Rozcestník >> Náboženství >> Ateistická společnost

ad ratka:
.."vy se domníváte že je to špatné, ale ve světě je spousta náboženství.. .. jsi přesvědčen, že když všecko odmítneš, pak to je ta nejlepší varianta?"..
vetsina nabozenstvi si narokuje vylucnou pravdu a jejich tvrzeni nikoliv nahodou popiraji tvrzeni konkurencnich nabozenstvi s "nekompatibilnim" Bohem / bohy.. neresim, jestli naroky na nabozenskou pravdu sly bohuzel nejen v minulosti ruku v ruce s nasilim pachanym na jinovercich ci bezvercich, ale poukazuji na problematiku existence univerzalni transcendentni nabozenske pravdy - presvedceni formovana osobni zkusenosti, individualni intepretaci, kulturnim a historickym kontextem apod. dle meho nazoru dokladaji pravy opak, a sice to, ze je relativni - jelikoz zadne v zakladnich hodnotach a doktrinach lisicich se nabozenstvi pochopitene nemusi byt pravdive a navic je k jejich prijeti "nezbytna" iracionalni vira, rozhodne nepovazuji odmitnuti konkretnich verouk za tebou zminene "vzduchoprázdno"

„…společný světonázor, který utužuje společenství pomůže přežít…“

Aha, takže víra zdůvodněná nutností splynout se stádem. Jo, to chápu. Ale pak je pravdivost nebo nepravdivost obsahu té víry naprosto irelevantní a je to jen slepá víra. Nebo předstíraná, aby mě stádo nevyobcovalo…

Není lepší věřit ověřenému a o ostatním zkrátka připustit, že nevím?
Pokud ale někdo potřebuje „jistotu“ i za cenu, že je daná pouhou vírou, pak ať si samozřejmě věří, v co chce…

dnes nemusí mít nikdo obavy z vyobcování, dříve to tak nebylo... navazujeme na určité kořeny. Díky nim jsme zde.

trfx jr to i o určitém respektu k naším předkům, v podstatě i uznání minulosti... nikdo není dokonalý a v minulosti se určitě udělaly chyby i my je uděláme, a neseme pochodeň pro další generace která nás taky bude různé posuzovat a odsuzovat. Neměli byhcom se k minulosti obracet zády protože se nám nelíbí to a tamto. I díky křesťanství mám zde kulturu kteoru máme. A pokud jeněco špatně, třeba to není vinou křesťanství nýbrž toho že jsme "jen" chybující lidé.

ad ratka:
v sekularni spolecnosti ti je moznost prihlaseni se k ritualum a tradicim zaostalych primitivu garantovana - nikoliv nahodou jim urcene nabozenske predstavy rezonuji i v dnesni dobe - neni se vsak cemu divit, protoze magicke mysleni se evidentne netyka pouze deti a nekultivovanych zablesencu, ale i gramotnych jedincu, kteri narozdil od jejich predku uz rukama nezerou..

nešlo mi ani tak o ritály zostalých primitivů a zablešenců, jako spíše nějaký jednotící prvek, kam se může obrátit každý kdo potřebuje pomoc nebo lidské teplo či nějaký vlídný hlas. Nemyslím tím úřad práce, kde dostaneš dávky a jdeš zase mezi své čtyři stěny.

To co se mi na ŘKC líbí je, že tam může přijít každý a je vlídně přijatý, i osamělí lidé a i ti co opravdu nikoho nemají.

To snad všechny církve vlídně "každého" přijímají :-).
U evengelické dokonce i homosexuály a lesby.

a Pražáky.

kroky by nepřijmuli, zcvoklo by jim z ní

jenže jsou menší, to abys hledala nějakou s lesbama.

Žádnou nehledám, neb jsem ráda nad "věcí" :-)

To dotyčnému zajistí kdejaká humanitární neziskovka, azylák ap.

neříkám že ne... jistě, takoých zařízení je. Mě u církve zaujalo, že nemají předsudky. Příjmou každého kdo je ochoten se nechat přijmout :-))) nedělají selekci, že tehle může a tamten ne. Jenom kdyby dělal úmyslně bordel, pak vlastně nechce. Ale pokud dělá bordel, protože je postižený autista, vůbec to nevadí.

