Jednodušší by sice opravdu bylo, kdyby tu nic nebylo – tak to ale evidentně není.
Ano, existence něčeho, co nemá počátek, nám skutečně může připadat tak trochu „na hlavu“. V tomto kontextu mi ale připadá mnohem absurdnější představa věřících, kteří (ve jménu zachování nějakého počátku) postulují neověřitelnou existenci něčeho dalšího, co ten počátek vyvolalo, ale vůbec jim nevadí, že si to samotné něco definují jako věčné, tedy bez počátku, a tudíž tak trochu „na hlavu“…
A pokud má existence boha (a „návrat k němu“) být smyslem naší existence – co je potom smyslem existence boha? Není to náhodou to tvé „něco, co tu bylo vždycky“, ale nemá žádný smysl?

no ty kraso, tohle jsem fakt necekal.. protoze
theisticky Buh je Bohem projevujicim se!!! 
