Rozcestník >> Náboženství >> Ateistická společnost

jonatan zase kváká nesmysly.
Pobožní přece věří v pohádkovou bytost, protože jsou uchváceni představou, že jim nějakým zázrakem pomůže. Proto jezdí do poutních míst, nejen do Lourdes, protože si ve své prosoduché naivitě představují, že právě tam má jejich bůh nějaké kamery a mikrofony a tak lépe uslyší jejich žebrání typu "bóže pomoz mi". Proto denně žádají svou modlu a pomoc.

Tajtrdlíci ovšem horečně vysvětlují, že bůh tu není od toho, aby pomáhal lidem, t.j. nasytil hladové a uzdravil nemocné, a přitom jim jaksi nedochází, že mlátí prázdnou slámu. A tak si říkám, proč vlastně nehospodárně mrhají pobožní svým časem na zbytečné modlitby, když už dokonce i jonatám ví, že bůh nikomu nepomůže?

Kdo chce kam (do nebe) pomožme mu tam, praví jedno přísloví.

V Lurdech je vědecky prokázáno že tam Bůh koná uzdravení.
Nepleť si žebrání s prosbou.

Nic takového vědecky prokázáno není. Je ale známo, že na podobných místech nebo na akcích, kde lidé dosahují velmi silného přesvědčení o jejich zázračném působení může nastat ve stavu vybičovaného očekávání podobného hypnóze nebo tranzu určité krátkodobé zlepšení, nebo spíš pocitu zlepšení. Ten však je pomíjivý.

Lurdy patria len medzi 5 Cirkvou uznaných miest zjavení Panny Márie .,kde boli medicínsky potvrdené zázraky, - jeden som už nedávno uviedol: jeden francúzsky novinár - ateista, (autor khihy o "Lurdských zjeveních" Bernardetty Soubirousovej, v lokálke/vlak do Lúrd stretol matku s dcérou s totálne zdevastovanou tvárou vredmi...keď sa vracal na druhý deň z Lúrd do Paríža tou istou lokálkou, znova uvidel túto matku s dcérou - ale dcéra mala úplne čistú tvár - žiadne vredy, ani jazvy po vredoch...bol z toho šokovaný, a to ho stimulovalo napísaniu tejto knihy, v ktorej referuje podobné a iné uzdravenia z Lúrd, informácie, ktoré získal od viacerých pútnikov na toto miesto zjavení...

Novinářům moc nevěřím, vytváření senzací je pro ně běžný byznys. Pokud by se toho opravdu ujali seriózní vědci a podali o tom pádné důkazy, podložené potřebným materiálem, bylo by to zajímavé a pro medicínu možná i přínosné čtení.

bol to novínár-tvrdý ateista, do Lúrd išiel, aby sa tomu všetkému v tlači/publikačne vysmial...ale skutočnosť ho dobehla, k čomu sa aj priznáva...

Člověk nesmí všemu věřit, visitore.
Kat církev uzná jakýkoliv zázrak, u kterého nenajde nebezpečí, že se lidi začnou chechtat. Tak nebyly uznané zázraky v osadě na Slovensku, kde věřící viděli za nečištěném prosklení trouby obraz Ježíše.

Zkrátka církev kouká, jestli jí uznání zázraku prospěje a neuškodí. To je visitore to kritérium na uznávání zázraků.

To se mýlíš, určitě neuzná. Jsem si jista.

Jsem si ratko jist, že tomu tak je. Vem si třeba ten zázrak z Fátimy. Ten je také uznán, že jo.

Ano, je jich opravdu pár. Níže myslím Vizitor psal že celkem 5.

