V blízkosti vesnice
staví se hranice
jsem čarodějnice
vím, co mě čeká.
Po slunce západu
přijdu já na řadu
na jednu vteřinu
rozzářím krajinu.
jako kousky popela
vyhasnu pak docela.
Jak jsem chtěla dokázat nevinnu,
když vědí,že jsem vinna? (?)
A kopretiny znám,
jen časem se jim mění květ.
Jednou svou krásou lákají tě,
neboj se, přijdi si k nám přivonět.
Škoda jen, že nevydrží dlouho,
když už je držíš v náručí,
možná jen na chvíli pouhou,
život tě čekat naučí.
Tady se nemlčí, tady se vážně,
mají psát veršíky ,a nebo básně.
Když budeš mlčet,zbude jen ticho
to se mi nelíbí, je mi to líto -
tak zavři oči, poslouchej sebe
a nebo otevři - koukej na nebe. (
to je ale
blbost)
Mlčeti zlato,
mluviti stříbro,
tak nás to po generace učili.
Teď, abychom stříbro polštářem přikryli.
Zlato na podnose nám naservírovali,
aby jsme jen úžasem tiše stáli.
Jak nás generace učili,
všechno trvá jen chvíli,
Polštář na věky nemusí tam býti,
stříbro ať se ti na jazyku rozsvítí.
Mluviti je síla, která nás obživuje,
Stříbro, které nás obhajuje
Stříbro, zlato je dar od přírody.
Mlčeti, mluviti je dar svobody. 
Často jsem litovala toho, co jsem řekla. Ale nikdy jsem nelitovala ...že
jsem mlčela. 
Já jsem ještě škvrně, nepamatují tolik generací:-)
Kuklínek - mrně - škvrně - dospělý mravenec:-)
Mečeti zlato:-)
Mééééééééé:-)
Mám rád básničky z přírody, třeba o labutích nebo jen o jedné:-)
Bílá labuť k břehu pluje,
do zad-ku jí vítr duje.
Pluje, pluje, pluje, pluje,
nakonec se zamiluje:-)
nebyla to bilá labuť
byl to velký žralok bílý
sledoval loď dlouhou chvilí
chvíle měla dlouhé míle
nad lodi kroužily labutě bilé
uviděly žraloka sen se ti splni do dne a do roka
Byla bílá, byla milá,
na jezeře hladinu rozvlnila.
K obloze krk labutěnka natahuje,
kde pak můj milý dnes pluje?
Jezero je mu malé, po dálkách touží stále.
Byť jsem na něho milá, teď bych ho utopila. 
neutopiš nejde to
švagr je Posejdon
ty poeto
mužeš topit jak jen chceš
sama na dně uvízneš
Jak by tak krutá byla?
Labutěnka by nikdy svého labuťaka neutopila.
Ať si po světě cestuje, labutěnka na jezeře tancuje.
Pro jedno kvítí, slunce nesvítí.
Ach.....krásná labuti,čím všechny zjev tvůj láká
tebe jen uvidět a zmizet navždy v dálkách.
Tvá krása bělostná ,ta nikdy jiná není...
labutí peříčko ...
to dojde v zapomnění.
V rákosí zeleném zas s bílou pěnou mizíš . . .
a vášen milenců ty nikdy neuvidíš.
Labuť je jen krásný pták, v životě je tak i tak.
Někdy potkáš labuť vletu a pak přijde salva z kulometu:-)
Čepička na žalud ...))) noo musí to být, bud jak bud. Bez čepičky je
to zase ,průšvih velkej,jako prase. 
Takže -raděj , a bud rád, o labutích můžeš psát. 
Pletete si milá dámo,
co jest o žaludech psáno.
Myslíte si, v okamžení jen
na slastné rozptýlení:-)
vyšplhal sem na strom hustý
okoli bylo hrozně pustý
všude rostla stepní tráva
to mi sílu v život dává
pod stromem oběvil se velký slon
stromem třese jako hrom
větve držim se jak klíště
příště k hraní oběvim si jiné hřiště
Nelez moc vysoko
uděláš bum.
Ten slon je veliký,
asi jak dům.
Ty spadneš dolů,
bude to žuch.
Možná tě ochrání ,
jedině Bůh . . .
na boha nevěřim
a ty snad jo?
tak to jsme spadli na same dno
tam neni slona
tam není dům
tam už se nalévá
jen čistý rům.
tam sedí pirátí
zpívají písně
a ty si zavolej
na linku tisně
já už tu nemohu dál s tebou být
vyrážím na moře
abych měl klid.
