Jan 1:1
Překlady:
NS: Na počátku bylo Slovo a Slovo bylo u Boha a Slovo bylo bohem.
EP: Na počátku bylo Slovo, to Slovo bylo u Boha , to Slovo bylo Bůh.
KB: Na počátku bylo Slovo, a to Slovo bylo u Boha, a to Slovo byl Bůh.
R: Ev arch iv o Äoyo, icn o ?,.oyoç iv ipoc 'iov Oeov, icn OF-oç iv o
Äoyo.
II. Rozbor textu a komentář:
...in OFOÇ ~v o Äoyo~
Substantivum O~~~ (Bůh) je v poslední části biblického textu bez určitého
členu o. +Podobně je tomu však i na jiných místech, kde se jednoznačně
píše o Bohu Otci, aniž by substantivum OF-oç bylo označeno určitým
členem o:
Mk 12,27 oiic etv OF-oç veicpow - není Bohem mrtvých
L 20,38 OF-o; öe oiic ec'rv veicpaw - přece není Bohem mrtvých
J 8,54 ov wa~ ÄEyEIE oti OF-oç rI,10v etv - o němž vy říkáte, že je to
váš
Bůh
Fp 2,13 OF-oç yap etv o evepyow ev iuv - neboť je to Bůh, který ve vás
působí
Zd 11,16 öio oiic eacvein aixiouc o OF-o; OFoç ElwcaÄao9al. aowv - proto
sám Bůh se nestydí nazývat se jejich Bohem
+Nebo se vyskytuje v témže kontextu dvakrát, jednou s určitým členem o a
podruhé bez něho:
J 3,2 pal3l3, o~öciev oti wio OeoD eÄ~ÄiOc~ ö~öaciaÄo~ ... eav un 11 o
OF-oç jizť aioD - Mistře, víme, že jsi učitel, který přišel od Boha ...
není-li Bůh s ním
J 13,3 1cn oti wio OeoD eÄOev 1cn ipoc 'iov Oeov WXyE~ - a že od Boha
vyšel a k Bohu odchází
R 1,21 öoii. yvov'ec 'rov Oeov ouX Oeov oc eöoacav - poznali Boha, ale
nevzdali mu čest jako Bohu
1 Te 1,9 ia~ iwc EIEpEIjJa'E ipoc 'rov Oeov aiw 'wv aöoÄov öoDÄEDav
Oeo ~ovit ic(xt aÄiOvo - a jak jste se obrátili od model k Bohu, abyste
sloužili Bohu živému a skutečnému
1 Pe 4,11 a '~~ ÄaÄa, cç Äoyux OeoD ... cç e~ ~~~~oç nv xopnya o OF-OÇ -
kdo káže, ať zvěstuje slovo Boží ... ať to činí ze síly, kterou dává
Bůh
V řecké gramatice není neurčitý člen, jak je tomu například v
angličtině (a, an). Rečtina používá pouze určitý člen o (v angličtině
the), ale jak vidíme z výše uvedených příkladů, v novozákonních spisech
neplatí, že pokud určitý člen chybí, musíme chápat substantivum obecně,
ve smyslu nějaký z různých možných. Absence určitého členu před slovem
OF-oç rozhodně neznamená, že máme tento pojem chápat jako nějaký bůh,
odlišný od Všemohoucího Boha, Hospodina. Ve skutečnosti přijmout názor,
že Ježíš Kristus je nižší, menší bůh, je v radikálním rozporu s
monoteistickým křesfansko-judaistickým učením. Bible jasně tvrdí o
Hospodinu:
„...jsem jedině já, jiný bůh vedle mě není.“ Dt 32,39
„Já jsem Hospodin a jiného už není, mimo mne žádného Boha není.“ Iz
45,5 Je-li Ježíš Kristus BŮH, musí být buď pravý nebo falešný. Ale
dělat z Krista menšího pravého boha je proklamací polyteismu.
Kdyby chtěl apoštol Jan touto gramatickou vazbou pouze říci, že Logos je
božský (v adjektivním smyslu), jak tvrdí dále svědkové Jehovovi, mohl
přímo použít řeckého adjektiva -8eu~ , které se vyskytuje v NZ ve 3
případech:
Sk 17, 29 'o Oaov aVai. ojioiov - božstvo se podobá něčemu
2 Pe 1,3 'c Oeux~ ö~vctEo~ aioD — jeho božská moc
2 Pe 1,4 va dia 'oiov yevicOe OF-t(xç iowovo~ ~nXEc~ - abyste se tak
stali účastnými božské přirozenosti
- Následující příklady dokazují, že Ježíš Kristus je přímo
označen jako ten pravý Bůh - jasně specifikován určitým členem - o
OF-oç:
J 20,28 o icipoc mou 1cn o OF-oç mou - Můj Pán a můj Bůh!
