Ondi Uživatel je online | Předmět: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE:
RE:…18.06.2025 13:05 | #130846
Reakce na příspěvek #130844
Ano, máme lidi trpícími migrénou, depresemi, různými fobiemi, nebo
pobožností.
Ondi Uživatel je online | Předmět: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE:
RE:…18.06.2025 13:05 | #130846
Reakce na příspěvek #130844
Ano, máme lidi trpícími migrénou, depresemi, různými fobiemi, nebo
pobožností.
???
A tam je někde víra označena za duševní nemoc?
btw. pobožnost je víra v boha nebo něco "trochu víc"? ptám se. za sebe bych řekl, že víra v boha je klasická víra, jakou v sobě máme všichni, interní záležitost. kdežto pobožnost mi přijde že je takový to šílení i do "exterieru", všude křížky, růžence, modlení se, chození do kostela ..... to už může být na hraně s nějakou poruchou. samoztná víra ale podle mne ne.
ale jestli je pobožnost totéž co víra, pak to tedy Ondi napsal
Ondi nedělá rozdíl mezi vírou a pobožností. Ostatně má pro víru
několik mnohem pejorativnější označení.
Pobožnost uvádí ve výčtu duševních nemocí.
Problém je, že tady se nediskutuje, ale je tady patrná snaha zadupat jiný
názor do země, přičemž je povoleno vše. Demagogie, výsměch, urážky.
Proto sem nechodím.
Snad jen maličkost - v případě věřících v Boha se vlastně nejedná o
názor, ale tvrzení.
A to je hned těžší diskutovat.
Ono to v podstatě nemá řešení :
Řekl bych, že žádný způsob uvažování mi není vzdálenější než
"filozofování".
Ale asi bych to tvrzení tady neobhájil.

:-)))
Nelze mít jiný, pokud není existence Boha doložena, je to jen filosofování
nad tím, co by kdyby (Bůh existoval)
Pro jistotu upozorňuji : o Bohu.
O víře a to i v Boha se diskutovat dá.
Ale o Bohu ne - buď existuje, a pak můžeš diskutovat max o jeho vlivech ap.
A nebo neexistuje a pak jak se diskutuje o něčem co neexistuje, aby to nebylo
jen filosofování? .-))))))))
ale tak jako filosofické téma to není úplně mimo, protože je to i o víře. a ta existuje
ano, jako filosofické téma je to dobré... k zamyšlení nad existenciálními otázkami. Jak je možné že se zamýšlíme, proč žijeme, kde jsme se tady vzali etc...
Pokud věřím, že zákaldem mé existence (první příčinou) je Bůh, že skrze mne vnímá, stává se někým... pak mohu uvažovat i nad tím, kdy se to stává... co je mojí podstatou, věřím že moje podstata je dobrá, mohu si důvůěřovat (protože věřím že Bůh žije, vnímá... skrze existenci lidí.
Pořád je to o reflektování já a odraz mého já skrze okolní svět, děje se to pořád protože já sama se vnímám jen skrze reflexi jak vědomé promítání o sobě nebo naslouchání "těm druhým". A je to také o vnitřním pokoji, zda musím mít výboje směrem ven a tedy furt něco podnikat, mít a zažívat nebo zda mohou spočinout sama v sobě v tichu aniž bych sama sebe rušila. A pořád je to o Bohu, kdy mohu důvěřovat že tohle mé Bytí je součástí Bytí jako takového (BYtí=Bůh)
jak vnímáš všechno a všechny ty kolem?
taky jen jako reflexi, promítání si na plátno vlastního vědomí?
proč je to pořád o Bohu? Proč potřebuješ důvěřovat, že nebýt Boha,
nemůžeš žít sama v klidu svého nitra (pokud se zadaří a zrovna netrpíš
:-))))))))))))))))))
Proč máš potřebu prostinké "bytí" nahrazovat slovem "Bůh"? tedy slovem,
které označuje něco s záměrem a vůlí, narozdíl od slova "bytí", keré
uvedené vlastnosti nemá?
