Tak studium biblistiky mě zase úplně nezajímá. Kromě toho je ta kniha z roku 1998, takže snažit se z ní vyčítat stav bádání není dobrý nápad. Mimochodem podle mě se jako laciná kurvička vykrucuješ ty a schováváš se za to, že většina odborníků má takový a takový názor, což není platný argument. Ale na tom nezáleží. To že takový názor mají odborníci a ty ho jen přebíráš, to jsem pochopil, ale ať ho zastává kdo chce, já mám vůči němu námitky, A co se jich týče, můžu poskytnout tento rozhovor:
Někteří lidé považují Bibli za základ židovského a křesťanského monoteismu. Záleží na definici monoteismu. Monoteismus je moderní slovo; vzniklo v 17. století. A je to slovo kontrastní k ateismu, víře, že žádný bůh neexistuje, a k polyteismu, víře, že existuje mnoho bohů. Monoteismus je často chápán jako jeden bůh s popřením existence jiných božstev.
V rámci biblického textu se spíše setkáváme s něčím mnohem větším, s něčím, co bychom mohli nazvat monolatrií, tedy s vírou, že božstev může existovat více, ale uctívat se má pouze jedno. Pokud tedy uvažujeme o textu, jako je první přikázání: „Nebudeš mít jiné bohy přede mnou“, máme zde text, který připouští existenci jiných božstev, ale trvá na tom, že má být uctíván pouze jeden: Jahve, Bůh Izraele.
Myšlenku, že neexistují žádná božstva, najdeme v několika biblických textech. Některé texty o nich hovoří tak, že nejsou žádní bohové či že jsou ničím, nebo že „já jsem Hospodin, jiný Bůh není“. Pro badatele je obtížné pokusit se vyřešit otázku, zda to, co tam máme, je ontologické popření bohů. Že žádní jiní bohové nejsou, že neexistují, anebo zda tu ve skutečnosti máme určitou formu rétoriky, způsob, jak velmi silně vyjádřit monolatrii, že se má uctívat pouze Adonaj, pouze Jahve a žádní jiní bohové. Nacházíme tedy v Bibli monoteismus? Možná v některých textech, ale celkově jsou biblické texty nemilosrdně monolatrické a trvají na tom, že má být uctíván pouze Jahve a žádný jiný Bůh.
Tohle je první upřímná výpověď, s níž jsem se setkal a vyjadřuje přesně jádro mé námitky. Ze samotné formulace nabádající k uctívání pouze Jahveho nelze odvodit přístup jejího autora k faktu existence ostatních bohů. Ten v ní zkrátka obsažen není a samotná ta formulace tak může být monolatrická stejně jako monoteistická (jak jsem koneckonců demonstroval příkladem s evangelizujícím křesťanem v Africe nebo tím novozákonním veršem). Je tedy vidět, že odborníci tyto formulace automaticky považují za monolatrické, protože předpokládají, že kdyby byli monoteistické, tak by je vždy doprovázela ona monoteistická deklarace, že ti bohové nejsou brány jako existující. K takovému předpokladu ale není úplně důvod.
Jinak se mi líbilo v jedné té knize objevení podobnosti Jahveho rétoriky s formou chetitských smluv, ačkoli si to tam potom zase tak nějak popřeli.
1
a je to konecne tady!!! mame zde "mou" neshodu s
tebou zminenou "drtivou většinou odborníků".. co se daneho textu
tyce, tak jsem presvedceny o jeho poexilove revizi
1
1