Mt 1, 23 'o ovojia aioD E avoi~Ä ... pRO' rI,10v o OF-oç - dají mu jméno
Immanuel ... „Bůh s námi“
Žd 1,8 ipoc öe 'wv iflov. o Opovoç cou o OF-oç - o synovi však: „Tvůj
trůn,
Bože
III. Zhodnocení:
Svědkové Jehovovi tvrdí ve své publikaci „Měl bys věřit v trojici?“:
„Vyžaduje tedy kontext u Jana 1:1 neurčitý člen? Ano, protože celá Bible
dosvědčuje, že Ježíš není všemohoucí Bůh. ... Nazývat Jehovu Boha
„všemohoucím“ by mělo pramalý význam, kdyby neexistovali jiní, kteří
se také nazývají bohové, ale mají nižší nebo podřízené postavení.“
(str. 28)
Tato spekulace vychází z jejich předpojaté teologie, která striktně
odmítá Kristovo božství. Svým překrouceným překladem dávají čtenáři
vlastní výklad textu, který hrubě přehlíží závažné gramatické
argumenty. Degradovali Ježíše Krista na nižšího boha, a tak sami ze sebe
učinili polyteisty. Celý kontext Janova evangelia však jasně ukazuje na
božství Ježíše Krista, a tím odmítá jakékoli gnostické spekulace o
nižším bohu - je uctíván (9,38), dává věčný život (10,28), je
totožný s Hospodinem (12,39-41x Iz 6,8-10).
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Jan 1:18
I, Překlady:
NS: Žádný člověk nikdy neviděl Boha, jediný zplozený bůh, který je v
Otcově náručí, ten jej vysvětlil.
EP: Boha nikdy nikdo neviděl, jednorozený Syn (pozn. jednorozený Bůh),
který je v náručí Otcově, nám o něm řekl.
KB: Boha žádný nikdy neviděl, jednorozený ten Syn, kterýž jest v lůnu
Otce, onf vypravil.
R: Oeov ou&tç E(OWCEV 7W)7IOE .‚lovoyevrl OF-OÇ o aw 'iov icoÄiov tou
iXipoc eiavoc eyc(Xio.
II, Rozbor textu a komentář:
- jovoyev~~ OF-oç — jednorozený Bůh
Tato obdoba je doložena nejlepšími řeckými manuscripty (např. Codex
Sinaiticus, Codex Vaticanus, Codex Ephraemi, Codex Regius), včetně Bodmerova
papyru a některých raných verzí (koptické a syrské). Potvrzují ji
někteří z raných církevních otců jako např. Ireneus, Clement
Alexandrijský, Origen.
Toto znění textu doloženo daleko věrohodněji než druhá verze.
- jovoyev~~ iioc — jednorozený Syn
Tato obdoba pochází z pozdější doby, nachází se ve starých
latinských a syrských textech, také v Codexu Alexandrinus. Je známá raným
církevním otcům jako např. Athanasius, Clement, Hippolytus.
- význam slova – govoyF-vllç
Toto slovo se vyskytuje v Novém zákoně celkem 9x.
Lukáš: 3x
7,12 (naimská vdova) jediný syn matky – govoyF-Vllç utoçcil ' 'i7u aioi
8,42 (Jairova dcera) jedinou dceru – ODya'~p govoyF-vllç
9,38 (posedlý chlapec) jediné dítě – govoyF-vllç jio
Židům: 1x
11,17 (Abrahám o Izákovi) jediného syna – 'wv ‚lovoyevrl
Jan: 5x
1,14 öoav oc jovoyevoi~ para ia'poc – slávu, jakou má od Otce jednorozený
Syn
1,18 jovoyev~~ iioc – jednorozený Syn
3,16 'wv jovoyev~ – jediného Syna
3,18 tou jiovoyevouc iioi tou OFoD – jednorozeného Syna Božího 1. J 4, 9
'wv ‚lovoyevrl – jediného Syna
- Výklad slova „monogenés“ podle Svědků Jehovových:
„Takže život Ježíše, jednozplozeného Syna, měl svůj počátek. A
všemohoucí Bůh může být právem nayván jeho zploditelem, čili Otcem, ve
stejném smyslu, v jakém zplodil syna pozemský otec, například Abraham.