Nevím, co ti brání konat podle posledního odstavce i bez Boha. Tedy :
"Pokud nevěřím, že zákaldem mé existence (první příčinou) je Bůh ... pak mohu uvažovat i nad tím, co je mojí podstatou, věřím že moje podstata je dobrá, mohu si důvůěřovat."
PS : moc nerozumím : " Bůh, že skrze mne vnímá, stává se někým."
Bůh se stává někým (a kým) až skrze člověka?
teď jsem naznačila... v posledním příspěvku. Asi jak říkáš berlička, pro mě je důležité být zcela absolutně upřimná a přímá. Někdy mám pocit že to neunesu ani já, ani nikdo blízký, jen Bůh. Lidé si myslí jak jsou dobří, chtějí být dobří, snaží se být spravedliví ale pořád se to různě křiví... útočistě nalézám v Bohu.
Pro někoho je Bůh berlička kterou mohou zahodit ale pro jiné lidi je Bůh skálou - pevností - nedobytným hradem :-)
Ani ten nedobytný hrad reálně neexistuje. Každý hrad, každá pevnost jsou dobytelné.
problém našeho světa je, že je založen na principu střetu protikladů.
co je pro jednoho dobré, pro druhého je zlo, co je podle jednoho spravedlivé, durhý vnímá jako nespravedlnsot - a stále hledáme kriteria, nenajdeme je. Jin-Jang
člověk, jako celá "fyzika" kolem nás, se snaží jít "cestou nejmenšího odporu". ne každý to zvládne, ne každý má tu možnost. především si ale ten "nejmenší odpor" v případě člověka určujeme my sami, a mnohdy špatně
pak trpíme .-))))))))))
To mi připomnělo text z knihy Vesmír v kabale:
Transcendentní Bůh se v kabale nazývá Ajin. Ajin znamená nic. Ajin je mimo bytí, od všeho oddělen. Ajin je absolutní nic.
Ajin není ani nahoře, ani dole. Ajin není ani nehybnost, ani pohyb. Ajin není nikde, neboť Ajin není.
Ajin je nezvučnost, ale není to ticho. Ajin není ani prázdnota, a přesto z nuly nejsoucnosti Ajin pochází jednička ejn sof.
Hebrejské ejn sof znamená nekonečno. Tak jak se má jednička k nule Ajin, je Ejn sof absolutní vše vůči absolutnímu nic Ajin.
Transcendentní Bůh je Ajin a imanentní Bůh je Ejn sof. Nic a všechno je totéž.
Absolutno nemá kromě označení Ajin a Ejn sof žádné další přívlastky. Bůh je Bůh a neexistuje nic, co by se s Bohem mohlo srovnávat.
Tradice vypráví, že Bůh zatoužil Boha spatřit, a tak Boží vůle, symbolizovaná světlem, zazářila nikde a všude. A takto se nekonečné světlo vůle Ejn sof ór stalo vševědoucím po celém absolutním všem. Aby mohl Bůh Boha spatřit, přikázal první oddělení od vševědoucího Boha. Vypráví se, že absolutní vše se stáhlo, aby vytvořilo místo, kde by se mohlo projevit zrcadlo bytí. ...
Další pasáže, které stojí za zmínku:
(viz náhled knihy)
Boží vůle, která obklopovala uprázdněný prostor v symbolu Ejn sof ór, začala podle některých kabalistů pronikat do prázdnoty neprojeveného bytí jako světelný paprsek. Tím se do ohniska dostaly tři faktory, které prázdnotu utvořily. Prvním byla absolutní vůle, druhým čin, jenž ji uskutečňuje, a třetím omezení, které tuto událost ohraničuje a obsahuje. Někteří kabalisté nazývají tyto tři principy působící uvnitř Ejn sof ór, třemi cachcachot, třemi skrytými zářemi.
