Kdysi, kolem roku 2012. mi byla poslána sbírka básní o kterou jsem
poprosila, od jednoho dobrého člověka.
Tím dobrým člověkem, byla Nataša Vrecková z Ústí nad Labem.
Sbírka se jmenuje "Střípky slov"
i je "Věnována všem onkologickým pacientům, zvláště pak, ženám po
rakovině prsu."
Nedávno, jsem se k ní dostala, při úklidu a vyhazování věcí, které
již v životě potřebovat nebudu. :-)
Dovolím si Vám sem občasně, nějakou tu báseň od Táni přepsat.
Toto je má vzpomínka na ženu, která již není fyzicky v "našem
světě", ale patří mezi člověky, kteří mi přinesli do života čistou
radost.<3
"Pro všechny co bojují
Na chvíli zavři oči,
Sleduj, jak svět se točí.
Své vnitřní já
napoj na jeho energii.
Cítíš tu sílu, co Ti dává,
Věř, že budeš zdravá.
Nech se unášet.
Cítíš jemný vánek
od černého moře?
Tu slanou příchuť vln,
jež přicházejí a zas mizí.
Omývají
tvé bolavé tělo.
Odnášejí smutek,
už ho viděět není.
Ztratil se
ve vlnách zapomnění.
Stále máš zavřené oči?
Cítíš, jak svět se točí?
Tvá zavřená víčka
hledí do sluníčka.
V tom jasu
slyšet je smích.
V němém úžasu
vnímáš jeho krásu.
Zkus v té chvíli
vyslovit své přání.
Vzácnost oné chvíle
je v tobě.
Tak jako smích, energie,
život.
Stále máš zavřené oči?
Cítíš, jak svět se točí?
V tom víru dokážeš
Víc, než může se ti zdát.
Přání tvá se splní,
je s tebou ten, co má tě rád.
Vše má svůj řád,
tak neměj v sobě strach.
Otevři oči,
klidně se dívej.
Svět se točí,
teď jen pro tebe!"
I jen se zeptám teď za sebe )
Máš ještě zavřené oči? Koukej, svět se stále točí! :-)