Rozcestník >> Kultura, umění a filozofie >> Citáty a poezie >> Básničky všeho druhu

Slyším to, co jiní neslyší,
bosé nohy chodit po plyši.

Vzdechy pod pečetí v dopise,
chvění strun, když struna nechví se.

Prchávaje někdy od lidí,
vidím to, co jiní nevidí.

Lásku, která oblékla se v smích,
skrývajíc se v řasách na očích.

Když má ještě vločky v kadeři,
vidím kvésti růži na keři.

Zaslechl jsem lásku odcházet,
když se prvně rtů mých dotkl ret.

Kdo mé naději však zabrání

• ani strach, že Přijde zklamání -,

abych nekles pod tvá kolena.
Nejkrásnější bývá šílená.
( Jaroslav Seifert)

Strážný anděl se mně zpovídá a neví kam uhnout pohledem.
Snad myslel si,že mě na úrodnou dráhu navede
a potom jen počasí ohlídá.
Amen.
A svíce bude mít věčný plamen.

Strážný anděl se semnou nehádá.
Spolu neseme si svoje ovoce,
co nám napadalo léty na záda.

Piková Dáma

První Dáma vypráví o růžích,no a tak...
O lásce v dobách bezpráví,jak kvete vlčí mák...
Jak mlčí láskou zmámení a mlčí,mlčí tak.
První je Dámam srdcová a červený má znak.

Druhá Dáma vypráví o křížích nad svíci
o víře která napraví i těžkou hříšnici.
O pannách v řízách splývavých,se slzou na líci,
je druhá Dáma křížová a znak má kající...

Třetí Dáma vypráví o cestách poutníků
o naději té výpravy,o touze lodníků.
At klesne kotva kovová pod útes-rodný práh.
Je třetí Dáma kárová a kotvou její znak.

Čtvrtá Dáma tajemná se halí v temný háv
a musí zůstat bez jména v zahrádce vonných trav.
Kde kvetou bílé ocúny a drobný bolehlav.
Čtvrtá je Dáma piková a v znaku-smrtihlav.

S bludičkou nezbloudíš, v dlani má světlušku.
Se mnou se nestárne, pojď vylézt na hrušku,
utrhni sladký plod z nejvyšší větvičky,
bludička protančit chce svoje střevíčky ,
neboj se světýlka, co někdy zhasíná...
bludička nesvítí ? však není jediná.

Když zahledím se v oči Tvé,
všechen můj žal se rozplyne.
Když Tvoje ústa zlíbat smím,
pak docela se uzdravím.

Když na svých prsou cítím Tvá,
mne zaplaví slast nebeská.
Když řekneš:Tebe ráda mám!
Pak hořké slzy utírám.

Osm let jsem opatroval osmikrásku
a včil s ní jdu na veřejnost,na procházku.
Na chodníku čeká osm odborníků,
odhlasují zda jí dají do slovníku.
Osmikráska vesele se netváří,
ve slovníku je jí jako v herbáři....

Na centrálním dvorci pražské Štvanice,
tancovaly holky při harmonice-v svitu měsíce.
Já jsem tam tenkrát taky byl
a tenis hrál a vodku pil,
jak ty,Lili Marlén......

Jistota

Na kraji hřbitova,umrlčí komora,
nikdo tě nehledá,nikdo tě nevolá.
Nikomu nechybíš.
Krátíš si čekání látáním rubáše,dýcháním do dlaní.

Ráno ti ustlali na lůžku u dveří.
V komoře bez oken,co až se zešeří?
Neboj se.Nebudeš už nikdy zbabělá.
Což ti to neřekli?
Včera jsi umřela.....

Vítr potkal odkvetlou pampelišku.
Holé neštěstí!
Bud ji sukýnku rozfouká hned u klestí,
nebo ji pozve k sobě do pelíšku.
Dál fouká,chválou nešetří.
A i když se holka na nic neptá,
do ouška sladkou lež jí šeptá......

Lámání skal

V pravěku se lámaly skály tak,
že se nejdříve zapálily a pak chladily ledovou vodou.
To se to pak brousilo,
zabrušovalo a ochlazovalo
a tvořilo
a pitvořilo.
Proč já nemám dynamit a nejsem dost chladný.....?