Když napíšu, milá zlatá, že bůh a ostatní nadpřirozené bytosti jsou
produkty lidské fantazie poháněné strachem a přáním ochrany, tak to není
debata o bohu a jiných obludách, ale nalévání čistého vína
pobožným.
Má matka mi vždy říkala "pamatuj, lidé milují krásné lži, proto
chodí do kostela, nebo ke kartářce". Proto se maj politici a faráři dobře,
protože umí dobře slibovat. Kdyby byli lidé rozumní, tak by se nenechali
obelhávat a podvádět.
Takže ještě jednou, ateista se nebaví o nereálném bohu, ale o naivitě
reálných pobožných. Ovšem, pochopitelně se svého boha nevzdáš, protože
ti kdosi, kdysi nakukal, že bůh tě uzdraví z nemoci, dá ti hodného muže,
zdravé děti, milou tchýni a hlavně po smrti nový a ještě hlavněji
věčný život v zahálce.
Zajisté věříš, že "první budou posledními a poslední prvními".
Prakticky ti bude v nebi nějaký biskup, kardinál, či papež mejt okna ve
tvém zámku, luxovat koberce, leštit parkety a štupovat ponožky.