsou na prvním místě.

Ano...člověk pozná, co měl, až když to ztratí

Osamocení a samota.

Ano,vím co to je žít jako člověk sám skoro úplně jako na pustým ostrově
Ovlivnilo to můj život velmi ,sesypala jsem se a uzavřela před světem .
Není dobrý být sám !
Ahoj L

Chápu.

jistě

To bylo rychlé