Zahrada plná sedmikrásek...
každá je jedna z něčích lásek
hlavičky ke slunci zvedají
a další lásky hledají
Tak našlapuj zlehka...
protože šlapeš po něčích snech.
Zahrada plná sedmikrásek...
každá je jedna z něčích lásek
hlavičky ke slunci zvedají
a další lásky hledají
Tak našlapuj zlehka...
protože šlapeš po něčích snech.
V jarním šeru,
vycházím vysoko do hor,
ke klášteru.
Za večerního klekání,
sakura opadává.
Umlkly zvony,
večerním šerem náhle
sakury voní....
Lásko, jsi jako krajina,
do které se můj pohled upíná.
Lásko, jsi letní svítání,
do kterého milenci šeptájí vyznání.
Lásko, jsi tlukot lidských srdcí,
který každý z nás v sobě nosí.
Lásko, ty jsi teplo, radost i malebné mámení,
které když poznáme, tak si ho do srdcí vrýváme.
Hodím návnadu psům a omámím stráže,
pak se proplížím tmou přes tři nádvoří.
Ty mi podáš svůj klíč a propustíš páže
a na křídlech sov přelétnem pohoří.
Budeš na skále stát,
já budu ta skála.
Budeš třešnový sad,
na mém úbočí.......
Záleží hlavně na tuze,
jestli text dojme,nebo raní.
Tvrdá nám škrtá iluze
a měkká píše něžná psaní.....
to to letí to to letí
do pařezu husa vletí
a už nikdy nevstala
do trouby se dostala
Já mám panenku v Litomyš-li,
ta když chce,
tak dlouho nepřemýš-li.
Kryl Karel
...já mám panáčka v Aši
ten jedl vtipnou kaši
aby ho prej našli
protože ztratil mašli...
Ahajas
kam až sme to zašli
panáček si hodil mašli
na buku teď visí
splnil svoji misí
petrklíč, petrklíč
Jaro už je tady
Zima už je pryč
nemá žádné vady
dostane tě do nálady
Slunce krásně hřeje
větřík občas věje
voda si tak zurčí tiše
zajíc hopká ze své skrýše
probouzí se les i louka
liška na vše v dálce kouká
usmívá se celý svět
na všelijaký květ
a tak pískej píšťaličko
půjdeš světem za kratičko
od umělce z rukou jeho
co vy robil s láskou, už není jeho
to přináší radost člověku
už mu není do breku
a tak pískej píšťaličko všem
každému rozvesel srdíčko jen
ale milá dámo
vše už je sežráno
syr sežrala myš
a kocour myš to víš
vše se doma vyčistilo
a kocour toho vyhnal pes
pohltil ho černý les.
kocour v černém lese
toho potkat nechceš
oči svítí do daleka
stíny kolem krouží
začínáš se hnedka lekat
duch se kolem plouží
vidíš pouze kroky v louží
ale tělo né je to moc podivné
dál si šlape po lesní cestě
a ty se potíš strachem ve své vestě
ani hejkal už nehejká
asi se rovněž příšery ďábelské vyleká
a ten kocour stracený skočil do medvědiho brlohu
tak byl praštěný.
medvěd ten ho sežrat hned chtěl
ale i on s demona strach měl
...sýru bylo málo
myšce se jen zdálo,
o kotouči velkém
teď odchází s brekem...
to bude tim věkem
v mládi všecko žrala
moc se přejidala
žrala syry
psí granule
i ptáčkum lojové kule
a teď by si ta malá mrška
na parmazan otvirala jeji držka
...kocour mlsně kouká
na koši se houpá
zatřes košem řádně
třeba neřád spadne...
Uzavřel jsem smlouvu s Osudem,
že čekat od sebe už nic nebudem.
Kývl,pak pousmál se opodál....
Řekl-ale co kdybych ti něco dal?
Pak se ale náhle tiše otevřelo nebe
a z něj přímo do srdce mi Osud seslal Tebe.
Stokrát může milovat duše neposedná,
ale láska Osudová je jenom jedna.....
Napiš na co myslíš
Stačí tužka, starý sešit
složit slůvka a není co řešit.
Zavři oči, předpaž ruce
slyšíš tlouci svoje srdce?
Na co mysliš? Napis o tom.
První verš,druhý potom.
Piš o lásce i o závisti,
lidském štěstí,o bolesti.
Zapoj city, zapoj smysly,
odhal chmury ve své mysli.
Pomáhá to, vždyť to víš,
bude fajn, sám uvidíš!
Anonym
Ráno se na slunko usmálo a řeklo,
děkuji ti.
Za málo!
A oba v záři ranních červánků,
mlčí,
tiše stojí
a chystají květinkám rosu do džbánku....
Den už má na kahánku
a zem ukládá se k spánku,
lehni taky vedle mě
budu ti povídat a ty zas mě
jak ráno slunci děkovalo
a květinám rosu posílalo
teď vládne večer, noc a chlad...
my budem tiše naslouchat
co budou spolu plánovat.
Řekni mi,
v čem je ten tajný trik,
že jsi tak hebká na dotyk.
Kloužeš jak v moři Moby Dick
a stačí Ti jenom malý mžik,
vyvolat u mě slastný křik.....
Proč říkat něco, co sám víš
snad se teď tomu nedivíš....
když tvoje slova a tvůj dech
mě hladí jemně po zádech
ten dotyk jemný jen já znám....
když rukám tvým se poddávám.
Záříš-li na nebi,tak silou měsíce.
Jestli jsi vánkem,tak rovnou vichřice.
Pokud jsi voda,tak bouřlivá řeka,
co do mého těla divoce vtéká.
A jestli travou,pak rozlehlá step,
co umí pokaždé zrychlit můj tep.....
Ahoj Květinko.