(Hebrejcům 11:17) Když tedy Bible mluví o Bohu jako o „Otci“ Ježíše,
myslí tím, co říká – že jsou dva samostatní jedinci. Bůh je starší.
Ježíš je mladší – věkem, postavením, mocí i poznáním.“ (Měl bys
věřit v trojici?, str. 16)
Zásadně používají pro překlad tohoto termínu spojení „jediný
zplozený“. + Biblický pohled na slovo „monogenés“:
Podle „The Complete Word Study Dictionary – NT“ toto slovo znamená
jedinečný, jediný svého druhu, jediný. Pokud se vztahuje na lidské vztahy
v rodině, znamená jeden jediný (syn, dcera), v případě Abraháma a Izáka
ale nese význam jedinečný v postavení (jako vyvolené dítě, nositel
požehnání podle Božího zaslíbení v Gen 22, 18).
Toto slovo použité v souvislosti s Ježíšem popisuje vztah Ježíše k Bohu
Otci, představuje Ježíše jako toho jedinečného, jediného (mónos) svého
druhu (génos) .
Popisuje synovství, které Kristus vlastní, ale ne proces, kterým by se
takový vztah uskutečňoval. Kristus je Boží Syn svým postavením, jen On je
takový a nikdo jiný.
Nazývá Boha Otcem po svém (J 5,18), nikdy nemluví o Otci jako o společném
Otci svém a věřících (J 20,17). Nikdy není nazván ieicvov OeoD (dítě
Boží), jako jsou nazýváni věřící (J 1,12, 1. J 3,1,2).
III, Zhodnocení
Ježíš Kristus je jedinečný Bůh nade všemi (Ř 9,5), věčný, nikdy
nestvořený Boží Syn, jehož původ je odpradávna, ode dnů věčných (Mi
5,2), prožívá unikátní přízeň a požehnání od svého Otce (Zi 1,
4.5).
Pokud Svědkové Jehovovi chtějí srovnávat vztah Ježíše Krista a jeho Otce
se vztahem lidského otce a syna a na tomto základě odvozovat, že je tedy
stvořen, pak ale stejně pragmaticky musí nutně přijmout myšlenku, že
Ježíš musí mít i nebeskou matku. Což je naprosto heretický závěr.
Chápání Krista jako stvořené bytosti však není novým učením, ale
moderní formou arianismu, který byl už v raných dobách odmítnut
církevními otci r. 325 na koncilu v Nicaei.
Svědkové Jehovovi si pro svůj překlad biblického textu J1,18 sice vybrali
předlohu řeckého textu jiovoyev~~ Oeo~, ale stejně jako u J 1,1 ignorují
božství Ježíše Krista a degradují ho na nižšího boha, jinou stvořenou
bytost
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Jan 8:58
I. Překlady:
NS: Ježíš jim řekl: „Vpravdě, vpravdě vám říkám: Dříve než
Abraham začal existovat, byl jsem já.“
NS: ... before Abraham came into existence, I have been. (angl.)
EP: Ježíš jim odpověděl: „Amen, amen, pravím vám, dříve než se
Abraham narodil, já jsem.“
KB: Rekl jim Ježíš: Amen, amen pravím vám: Prvé nežli Abraham byl, já
jsem.
R: EUtEV (Xinotç I1coç av av ÄEyú ugtv, ipw Aaaji yEVEO9(xt EQ) E1JIL
II. Rozbor textu a komentář ... EO) E1U
- Výklad podle Svědků Jehovových
„Výraz u Jana 8:58 je docela jiný než ten, který je použit ve 2.
Mojžíšově 3:14. Ježíš je nepoužil jako jméno nebo titul, ale jako
způsob vysvětlení své předlidské existence ... Ježíšova přirozená
odpověď byla říci pravdu o svém věku. Proto jim tedy oznámil, že byl
‚naživu, než se narodil Abraham‘.“ (Měl bys věřit v trojici? (str.
26)
- Biblický pohled na text:
Sloveso „eimi“ je v1. os. sg. ind. préz. V řecké gramatice neexistuje
perfektní tvar slovesa „být“, takže anglický překlad „I have been“
je naprosto nesprávný a vykonstruovaný. Jediný legitimní překlad tohoto
spojení je „já jsem“.
