Rozcestník >> Kultura, umění a filozofie >> Citáty a poezie >> Básničky všeho druhu

"Já píši vám - co mohu více?

Co ještě mohu dodati?

Teď vím, že máte právo sice mne pohrdáním trestati,

leč ještě věřím, nešťastnice,

že mne váš milosrdný soud nemůže přece zavrhnout.

Já nejdřív mlčeti jsem chtěla;

a věřte: nebyl byste znal nikdy můj ostýchavý žal,

kdybych jen stín naděje měla,

že třeba jednou za týden

vás u nás na vsi uzřím jen,

abych vám slůvko mohla říci

a v duchu vaši tvář a hlas

, než znovu navštívíte nás,

dnem nocí abych mohla stříci...

Taťánin dopis Oněginovi
Úryvek....
Alexandr Sergejevič Puškin

Noční tanec

La lučním parketu naposled,
květiny tancují menuet.
Kolébají se v rytmu vánku,
za létem tma zamyká branku.

Čekám uprostřed vlahé noci,
na Tvoje nesmělé:Smím prosit?
Toužím radostně,bez splínů,
vplout v Tvém objetí do podzimu....

Píšeš....
Proklínám,
ty tvoje ústa proklínám,
tvoje oči ledový,v srdci jen sníh,
Sám a sám,ať nikdy úsvit nespatříš,
Na ústa mříž ,oči oslepnou,
Ať do smrti seš sám...

/ text /

Tak dlouho někdo z nás se načeká,
po horách bloudí,kolem dravých řek.
A dlouho nepotká člověka,
aby mu na prst navlék prstýnek.

Usměj se,Lásko,třeba slzami,
když jméno vepsali jsme k jménu.
My dnes to zlaté slunce nad námi,
vzali jsme do dvou našich prstenů.

Ach proboha,ten kostel snad?
To není kostel,to můj hrad!
Ten hřbitov-a těch křížů řad?
To nejsou kříže,to můj sad!

Karel Jaromír Erben:Kytice-Svatební košile.

„Mít někoho rád, a nesmět mu polibek dát, je jako u studánky stát, a žízní umírát.“

Miluji Tvé tělo, miluji Tvou duši,
miluji Tvůj vzhled, miluji Tvé krásné uši!
Miláčku, miluji Tě celou,
celým svým srdcem, jak nikoho jiného!
....Ale...nejsi má...a to bolí.

Lásce jsem sbohem dal,
nic se dělat nedalo,
už jsem nemiloval
a jen mě to užíralo ((((.

Jednou si mě postavíš na šachovnici vzpomínek.
Nevím, zda budu bílá nebo černá.
Kdo začne první tah?
Všechna pole se vyprázdní...na mě přijde řada.
Zeptám se Tě : vyhodíš mě?

Den má na kahánku,
celou noc budeme spolu číst,
nedovolíme spánku,
nahlédnout rozbřesku do ptačích hnízd......

Tvoje náruč,Lásko,voní jak tenkrát po heřmánku.
A potom,že podzim jen mlhou a chladem je si jist.