...
První projevení na obvodu prázdnoty bylo pojmenováno Prvotní koruna. Má mnoho dalších jmen jako Ukrývač skrytého, Bílá hlava a Koruna korun. Většině kabalistů je známa pod Božím jménem Ehjeh – já jsem tam, kde absolutno umožnilo bytí být.
Poslední věta vlastně dává najevo, že se tu popisuje psychické dění a ne (meta)fyzikální.
Víš, když s někým deset let diskutuješ o všem možném i nemožném a
po deseti letech zjistíš, že tě vlastně celou dobu považuje za duševně
nemocného, pak je lepší na debatu s ním hodit bobek a raději jít
provokovat Lihunu 
:-))))))))))))))))))))))
a to asi zase jo :-)))))))))))))))))))))
Abuko, ty tady skuhráš, ale na tvé diskusi to lepší nikdy nebylo.
Nebo že už byste tam šli do sebe?
A že zrovna nejpřezíravější
diskutník a demagog to kritizuje. 
Ondi je realista a tedy není bobožný fantasta.
Mezi vírou a pobožností vidí propastný rozdíl. Víra je potřebná
schopnost intelektu všech zvířat, tedy jak savců, tak ptáků a
pochopitelně i lidí, Bez víry by jsme nekoupili ani mléko v krabici. Při
nákupu potřebujeme víru, že v krabici s názvem "mléko" a se správným
datem použitelnosti je zdraví neškodné mléko. Když zajedeš k benzínce a
vezmeš ze stojanu s nápisem "benzín" hadici, nastrčíš ji do hrdla nádrže
a zmáčkneš kohout, tak jen proto, že věříš, že ti do nádrže teče
benzín a ne voda, nebo nafta.
Když nastoupíš do letadla tak jen proto, že věříš, že stroj nemá
chybu, že piloti umí stroj ovládat ... a že se dostaneš zdravý do cíle
tvé cesty.
To je víra, hochu kterou potřebuješ neustále.
Pobožnost je droga pro lidi, kteří se bez této drogy neobejdou, kteří
se stali závisláky na této droze.
Pochopitelně můžeš věřit i v reálnou existenci vodníků, bohů čertů a
Budulínků. Někteří věří, že zlatá rybka plnící tři přání, jakož
i v žábě zakletá princezna jsou reálné. Takoví líbají každou ropuchu
věříc, že se změní na krásnou princeznu.
Pobožní zase věří, že budou za nábožnou pokoru a modlení odměněni
věčným životem po smrti.

Je ti ten rozdíl mezi "vírou" a "pobožností" jasný, nebo to máš jaksi zoufale pomotané?
Kdyby byl Ondi realista, tak by nefantazíroval. Fantazírování je jeho drogou, na níž je závislý.
Pobožnost je přirozená víra, instinktivní postoj, který zohledňuje psychologickou realitu a proto uvádí psychiku do přirozeného stavu. Každý, kdo brojí proti náboženství, jde ve své hlouposti proti sobě samému. Tzv. antiteisté jsou nadutou a iracionální verzí ateistů.
Za pokoru jsme odměňováni už zde: psychickou vyrovnaností a pocitem smyslu. Neboli odejmutím strasti/utrpení.
a teď koukám, že jsme napsal :
"víru za duševní chorobu nikdo nepovažuje
víru v Boha možná"
:-)))))))))))))))
Když někdo ve městě, v parku vykřikne "JežíšMarjá, zase jsem šlápl
do ho.na" , tak je podle tebe věřící v reálnou existenci boha, Ježíška a
Mařky ?
A že tím zoufalým zvoláním posune bůh čas o minutu nazpět a zbožného
člověka přenese bezpečně v metrové výšce nad tou nášlapnou bombou.

Navštěvovala jsem některé církve a tak vím že oni právě že
rozlišují že toto vykřikují jenom bezbožníci :-). 