Rozcestník >> Kultura, umění a filozofie >> Citáty a poezie >> Básničky všeho druhu

Mít tenkrát o trochu jinačí náturu,
vzepřel bych se a dnes měl úplně jinou figuru.

Takhle to bylo!Ne jinak!Ne něco mezi!
Jenže tady si mezitím k tomu vymysleli svoji tezi......

Jdu ulicí,jdu bledý. Úsměv na líci a na rtu...rým.

Peču peču bublaninu
říkám vám to na rovinu
borůvková je to vím
taky si jí sama sním.

Mám rád jízdu na velbloudu,
pokud možno v levém proudu....

Můj anděl strážný,má narezlá křídla.
Nad hlavou krouží,však zatím jdu dál.
Když žádná z Vás,mi nic nenabídla.
Tak šlapu listím a stále jen sám.

I Tvoje stopy,už zarostly mechem.
Dřív schody po dvou,já bral jedním dechem.
Dnes kráčím ztěžka,můj anděl se dívá.
Má rád svoji harfu a smutně zpívá.

Ještě obejdu zemi,snad vtátím se zpátky......
Ten kdo mě zná,čte mezi řádky.

Hlavně neprosit

Zase už po tobě stékám,
i když jen očima
V pomalém rytmu se svlékám
a ty to nevnímáš

Dlaně mě brní touhou,
v pěsti je pýcha zatíná
Tak ještě chvíli pouhou,
než uplyne další vteřina

Než sílu svou zas zpátky budu mít
zatím si říkám pořád . . .
Hlavně neprosit
(Lexi)

Budu Tě hlídat z povzdálí

Nechtěj slyšet mé důvody
vrhni kámen-žabku do vody.
Pohladí hladinu a zmizí,
hra bez výhry a bez remízy.
Jen na doušek radostné mízy,
jsme se snad setkali,
cize blízcí a blízce cizí
s nadějí bláznů na reprízy......

Budu Tě stále hlídat z povzdálí.

Běží šedivý Pán , až se mu vousy Ježí...závidím, protože neběží stěží!

Řekla
už se víc nechci zamilovat,
to šílenství přenechám mladým,
nechám si jen vzpomínky do růžova
a vůni čokolády.

Řekla
už nestojím o city pánů,
chci občas s někým
sklenku vína,
dokud čas tiše nedovzlíná.

Řekla
už nikdy nezdaním lásku dráž,
než za kolik stála.
Bouře na moři nálad,
vyměním za poklidnou hladinu.

Řekla.......
a třeba si to rozmyslela.

Rozhovor
Žádné dvě vlny nejsou stejné

Povídá vlna vlně,musíš žít smyslně,
jinak tě smutek zazdí do věže.
Úskost ti sevře plíce,
musíš mít v rukou otěže,
jinak tě smete fujavice,
do hloubky oceánu a nikdy víc se nevynoříš.

A druhá vlna:Vím,že vstanu i ze dna nejtemnějších moří.
A občas se napiju blínu a ne vždy budu vděčná za příběhy,
však příliš ráda plynu a líbám slunné mořské břehy.