ono je třeba i porozumět, co mi vnitřní hlas říká. Může to být i intuice...
ono je třeba i porozumět, co mi vnitřní hlas říká. Může to být i intuice...
Nikdy nebudeš vědět, jestli intuici rozumíš dobře.
A až to poznáš, už může být pozdě.
Někdy nelze jinak, než nechat promluvit intuici, tam, kd ejsou naše představy o dějích a souvislostech nulové, nebo na křižovatce, kde vážně nevíš, která cesta vede k tvému cíli, nemůžeš jinak, než si tipnout nebo na základě intuice.
a nebo prostě pustíš v mobilu Mapy.cz nastavíš si navigaci do svého cíle a jdeš.
dneska už na intuici/instinkt jedou max nějaké domorodé šamanské kmeny
někdy to pomáhá k rychlému rozhodnutí samozřejmě na základě
zkušeností ti podvědomí nabídne rychlé řešení hned.
Anebo analyzuješ všecky varianty, přemýšlíš, děláš si různé
žebříčky a rozhodneš se nakonec podle prvotní intuice :-)))
Většinou je nejjednodušší intuitivně si uvěodmit kam tíhnu, pak toto tíhnutí prověřít jestli to není nějaká blbost... ale kolikrát se člověk musí rozhodnout okamžitě, pak je perfektní věc taková dobrá intuice.
Kolikrát se člověk musí rozhodnout okamžitě. pak primárně vyhodnotí
své znalosti a provede to, o čem VÍ, že to vede k cíli.
pouze když nezná cestu, použije intuici, pokud teda vůbec nějakou
splaší
nooo, za sebe mohu říct, že ne všechny znalosti si uvěodmuji a tudíž je nemohu vyhodnocovat. Jsem stará bába, co hodně viděla a zažila, má zkušenosti a hodně toho prožila. Jenže hodně znalostí je zasunutých tam někde v podvěodmí a uvěodmuji si pouhý zlomek. A pokud důvěřuji sama sobě, pak důvěřuji i své intuici že mi správně napoví... i když kolikrát nevím proč. Ale prost tu informaci mám.
Pak to nejsou znalosti
ale i uvědomované samzořejmě lze vyložit špatně
pokud tam někd ejsou, mohou s euplatnit. ostatně, intuice je založená i na
zušenostech. (ne instinkt)
zbytek je čistě tvoje osobní věc, kterou nelze prohlásit za obecně platnou. je to sázka s nižší pravděpodobností, dávat na intuic nebo instinkt tam, kde to okolnosti nevyžadují
třeba přijímání nových pracovníků do nějaké manažerské funkce. Máš na stole dvacet životopisů, uděláš rozhovor, oťukneš si sympatický - nesympatický, a nakonec ti třeba zbyde 5 ... jak se rozhodneš? Podle čeho?
v tomto případě, že těch 5 bude zcela stejných, si klidně hodím kostkou. a když padne 6, přijmu všechny .-)))))))))
v realitě bych samozřejmě v danou chvíli začal posuzovat i věk, konkrétní zkušenosti a úspěchy, nejen praxe v oboru, ba i podle pohlaví, ap.