Ježíš použil termín „já jsem“, aby se tak identifikoval s Bohem Jahve,
který se představil Mojžíši v Ex 3,14 jako „JSEM, KTERÝ JSEM“. V
Septuagintě: „Eyo EiU o ow.“ – identické s J 8, 58.
- Další příklady použití termínu „ego eimi“:
J 8, 24: Jestliže neuvěříte, že já to jsem, zemřete ve svých
hříších.
... ~~ EiIE oti EyO Ei~U....
J 8, 28 : Teprve až vyvýšíte Syna člověka, poznáte, že já jsem to a že
sám
od sebe nečiním nic ...
...yCcecOe oti EyO EiU. ...
J 18, 5.6.8: (na otázku: Koho hledáte?) „Odpověděli mu: „Ježíše
Nazaretského.“ Rekl jim: „To jsem já“. ... Jakmile jim řekl „to jsem
já“ (eyo ajn), couvli a padli na zem. Ježíš odpověděl: „Rekl jsem
vám, že jsem to já.“ (eyo eiju )
J 4, 26; 6, 35.48.51; 8, 12; 10, 7.1.14; 11, 25; 14, 6; 15,1.5
Když Ježíš používá u Jana spojení „ego eimi“, má tento výraz
mimořádný teologický význam, Ježíš Kristus je identický se
Všemohoucím Bohem. Proto
vojáci, kteří přišli zatknout Ježíše couvli a padli na kolena, když
jim Ježíš řekl, kdo je.
Jméno „JSEM, KTERÝ JSEM“ vyjadřuje myšlenku, že Jahve vždy existoval,
nebyl nikdy zrozen, nikdy nezemře, je věčný. „...Bůh všemohoucí, ten,
který byl a který jest a který přichází.“ (Zj 4, 8b) Bůh aktivně
manifestuje svou existenci, je dynamický, zapojen do života svého lidu.
Je zřejmé, že Ježíš v tomto kontextu u J 8,58 nepoužívá „ego eimi“
jako odkaz na svůj věk, ale na svou identitu. On je ten, který věčně
existuje sám od sebe, bez počátku, je starší než Abrahám. Ale to není
primární sporná otázka. Tady Ježíš reaguje na znepokojení židů,
kteří chtějí vědět, KDO je.
J 8, 25: „Rekli mu: „Kdo jsi ty?“ Ježíš jim odpověděl: „Co vám od
začátku
říkám.“
J 8, 53: “Co ze sebe děláš?”
Nakonec ho ve v.59 začínají kamenovat, protože jeho jasnou proklamaci o jeho
božství považují za vrcholné rouhání. (Lv 24, 16) Pouhý fakt, že je
starší než Abraham by nebyl legálním důvodem ke kamenování.
Podobně i u Marka 14, 61-64: „Opět se ho velekněz zeptal: ‚Jsi ty
Mesiáš, Syn Požehnaného?‘ Ježíš řekl: ‚Já jsem.‘ ... Tu velekněz
roztrhl svá roucha a řekl: ‚Nač ještě potřebujeme svědky? Slyšeli jste
rouhání. ... Oni pak všichni rozhodli, že je hoden smrti.‘“
III. Zhodnocení:
U Jana 13,19 je psáno, Ježíš řekl svým učedníků věci předem,
„...abyste potom, až se to stane, uvěřili, že já jsem to.“ (oti EY0
~~~~)
Jedině Bůh Jahve zná budoucnost předem, takže Kristovi učedníci potom v
budoucnosti, až se Jeho předpovědi naplní, poznají, že jejich Mistr
Ježíš Kristus je totožný s „JSEM, KTERÝ JSEM“, Bohem Jahve.
Svědkové Jehovovi záměrně překroutili toto místo Písma, navzdory tomu,
že proti nim mluví pádné biblické a gramatické důvody. Odmítají
božství Krista, přestože je z Písma naprosto jasné, že Jahve a Ježíš
Kristus jsou identičtí:
lz 48, 12: (Hospodin) „Já, já jsem ten první, já jsem ten poslední.“
LXX: „Ey0 Ei~U ipo~oc 1c~~ Ey0 Ei~U El~ 'iov a~~va “
Zj 1, 17 (Ježíš) „Já jsem první i poslední,“
„E~O) E1~U ~~i)1O~ 1C~~ ecy~aio~“
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
a takto mohu pokračovat stále dál a dál