Takové tu byly krásné básničky, milé, někdy legrační. Nějak se to tady zvrhlo. Škoda.🥺
tak povidej básní
projev cit s vášní
kritiku hoď za hlavu
otevř si vino Palavu
nalej si skleničku
a začni psát
možná se začnem i radovat
jestli ovšem neumíš básně psát
je možne že jím neumíš ani naslouchat
proto omez kritiku a vlož ji zpět do šupliku.
Jo no ,,má špatné dny co. Sám samotné kozák. Asi ho nikdo nemá rád. Nedivím se vskutku. Potřeboval by pár dobrých skutků...Popřejem mu i přesto dobré dny. Aby vylepšil ty své sny.
Koukám že Kozak vám vadí
že vadi vám jeho psaní
že vadí vám jeho city
do básně vložené
chtěl sem napsat víc,ale vidím že to už nemá cenu. tak se tu mějte a
nebudu vám psát přátelé protože přátelé to nedělaji. Nenapišu vám
ani dobrou noc protože já kozák nejdu spát a temno ktere ste vrhli na mé
krátké pusobení je tak temné že už tu nebudu rozsvěcovat a neřeknu vám
ani na schledanou ani mějte se protože prostě odcházím.
Nekamenujte…
Když se podzim krášlí jinovatkou,
namažu si máslem chléb
a poradím si klidně s patkou.
Horký čaj
a bodrým výrazem oživené líce,
k tomu pomáhá mi slivovice.
1
1
3
Dřívko od nanuku
Malé dřívko od nanuku,
ušpinilo chlapci ruku.
Olízl si horní ret,
ještě jeden dal by hned.
Podzimní toulání ....
Červánky na nebi,
večerní klekání
klid se srdci uvelebí.
Můžem se toulat,
můžem se smát....
a pořád víme -
já mám tě ráda...
já mám tě rád.
sny se rozprostřely
báseň se ztrácí
koukám jak se uplatni
pár inovaci
šaty jsou krátké
až nad kolena
někde tam v dálí
už čeká mě
má vyvolená.
Padání listí,
podzimní mlhy,
šaty se dlouží,
kolena a mrzly
obléknem kabáty
a šály taky....
kdo by koukal
na krátké šaty 
snad vás to má milá netrápí
vemte si kožich třeba až po zem
a k tomu zateplené leginy
taky nezapomeňte na pas cudnosti
tim eliminujete všechny chlapovy možnosti
jestli vám už je víc jak šedesat
můžete chodit jenom tak
třeba nahá nad srandovnim pohledem
pouze zoufalec zavahá.
ale už dost komerčni srandy
spusťte kozy po kolená
a třeba budete moje vyvolená.
Teď se do mě pusťte
nadejte mi do sprosťáku
nebojím se pocházím já
z ruských Kozáku
vás bůh stvořil pro zábavu
kolenka nestrati se v davu
obávate-li se čumilu
kupte si na kolénka
sportovni chraniče na míru.
Ty máš hubu jako z plechu,
myslíš jenom na neplechu.
Jenže tvoje staré tělo,
nějak časem zrezivělo.
Oči už ti méně slouží,
že jsi ze hry, to tě souží.
Nebudeš už líbat krásky
ani šeptat slova lásky .
Je podzim - jaro přichází až v březnu:-)
Nalévají se pupence a přilétají klokani:-)
Moře je láska,
moře je touha,
vzpomínka v mlze
naděje pouhá...
Západy slunce
a moře třpyt...
co může člověk
víc ještě chtít?
a v dáli bouře černé mraky
vítr sílí o přiď vlny bijí
na lodi pořad zabavou si žijí
hudba hraje a tanči se zvesela
co se stane posadka ani ve zlém snu neměla
vlna 15 metru veliká na lodi ani nevznikla žádná panika
bylo to rychle a loď se potápí
to ale nikoho už vážně netrápí
žraloci proplouvaj v klidu vše žerou
a mě nad tou knihou slzy už berou
na žraločim lovu kde nehraje roli
jestli noha nebo ruka
odnesla to i paruka
na dno padla kyčel s kovu
vypadla i protéza
za 20 let potapěč ji naléza
nyni vědci problém mají
výsledky však pořad tají.
tajnosti jak na marsu
nastal čas kolapsu
vše se hroutí a rozpadá
už zas mě něco napadá
na bitevnim poli tanky
záložací už dostavaj pozvanky
maskače maji na sobě
pár už ji na bojišti leží ve hrobě
moment..........dobrou noc děti
Budeme si přát, aby zvítězil lidský rozum (pokud je toho člověk vůbec schopen) a tohle byla jen pohádka. Světu mír, žádné řinčení zbraní a podle mého skromného názoru - okamžitý a pak jako obyvatelé tohoto světa diskutujme o tom, co a jak dál.
někde v dáli na moři
jen tak loď si tam hoří
na lodi je láska žhavá
a ty jsi ženo žena pravá
jenom ty lásko milý človiček
měl na lodi prskat méně jiskřiček
nevzplala by tahle loď
tak už do te vody lásko skoč
no prostě skoč a skoč.
Tůdle- nudle....milý pane
Ten kdo požár založí
ať si skočí do moří
ať se plácá ve vodě,
čeká pomoc od lodě....
která možná- milý pane
jeho tělo naloží. 
a třeba uzavřou se kruhy na hladině
tělo ponoři se do hlubin
navždý pohřen v té pustině
skončil pro něj bílý den
nikdo nikdy ho nenašel
rybičky ho stravily
a zbylé kostičky časem
v písku se stratily
tak skončily city láska
a jeden životni děj
a ty broučku co to čteš
měj hezký den
Nemoc současnosti
všední a všední dny...
a moře starostí.
Však nejlepším lékem
napříč věkem
je udělat si včas
na sebe sama čas.
Zalezli broučci do kapradí
a spí už ve své postýlce,
jen jeden ještě trávou pádí
v strakaté noční košilce.
Zima mu fouká na kolínka,
v dešti se může utopit,
Kampak tak běží?-Pro polínka!
Aby si mohl zatopit.
Hle,teď už kamarádi,
malému běží na pomoc.
Brzy jde dým až nad kapradí...
někdo tu šeptá ,,dobrou noc,,
(Vnučka se to učila ve školce.) 
vnužka už možná je starši dámá
možná že miluje postaršiho pána
na louce zbírá velikou kytici
na kraji lesa jelen se pase
a kousek dál zajiček zase
vnučka je v lese
a liška už v jeji zahradě
viděla slepice a už je v náladě
lišku však uviděl vnuččin stryc
a liška utekla už je pryč
vnučka do kytice natrhala par kopretin
rychle se sebrala vidím už pouze její stin
v ruce kytici a pár kopretin
na tom poli žížala
hezky si tam zpívala
uslyšel ji kos
sezobyl ji nos
a bez nosu žížala
už na poli nezpívala.
potom vylez hraboš polní
kde jsou čapi eště volní
kdo hraboše sežere
nebo čáp ho nežere
když se tohle vyřešilo
už hraboše tu nebylo
do nory on zpátky vlez
do večera nevylez.
Naše malá žába
Skákej žábo hop hop hop,
naše bába seje bob.
Zazpívej jí písničku,
kvak kvak... jenom trošičku!
Vždyť má v ruce motyčku!
1