Například zjevení v Medžugorje uznáno (zatím) není.

je jich 15:

1. Laus (Francie) 1664-1718, Benoite Rencurel;
2. Řím 1842, Alfons Ratisbonne;
3. La Salette (Francie) 1846, Maximin Giraud a Melánie Calvat;
4. Lurdy 1858, Bernadetta Soubirous;
5. Champion (Spojené státy americké) 1859, Adéla Brise;
6. Pontmain (Francie) 1871, Eugene a Joseph Barbedette, Francois Richer a Jeanne Lebossé;
7. Gietrzwald (Polsko) 1877, Justina Szafrynska a Barbara Samulowska;
8. Knock (Irsko) 1879, Margaret Beirne a další osoby;
9. Fatima (Portugalsko) 1917, Lucie Dos Santos, František a Hyacinta Marto;
10. Beauraing (Belgie) 1932, Fernande, Gilberte a Albert Voisin, André a Gilberte Degeimbre;
11. Banneux (Belgie) 1933, Mariette Béco;
12. Amsterdam (Nizozemsko) 1945-1959, Ida Peerdemann;
13. Akita (Japonsko) 1973-1981, Agnes Sasagawa;
14. Betania (Venezuela) 1976-1988, Maria Esperanza Medano;
15. Kibeho (Rwanda) 1981-1986, Alfonsína Mumereke, Natálie Ukamazimpaka a Marie-Claire Mukangano.

https://www.radiovaticana.cz/clanek.php?id=22256

Díky, znám Lurdy, Fatimu a také Garabandal, který není v seznamu. Tato místa jsem navštívila. A taky jsem byla v Santiagu de Compostela (Pěšky 150 km z Porta) a šla jsem pěšky z domu do Mariazellu. To je kolem 200 km.

Putování do poutních míst je velice uklidňující.

Ale chodím ráda i do míst kolem bydliště, letos jsem nachodila kolem 1300 km.

jo, ja som v r. 1988 v mariánskom roku absolvoval 300 km púť z Waršavy do Čenstochovej (za 9 dní, denne viac ako 30 km) spolu s 30 000 pútnikmi z celej Európy - prespávali sme po humnách v rôznych dedinách na sene, bolo to šílené, ale vydržali sme to...tu som bol svedkom aj osobného zázraku, neviem to inak nazvať: - na 5. deň putovania som zjedol skazené ryby/konzervu a v noci v sene mi prišlo strašne zle, bolesti brucha, išlo mi roztrhnúť črevá - vytackal som sa v noci asi o 2.-hej stonajúc z humna, prešiel zohnutý, tackajúci a vzdychajúci od bolesti pred dom, sadol som si v strašných bolestiach na lavičku pred dom a zúfalý a stonajúci som nevedel, čo robiť. V takomto stave som sa sa začal modliť. pane, takto predsa nemôžem skonči!!? - v tom zrazu z tmy vystúpila jedna žena v strednom veku v dlhých šatách, natiahla ku mne ruku a povedala, čo nikdy nezabudnem): "proszę pana, ciepla herbata"! (prosím, pane, teplý čaj!), - čaj, dosť horúci/hořký, som hltavo vypil, vrátil jej hrnček (bol to kovový hrnček), a ona zrazu zmizla - bolesti ustúpili, ľahol som si znova do sena a zaspal, zobudil som sa na budíček (o 4,30 hod) na pokračovanie v púti úplne bez bolestí...

chýba mi tam Guadalupe v Mexiku..4 hlavné sú: Lurdy, Fatima, La Salette a Gudaloupe, u ktrých sa vyšetrujú zázraky medicínsky...o ostatných sa omoho menej hovorí a píše, ...možno je ich schválených viac, ako uvádza radiovaticana, nesledujem to...sú ich však vo svete desiatky, možno 100-200...

To Gudaloupe je kde?

v Mexiku...

o Mexiku se tam píše v tom článku...

už jsem si to našla, díky moc.

není zač...

Medžugorije není uznáno, zatím, ale je to tam už dlouho...

Důležité je aby lidé nepropadali nějakému davovému šílenství, to si určitě ŘKC nepřeje aby byly např. davové hypnózy spojovány s jejím jménem.