Žena stojí nad rakví svého manžela a říká zaměstnanci pohřebního
ústavu:
„Chci, aby byl manžel pohřben v tmavě modrém obleku.“
A rovnou mu na pořízení dala nevyplněný šek.
Na pohřbu u otevřené rakve si žena pochvaluje modrý oblek, který má
nebožtík na sobě.
„A kolik stál ten oblek?“ ptá se zřízence.
„No, vlastně nic. Víte, shodou okolností hned po vašem muži přivezli
jiného, který měl tmavě modrý oblek, tak jsem se zeptal té vdovy, jestli
by jí vadilo, kdyby byl její manžel pohřben v černém obleku. Řekla, že
ne. No... tak jsem prohodil hlavy!“
Děcka, myjte si ruce, jinak chytnete koronavirus. Na něj sice neumřete, ale na infekčním není wifi...
Nechápu tu paniku kvůli koronaviru. Vždyť na to máme vyškolené speciální doktory: koronery.
Hulila som na balkóne a sused na mňa zavolal policajtov.
Prišli a pýtali sa, kde je tráva - povedala som, že som ju vyfajčila.
Potom sa pýtali, odkiaľ som ju mala - povedala som, že od suseda.
Teraz sa kráľovsky bavím, ako mu prevracajú barák hore nohami.
Pokud budou školy ještě dlouho zavřené, tak rodiče najdou vakcínu dřív než vědci.
Jde babička po návsi, ve vozíku televizi.
„Vezete ji do opravny, matko?“
„Ne, synku, do kostela, svini ulhanou.“
Jde takhle pocestný a zastaví se u prasečí farmy, a vidí ohradu plnou
prasat. A jedno prase má dřevěnou nohu. Protože to ještě nikdy neviděl,
přijde k domu, zaklepe a zeptá se:
"Proč má to prase dřevěnou nohu?"
Farmář na to:
"O tom Vám povím takový příběh. Jednou jsem oral na poli a můj traktor
najel do příkopu. Převrhl se a já skončil úplně bezmocný pod ním. A
tohle prase přiběhlo, uvidělo to, vrátilo se do domu a tam kvičelo tak
hlasitě, až někdo vyběhl, a pak přivedlo pomoc až ke mně."
"Dobře, to je zajímavé, ale proč má to prase dřevěnou nohu?"
"To není všechno. Jednou ke mně přišel zloděj, když nikdo nebyl doma. A
prase uteklo z ohrady, přiběhlo za mnou až na pole a tak dlouho kvičelo, až
jsem šel za ním, a ono dovedlo mě k pušce v kůlně, takže jsem pak mohl
toho zloděje vyhnat."
"Dobře, to je taky zajímavé, ale proč má to prase dřevěnou nohu?"
"No vždyť mne nechte domluvit. Jednou jsem spal s manželkou v ložnici, a
náš dům začal hořet. A prase uteklo z ohrady, přiběhlo za mnou a tak
dlouho kvičelo, až jsem se probudil a v poslední chvíli zachránil manželku
a děti."
"No to je velice dojemný příběh, ale proč má to prase dřevěnou nohu?"
"Vždyť Vám to celou dobu vysvětluju. Přece když je prase tak hodné, když
Vás má tak rádo, tak ho přece nesežerete najednou!"