)))) konečně jsem na to přišla...většina ženských problémů
začíná muži!
MEN-struace
MEN-opauza
MEN-tální porucha
spadly ti rty a došla ti báseň
třeba ti chybi ta ženská vášeň
třeba ti chybí ženskost a emoce
třeba se sejdeme zas tady po roce
Nezbyla mi ani věta, z rozhovorů včera dnešních
Zkyslé mléko-nápoj světa, slova jako pecky v třešních.
To je ted celá moudrost moje:
milovat hlučnou vřavu boje.
Za nocí vnikat do snů žen,
a trochu býti zadlužen.
Pískat si, jak mi zobák narost
vínem si plašit z čela starost.
Svůj život rychle utratit,
nic nezískat a neztratit. ( František Gellner) ?
Dnes mě naštval jeden týpek.
Cítím se fakt uboze.
Ležím po tmě na posteli,zírám oknem k obloze
At ho chrání všichni svatí,at mě nikdy nepotká!
Neb ho majznu po palici a píchnu ho do oka !
a on tě pichnul do rozkroku
proč by si ho bit chtěla
ty bys prostě mladá ženo
pouze ráda byt měla
mnohým se to nedostává
mnohe šíli každý den
pichejme tyto smutné ženy
aby to nezustalo jako nesplněný sen
píchejme je na hřbitově
píchejme je v posteli
a už by nikdy tyto ženy
smutné byti neměly
najdeli se ňaká žena
co by pichat moc chtěla
opichejme tuto ženu
aby zážítek hezký měla
aby nikdy už neměla
chuť někoho majznouti
raději by tato žena sama
měla si do rozkroku vpichnouti
potom by už pouze měla
vyčkat dobu k porodu
zvyšila by timto pouze
populaci národu.
Někdo jezdil po zábradlí, nevšiml si hřebíku.
Tedka mluví tenkým hláskem-chybí mu kus pytliku.
snad to bude tím...čimčarara čím?
jinak nevím, milí páni
nač tu mluvit o ,,píchání,,
když už nemá čím ))) 
na to nemám slov
jdu vyměnit krov
do komůrky mi zateká
sousedka se ihned leká
jdu vyměnit krov a potom
střešni tašky
na půdě z vlhka litají už vašky
je tam i plno komárú
a já už nemám na opravy jsem
bez peněz bez dolaru
a jáká že to byla otázka
hřebík v zábradlí
to jste si moc rozumně nevedli
pas cudnosti sem si dal
abych pytel neroztrhal
Zavoněla
Zavoněla luční travou,
barvu měla červenavou.
Malinkými prstíky,
přejela si dolíky.
Mezi nimi místo zbylo,
léto úsměv vykouzlilo.
Lesklá očka, celá zlatá,
krása nemusí být svatá.
Neztrácí čas, chce se hned,
za svou láskou rozletět.
V jednom letním obrázku,
narazil jsem na lásku.
Třpytila se na vlásku,
díky svému ocásku.
Jako malé perličky
zářily tam kapičky.
Moudrý pavouk o vše dbal,
silné vlákno usnoval.
Na hlavě mám bujný vlas,
zlatý jak pšeničný klas.
V červenci se hrozně bojím,
by kombajn neudělal mi jej dvojím:-)
Borovice, smrk je vedle,
jeřáb, bříza, dub a buk,
bříza, osika a jedle,
támhle lískový je puk 
Stará kočka s koťaty,
ležela nám za vraty.
K ničemu se neměla,
jenom hloupě čuměla:-)
Kdež jsem ležel pod banánem,
měl jsem tělo jako kámen.
Jeden divný muž mě tlouk,
Schoval jsem se, já jsem brouk!
však večer kdy už ani nefoukalo
pět sýkorek brouka žralo
který spadnul z banánu
jednou takhle po ránu
Sýkorka - symbol laskavosti a tvrdé práce,
dobro a štěstí, svou cestu si klestí.
V zimě v létě, přes všechny útrapy,
zatne zuby, zatne drápy,
aby ten čas přežila, brouka si za žrádlo chytila.
I když laskavost ji v tom bránila, tvrdá práce jí tímto život
zachránila.
máš rada broučky je to znát
jsi asi jejich kamarád
jsi jejich velká kamarádka
nikdy nezaviráš broučkum vrátka
brouček je užitečné zviřátko
nakonec ho zašlapne malé kuzlátko
zašlapnute na zemi
to pro špačka fakt neni
není to ani pro sykorku
přiště o želvě vám řeknu svou bachorku
1
1
1
1
