No vidíš a v tom konci tě vidím že se spravas nerozumně a nejde to z ducha,ale z ega. Ego tě nutí furt argumentovat tvou pravdu a ti co tě konfrontují ti vadí, poněvadž ego tě více dostává do uzkaly,se zastavit a své srdce do toho vložit a bez zaujetí se podívat a říct si , proč se ke mě tak někdo chová, proč se tak děje. Víš kolikrát jsem zažil Visitore, že někdo semnou diskutoval a když jsem si říkal furt to své, že už mi bylo řečeno sprostě že mé myšlení o dané věci je zatvrzelostí a v tu chvíli se musí člověk né nad těmi co k tobě mluví a píšou sprostě,ale k sobě a hledat i v sobě. Tomu se říká moudrost vzniku srdce, které konfrontuje ego,rozum , tím že si i pokládáš sobě, že tu podstatu,v jakém tě kdo vidí a snažíš se si říct.Dobre kouknu se na to okem druhým a pokud nadále nebudu rozumět proč. Tak to nechám být a spíše se snažím zjistit,jestli ti co ke mě tak mluví,jestli z nich nepřichází z dělení vyšší tedy od Boha. Protože Bůh se nám projevuje v daných situacích, když třeba, něco špatně můžeme vnímat. Takové vnuknutí od druhých,od vjemů kolem nás a všímání si ,je i Boží zásah do uvědomění si nás samotný.

,

Je
pobožnost také léčitelnou chorobou, tajtrlíku? Co takhle ji léčit
"vyháněním ďábla", nebo "vyháněním bohů a andělů"?


trikolóru. 



To je stará známá věc, že
nejmravnější svíčkové báby jsou bývalé sexuální pracovnice
to bychom se
nejspíš nestíhali divat! Jak politicky, tak mravně... 