Selekci nedělají ani azyláky a neziskovky.

nemám zkušenosti, věřím ti.

ad ratka:
tomu rozumim, ale to nema s pravdivosti verouky konkretni nabozenske skupiny prece nic spolecneho.. kuprikladu pomerne rozsirene organizace anonymnich alkoholiku jsou rovnez mistem, "kam se může obrátit každý kdo potřebuje pomoc nebo lidské teplo či nějaký vlídný hlas" a narozdil od spolku jedincu s neviditelnym kamosem, jsou schopne demonstrovat, ze vozirat si kazdej den drzku neni uplne ten nejlepsi napad - vas spolek vsak existenci entity, ktera vas "spojuje" a vice ci mene formuje vase zivoty, schopen prokazat neni..

Zády k modloslužbě jo.

Problém je, že uvedenou kulturu bychom zde na 98 % měli i bez křesťanství a možná i lepší

jak to víš, to nemůžeš vědět jak by to bylo

proto jsem napsal "a možná" :-))))
napsal jsme to z klasického důvodu, který zd ebyl dlouze řešen - náboženské války, expanze, snaha ovládnout celou planetu. To by bez náboženství nebylo, takže o to by to možná bylo lepší

možná, mocenský boj by probíhal - viz francouzská revoluce a či různé výpady barbarů, rabování

Podle tebe, když nevěřím na "nadpřirozeno, na bezrozměrné všemocné entity, tak žiju ve "vzduchoprázdnu" a nežiju plnohodnotný život??

Tak to mě překvapuješ.

ale žiješ... žiješ plnohodnotný život. izolované ostrůvky dne přežijí bez problémů. Promiň jestli jsem tě urazila.

dnes

Ty si v pohodě plnohodnotnej v klidu si tu plácáš hňupoviny na ateistech a je ti hej.

No a ty jsi blbec, co vnucuje víru primitivními fabulacemi - a basta hňupe.

... z dlouhodobého hlediska ale víme, že společný světonázor, který utužuje společenství pomůže přežít..

No osobně pochybuji, že dnešní společenství má naději na dlouhé trvání - ze širšího hlediska vládne spíš neshoda a lidstvo - tato civilizace spěje k zániku.
Podle některých badatelů nejsme první civilizací na této zemi, kterou to potká.

no to spěje, takhle zmizelo několik kultur po sobě... byly nahrazeny většinou nějakými barbary

Zvětšiny věřících kultur

... z dlouhodobého hlediska ale víme, že společný světonázor, který utužuje společenství pomůže přežít..?
kokotina viz ateistický komunizmus v Rusku

tam začal rozklad zdola. Stejně jako u nás. Lidé ateismus nepřijali. U nás po revoluci se vyrojila mraky esoteriků, kteří psobili i za komunistů ale víceméně v pozadí. Zaplnili prázdnotu pro regulerní seriozní víře. Mylsím že hodně lidí touží po víře, víře v dobro, lásku etc. Esoteriky a různé rozvoje osobnosti etc... jsou víceméně náhražky. Protože si nechtějí připustit, že úplně obyčejná víra by jim třeba stačila. nechtějí být svíčková babka z horní dolní :-)) Ale nakonec to nejjednodušíí, základní je stálé...

myslím, že esoterici, homeopati ap. zaplnili díru po nemožnosti oblbování manipulativních lidí za peníze za komunistů, kteří tohle vůbec nepřipouštěli

to je možné. zažila jsem tu dobu. Byla to doba neuvěřitelných týpků a ženštin :-)) v televizi vystupovali věštci a věštkyně. hádalo se z karet. lidé byli hladoví po nějakých duchovních zážitcích... církev byla šedá myš.

Dnes se to cele jaksi zklidnilo.

protože u uvedených naprostá většina lidí záhy pochopila, že je to jen zkomercionalizované zneužívání lidských emocí, dobře zaplacené.

někteří mají problém dodnes to prokouknout, víz působení šmejdů na pudy

jj souhlasím, jen než o víře bych spíš mluvil o spiritualitě. To je obsáhlejší a ucelenější pojem než víra. Člověk má spirituální (duchovní) potřeby, a náboženství, ezoterika, i ty rozvoje osobnosti aj. představují různé cesty k jejich naplnění. V posledních dvou desetiletích už to začla popisovat i akademická psychologie.

z Lexikonu psychologie:

Přirozený mentální vývoj člověka nesměřuje k evolučně usměrněné spiritualitě, ale ke kultivovanosti, jejíž přirozenou složkou je duchovní život ve smyslu zájmu o pěstování takových kulturních hodnot, jaké nabízí duchovní produkce kultury především v kategoriích náboženství, filosofie, vědy a umění. Spiritualita znamená obohacení přirozeného způsobu života o jeho vývojově vyšší složky, které mu nabízejí duchovní hodnoty té které kultury, respektive subkultury; náboženství je jedním z aspektů duchovního života.

