Nejsi tu a přece trochu jsi
když večer zavoní deštěm a krokusy;
slýchám tě zasmát se za dveřmi v ložnici
vídám tvou postavu pod okny chodící.
Nejsi tu a přece trochu jsi
v chladu ti pára jde obláčkem od pusy;
to, co se vzdálilo, zůstane vzdálené.
Tělo mé od tvého... Má duše ale ne.
2
