,
Ondi
budhismus a další jsou spíš filosofie, než náboženství.
ateismus je také životaschopný
nejde o odmítnutí všeho, ale Boha.
na destaeru jsme opakovaně prokázali, vyjma 1. 3 přikázání, že jsou
produktem lidské zkušenosti a ta pravidla bykla známa dávno před "Bohem" a
ježíškem. uznáváme je i my ateisté, ne kvůli údajnému autorví Boha,
ale kvůli vlastním zkušenostem
Světonázor není nutně náboženství.
buddhismus je náboženství. V zemích kde je tradičním náboženstvím, se pravidelně dávájí milodary lámům, jde se k nim pro požehnání, uzavírají se svatby a konají tradiční pohřeby. Lidé mají své oltářky, které chodí žehnat buddhistický láma nebo mnich. Je to podobně strukturované jako křeťanství, jen věří jinak... buddhistům se křesťanství líbí. Jen neuznávají jejích předpisy, jakože se musí nechat pokřtít pokud chtějí ke zpovědi :-))
"Buddhismus je náboženství či filozofická tradice, původem z indického subkontinentu, založená na učeních Siddhártha Gautamy, běžně známého jako Buddha,[1] což znamená „probuzený“. Buddha žil a učil na území dnešní severovýchodní Indie někdy mezi 6. a 4. stoletím př. n. l. Buddhisté jej respektují jako svého probuzeného či osvíceného učitele. V současnosti je čtvrtým nejrozšířenějším náboženstvím na světě s více než 520 miliony stoupenců ("buddhistů"), kteří tvoří sedm procent světové populace.[2]"
"Buddhismus není primárně náboženské misionářské hnutí. Je to spíše vzdělávací hnutí s náboženským rozměrem. Způsob, jakým je náboženství definováno v západním světě, kde jde především o přijetí systému víry a konverze, tedy o změně jednoho systému víry na jiný, definici buddhismu příliš neodpovídá. Víra sama o sobě nemůže vést k osvobození. Ta pouze orientuje člověka tam, kde se může začít dostávat do vzdělávacího procesu, s jehož pomocí by se díky rozvoji porozumění a moudrosti mohl stát osvobozeným, což je skutečným cílem buddhismu.["
"Buddha radil lidem, aby nepřijímali nic jen na základě slepé víry či autority druhého, nýbrž aby sami usuzovali, zda daná věc odpovídá nebo neodpovídá jejich nejniternější zkušenosti."
Buddha existoval jako člověk, je potvrzený. Ano, vytvořil filosofický směr, ne nepodobný náboženství, ale Boha jako takového nemá a před tím, čemu říkáme víra, skoro varoval.
měl bys rozlišit mez tradičním buddhismem, který se opravdu praktikuje v běžných východních oblastech. Kde žijí úplně obyčejní lidé a jsou úplně obyčejní buddhisté jako my křeťané.
a pak moderním neobuddhismem, který je přitažlivý pro eropany bažící po spiritualitě a vnitřních zážitcích. Kteří si ho idealizují a spíše se podobají křesťanských charismatikům... prostě jsou to lepší buddhisté než ti obyčejní z vesnice někde v Malajzii.
Spiritualita může mít opravdu i elementární modus, který žijí obyčejní nenápadní lidé. Skromnost, naplněnost a nezanechání moc stop.
světonázor není náboženství, ale pokud se postupně vytvoří celkem jasný světonázor a není to čirý materialismus. tedy věří se i na nějaký duchovní přesah, pak se lidský duch začně rozhlížet jak tříbit i svéhu ducha. Nejen tělo.
V náBOŽEnství nikdy nesmí chybět Bůh.
Filosofický model může být náboženství hodně podoben, ale jakmile tam
není "tatíček stvořitel, která všechno umí, všechno ví, .... tak to
prostě není náboženství
Mají své Bohy, přijď se někdy podívat do buddhistikého chrámu. Je to samá socha, ležící, stojící, sedící, takoý a makový... vše je zobrazení různých božstev.
ZKus najít nějaký obrázek, co já vím, to vše je Buddha a nebo jeho pomocníci, lidé. Za Boha jako je ten křesťanský, který stvořil vesmír, vše živé a zase si to bude po smrti brát k sobě, to tam nevidím
"Buddhismus bývá někdy označován jako neteistické náboženství[7] především proto, že se v buddhistických textech objevují bohové či božstva jakožto kategorie bytostí, žijící v jiných dimenzích prostoru. Na rozdíl od teistických náboženství jsou však tyto bytosti z kategorie bohů považovány za smrtelné a nevědomé bytosti podobně jako bytosti z kategorie lidí nebo z kategorie zvířat, pouze je převyšují svými zázračnými schopnostmi a dlouhověkostí. Podstatou buddhismu je ale rozvoj a spočívání ve vnitřní probuzenosti podstaty sebe sama,[8] ne v pěstování a udržování dualistického vztahu k vnějším bohům. Původní buddhismus není ani teismem, ani není náboženstvím. Buddha sám ve svém učení zavrhoval myšlenku na Íšvaru coby stvořitelské božstvo.[9"
To je v katolických kostelech taky spousty model, soch a obrazů i je vynášejí na procesí (na procházku).
1