Významné dílo A. A. Buchera (2007) přináší širší pohled na spiritualitu, když uvedený autor rozlišuje následující kvalitativní aspekty spirituality:

• spiritualita jako sounáležitost, být jedno s něčím;
• spiritualita jako vztah k bohu nebo nějaké vyšší bytosti;
• spiritualita jako vztah k druhému;
• spiritualita jako sounáležitost s přírodou;
• spiritualita jako sebetranscendence;
• spiritualita jako vztah k sebejá (zum Selbst);
• spiritualita jako praxe, speciálně jako modlitba a meditace;
• spiritualita jako paranormální zkušenosti a schopnosti.

Shrnutí těchto možných aspektů spirituality pak podává Bucherův model spirituality, k němuž jeho autor poznamenává: „Spiritualita se projevuje jako mnohovrstevnatý, na fasety bohatý fenomén. Jako jaderná komponenta kvalitativních studií vyvstává pojem ‚spojenosti’ (‚connectednes­s’).“ Zdá se, že tu autor tohoto modelu vystihl to, co je společné mentálním obsahům všech forem spirituality, ona uvedená „spojenost“, tj. hluboká kontemplace (zahloubání se, ponoření se směřující k „uchopení“ smyslu, nezřídka skrytého) ve vztahu k objektu, ať už je jím bůh, umělecké dílo, příroda či lidský příběh. V tomto smyslu je to široké pojetí hluboce vnitřního, smysl nahlížejícího duševního vztahu. Bucherův model spirituality reprezentuje výše uvedená struktura „sounáležitosti“.

A. A. Bucher komentuje svůj model takto: „Spiritualita spočívá podle tohoto modelu v tom, že člověk se může transcendovat a rozvíjet sounáležitost, a to jak s vyšší duchovní bytostí, tak i ve vztahu k přírodě a sociálnímu spolusvětu. V míře, v níž Já se v této sounáležitosti transcenduje, děje se také realizování Sebejá, které je víc než Já.“

Ratko, i náboženství a náboženské ideologie jsou součástí kultury skupiny lidí, která se do té ideologie zamilovala, protože jim nabízí odpovědi na základní otázky ohledně existence bytosti, nebo jim ta kultura přináší potěšení.

Nevím jestli znáš český překlad Zvonokosy od Gabriela Chevaliera. Tam je popsána situace, radosti i strasti občanů malého městečka doby po WW1.
Jedná se o humoristický a s nadhledem popsaný psychogram účastníků příběhů. Osobně bych dodal - nadčasový a aktuální i dnes po století. Také tam najdeš faráře zbožného, lidumilného, světského, jako i fanaticky zbožného a pak praktického, rázného, realistického (materialistu), který má boha jen jako nástroj na ohlupování lidí. Ten poslední, po první bohoslužbě pravil (je to z mé chabé paměti) "Molí farníci, koukl jsem se do košíku pro milodary a zhrozil jsem se, jak málo si vážíte boha. Nechám košík ještě jednou kolovat, Kdo nemá u sebe potřebnou munici, si může zaběhnout domů, mše mu bude připočítána celá."

budhismus a další jsou spíš filosofie, než náboženství.
ateismus je také životaschopný

nejde o odmítnutí všeho, ale Boha.
na destaeru jsme opakovaně prokázali, vyjma 1. 3 přikázání, že jsou produktem lidské zkušenosti a ta pravidla bykla známa dávno před "Bohem" a ježíškem. uznáváme je i my ateisté, ne kvůli údajnému autorví Boha, ale kvůli vlastním zkušenostem
Světonázor není nutně náboženství.

buddhismus je náboženství. V zemích kde je tradičním náboženstvím, se pravidelně dávájí milodary lámům, jde se k nim pro požehnání, uzavírají se svatby a konají tradiční pohřeby. Lidé mají své oltářky, které chodí žehnat buddhistický láma nebo mnich. Je to podobně strukturované jako křeťanství, jen věří jinak... buddhistům se křesťanství líbí. Jen neuznávají jejích předpisy, jakože se musí nechat pokřtít pokud chtějí ke zpovědi :-))

