Rozcestník >> Kultura, umění a filozofie >> Citáty a poezie >> Básničky všeho druhu

Jako květina voněla bych Ti,
má Lásko,
až do svítání.

Jako květina,chtěla bych být utržena,
má Lásko,
Tvou dlaní.

Však nejraději bych
jako květina,
kvést chtěla pro Tebe na louce.

Má Lásko,
až do skonání.

Prší.
Kapka za kapkou se vrší.
Mé štěstí konce nebere
a hned tak nevyprší,
jak štěstí některé.

Prší
Kapka za kapkou se vrší
a mnozí se mračí pod deštníky.
Spěchají domů s promáčenou duší
a mně se vyhýbají.....
Bohudíky.

Dva
kteří se nikdy nesetkají.

Již naději jsem ztratila,
s ní víru a snad i štěstí.
V životě jsem zbloudila,
můj osud mne srazil pěstí.

Mám ráda barvu bílou,
a bílou v duši nosím.
Chci muže s černou silou,
marně o jeho lásku prosím.

Oslepující je světlo dne,
chci poznat tmu noci.
Proud slz v očích schne,
najít Tě není v mé moci.

Snad každý den ho míjím,
snad znám jeho tvář.
Možná se však mýlím,
možná je to luny zář.

Již naději jsem ztratil,
s ní víru a snad i štěstí.
V životě jsem zbloudil,
můj osud mne srazil pěstí.

Mám rád barvu černou,
a černou v duši nosím.
Chci ženu v bílém, věrnou,
marně o její lásku prosím.

Oslepující je tma noci,
chci poznat světlo dne.
Najít Tě není v mé moci,
proud slz v očích schne.

Snad každou noc ji míjím,
snad znám její tvář.
Možná se však mýlím,
možná je to slunce zář.

(Zweiblumen)

Po tolika letech a pořád jsi to Ty.
Něžná i tajemná,
jak čtyři uzamčené komnaty,
do kterých vstoupit znova,
bude ráj a peklo.
Nádherný peklo a nekonečný lem,
touhou rozvášněných rozbřesků a nocí.
Sám!
S Tebou!
Bez pomoci!

Po tolika letech a pořád jsi to Ty.
Vroucný a odvážný,
jak čtyři odemčený komnaty,
do kterých vstoupit znova,
bude ráj a peklo.
Nádherný peklo a nekonečný lem,
touhou rozvášněných rozbřesků a nocí.
Sama!
S Tebou!
Bez pomoci!