Laskavou tvář Slunce k Zemi sklání.
Toužebně k němu vztáhneš svoji dlani.
Brzy jsou paprsky v zajetí pih,
kreslí houslové klíče ve tvářích.
Zahrají melodie strhující,
skvostné opusy na tvé líci.
Prostoupí labyrintem uší,
spočinou ve tvé dětské duši.
Květy spatříš, kam až dohlédneš,
scenérii za letního poledne.
Třásně zlaté vstoupí do tvých vlasů,
budeš anděl, zvěstující spásu.
Autor kudlankaW
Když mě sny minou,
spřádám pro tebe slovíčka pod peřinou.
Hned nepřiznám se k tomu hříchu....
Chvíli dělám,že šeptám je tichu.
Když mě sny minou,
spřádám pro Tebe slovíčka pod peřinou
a díky Tobě už umím usmívat se na slunce......
Až spředeš slůvek nit
už vím, co jsi chtěl mít
jen něhu ,lásku a cit . . .
tak spřádej slovíček nit .
Kdybys tu nebyla Ty,
vím....
Hvězdy by také svítily,
ale jinak,možná trochu méně....
Kdybys tu nebyla Ty,
vím....
Měsíc by se taky díval do oken,
ale byl by trochu jiný a možná menší......
Kdybys tady nebyla Ty,
vím....
Taky by dojímal mě ptačí let,
ale možná trochu jinak.......
Kdybys tady nebyla Ty....
ale jsi.
Jsem tu a věz
že hvězdy svítí pro nás
a stále budou
Jsem tu, a věz,
že měsíc svítí
a nové zítřky budou
Jsem tu ,už víš,
že každá vlaštovka se jednou vrátí
a doba čekání se krátí
Jsem pořád tu,....a budu dál...
a kdybych jednou už nebyla,
ten čas za to stál
Na Vltavě u Strakovky,
prý kotví tři minolovky.
Podívat se pojedu
v úterý či ve středu-
prohlídka je za tři stovky.
Vladimír G.
I vejdou se. )
Jednu si schovám do kapsy. Nu, co kdyby. )
Utekla mi Terakotovka (
na ní, by s klidem, padla každá stovka. )
Voníš okvětními lístky jabloní
a loňským babím létem
jako střízlivé moudré ráno
s nadějí
že tvé slzy,stékající po amuletu Madony
jsou jen štěstí a ne pamfletem
co rukou kritika psáno
nežádoucí emoce spouštějí
voníš podzimním orlojem
náměstím i tržnicí
kde blýskající se cetky
lékořice a exotické koření
dodávají punc tvým jemným pohledům
voníš mořským příbojem
deštěm i vichřicí
jako rozházené kytky
padající z nebe pro akt loučení
voníš osmým divem světa
jako pokušení
a nezdolná touha
za světlem jít
voníš jako krásná němá věta
co lehounce na jazyku zabrní
jako když láska se rouhá
a brání tajným milencům
o ní snít.
Autor neznámý 
Láska je jako pírko,
co povětřím se chystá nesti.
Někdy se poštěstí....někdy nepoštěstí.....
Chytit ji a do srdce vnésti.
Krzysztof Koscielski
TANGO
Žycie,žycie jest jak tango:
Albo tanczysz,albo sie boisz
i jak pizda stoisz.
A jak ci sie poplacza nogi,
to sie vypierdolisz.
Skrze vzpomínky a vyrytý rány
a důkazy že jsme nevzdali plány
co na kůži se podepsalo....
mi nevadí
když za něco to stálo.
1
1
2