Zas pomalu se přikrad čas,
kdy do šatníků spěchá každý z nás.
Tu rolák, šálu, mikinu,
tak dávej pozor na rýmu.
Venku mží a vítr fouká
a každý smutně k nebi kouká.
Marně hledá mezi mraky,
kam vypařil se slunce svit
a s ním teplo, radost, klid.
Jen ty, nekoukal ses vzhůru
a snad touha tvá, zahnala tu noční můru,
kdy sám jsi bloudil městem lidí
a hledal štěstí, co ti chybí.
Proto přijela jsem Já. . .


