jo tady jsem to našel:
Jsou pravdy, které by měly být navždy utajeny lidem chabého ducha a
hlupákům. A tyto pravdy jim lze říci bez obav. Vždyť, buďme si jisti,
nikdy je nepochopí.
Kdo je hlupák? – Toť něco nesmyslnějšího než zvíře. Je to člověk,
který by rád někam došel, aniž učinil jediného kroku. Je to člověk,
jenž se domnívá, že je pánem všeho, poněvadž něčeho nabyl. Je to
matematik, jenž podceňuje poezii. Je to básník, jenž se ohrazuje proti
matematikům. Je to malíř, který tvrdí, že teologie a kabala jsou
pitomosti, poněvadž ničemu nerozumí ani z kabaly ani z teologie. Je to
nevědomec, který popírá vědu, aniž se namáhá, aby ji studoval. Je to
člověk, který mluví, ačkoliv ničemu nerozumí, a něco tvrdí, nejsa si
tím jist. Právě hlupáci zabíjí geniální lidi. Galileo nebyl odsouzen
církví, nýbrž hlupáky, kteří naneštěstí náleželi církvi. Hloupost
je divoké zvíře, klidné jako neviňátko; vraždí s klidným svědomím.
Hlupák, to je medvěd z Lafontainovy bajky; chytaje mouchu, roztříští hlavu
svému příteli dlažebním kamenem; hrozí-li vám však neštěstí,
nenamáhejte se přimět ho k doznání, že se mýlil. Hloupost je neúprosná
a nesmyslná jako peklo a osudnost, neboť je vždy řízena energií zla.
Zvíře není nikdy hloupé, pokud jedná svobodně a přirozeně jako zvíře;
ale člověk učí hlouposti psy a učené osly. Hlupák je zvíře, jež
pohrdá pudem a předstírá inteligenci.
Pro zvíře platí pokrok; lze je zkrotit, ochočit a vycvičit; pro hlupáka
však pokroku není. Hlupák se totiž domnívá, že se nepotřebuje nic učit.
Právě on chce jiné poučovat a opravovat a hovoříce s ním, nikdy nebudete
mít pravdu. Vysměje se vám do tváře a řekne, že co on nechápe, je vůbec
nepochopitelné. Proč bych to vskutku mohl pochopit, řekne vám s obdivuhodnou
jistotou. A vy mu na to nemůžete odpovědět. Říci mu, že je hlupák, byla
by naprosto urážka. Všichni lidé to jasně vidí, ale on si to neuvědomí
nikdy.
Tu máme již jedno z hrozných arkán, nepochopitelných většině lidí.
Tajemství, jež nikdy nerozluští a jež bychom jim marně vykládali:
tajemství jich vlastní hlouposti.
Sokrates musel vypít bolehlav, Aristides byl dán do klatby, Kristus byl
ukřižován; Aristofanes se posmívá Sokratovi a vystavuje jej posměchu
atenských hlupáků, jakýsi venkovan je rozmrzen, slyší-li, že Aristida
nazývali Spravedlivým a Renan popisuje život Ježíšův pro obveselení
hlupáků...