"Buddhismus je náboženství či filozofická tradice, původem z indického subkontinentu, založená na učeních Siddhártha Gautamy, běžně známého jako Buddha,[1] což znamená „probuzený“. Buddha žil a učil na území dnešní severovýchodní Indie někdy mezi 6. a 4. stoletím př. n. l. Buddhisté jej respektují jako svého probuzeného či osvíceného učitele. V současnosti je čtvrtým nejrozšířenějším náboženstvím na světě s více než 520 miliony stoupenců ("buddhistů"), kteří tvoří sedm procent světové populace.[2]"

"Buddhismus není primárně náboženské misionářské hnutí. Je to spíše vzdělávací hnutí s náboženským rozměrem. Způsob, jakým je náboženství definováno v západním světě, kde jde především o přijetí systému víry a konverze, tedy o změně jednoho systému víry na jiný, definici buddhismu příliš neodpovídá. Víra sama o sobě nemůže vést k osvobození. Ta pouze orientuje člověka tam, kde se může začít dostávat do vzdělávacího procesu, s jehož pomocí by se díky rozvoji porozumění a moudrosti mohl stát osvobozeným, což je skutečným cílem buddhismu.["

"Buddha radil lidem, aby nepřijímali nic jen na základě slepé víry či autority druhého, nýbrž aby sami usuzovali, zda daná věc odpovídá nebo neodpovídá jejich nejniternější zkušenosti."

Buddha existoval jako člověk, je potvrzený. Ano, vytvořil filosofický směr, ne nepodobný náboženství, ale Boha jako takového nemá a před tím, čemu říkáme víra, skoro varoval.

měl bys rozlišit mez tradičním buddhismem, který se opravdu praktikuje v běžných východních oblastech. Kde žijí úplně obyčejní lidé a jsou úplně obyčejní buddhisté jako my křeťané.

a pak moderním neobuddhismem, který je přitažlivý pro eropany bažící po spiritualitě a vnitřních zážitcích. Kteří si ho idealizují a spíše se podobají křesťanských charismatikům... prostě jsou to lepší buddhisté než ti obyčejní z vesnice někde v Malajzii.

Spiritualita může mít opravdu i elementární modus, který žijí obyčejní nenápadní lidé. Skromnost, naplněnost a nezanechání moc stop.

světonázor není náboženství, ale pokud se postupně vytvoří celkem jasný světonázor a není to čirý materialismus. tedy věří se i na nějaký duchovní přesah, pak se lidský duch začně rozhlížet jak tříbit i svéhu ducha. Nejen tělo.

V náBOŽEnství nikdy nesmí chybět Bůh.
Filosofický model může být náboženství hodně podoben, ale jakmile tam není "tatíček stvořitel, která všechno umí, všechno ví, .... tak to prostě není náboženství

Mají své Bohy, přijď se někdy podívat do buddhistikého chrámu. Je to samá socha, ležící, stojící, sedící, takoý a makový... vše je zobrazení různých božstev.

ZKus najít nějaký obrázek, co já vím, to vše je Buddha a nebo jeho pomocníci, lidé. Za Boha jako je ten křesťanský, který stvořil vesmír, vše živé a zase si to bude po smrti brát k sobě, to tam nevidím

"Buddhismus bývá někdy označován jako neteistické náboženství[7] především proto, že se v buddhistických textech objevují bohové či božstva jakožto kategorie bytostí, žijící v jiných dimenzích prostoru. Na rozdíl od teistických náboženství jsou však tyto bytosti z kategorie bohů považovány za smrtelné a nevědomé bytosti podobně jako bytosti z kategorie lidí nebo z kategorie zvířat, pouze je převyšují svými zázračnými schopnostmi a dlouhověkostí. Podstatou buddhismu je ale rozvoj a spočívání ve vnitřní probuzenosti podstaty sebe sama,[8] ne v pěstování a udržování dualistického vztahu k vnějším bohům. Původní buddhismus není ani teismem, ani není náboženstvím. Buddha sám ve svém učení zavrhoval myšlenku na Íšvaru coby stvořitelské božstvo.[9"

To je v katolických kostelech taky spousty model, soch a obrazů i je vynášejí na procesí (na procházku).