Rozcestník >> Kultura, umění a filozofie >> Citáty a poezie >> Básničky všeho druhu

Ne v sedmnácti ani ve třiceti
teprve mnohem mnohem později
chlap doopravdy touží po objetí
po lásce k domovu a naději
Když ten čas na něj dotírá jak ovád
a s dechem pomalu je u konce
umí se dvořit umí poděkovat
třeba jen dívčím vlasům ve sponce ...
Jestlipak vědí ty hluboké višně kdo políbil je očima
každá z nich krásná je krásná je až hříšně
jak prorokova dcera Fátima
ačkoliv nikdy nečetl jsem korán
a nechci konvertovat islámu
poprosím aby vetřeli mi do ran drobounkou krůpěj svého balzámu
(Zmožek)

Na střechu se touhy snesly,
jež jsem vpustil do oblak.
Po pěšinkách květy kreslí,
šlépějemi černý pták.

Chumelí se.Zahrada má
bělostí se zajiká.
Hrdá je a sladká,sama,
zamlklá a veliká.

V štěpu veverka se choulí,
nehýbá se,patří plaše.
Podobá se zlaté kouli,
v rukou strýca Tobiáše.

Až jednou vezmeš v potaz že nebude jen já...., ale....já a ty...,tak pak bude společné...my!