pro mé chápání vesmíru, je to fundamentálně nemožné. Jsem spíše příznivcem vesmíru, který je bez pozorovatele v superpozici všechmožných stavů a teprve pozorovatel zůsobuje kolaps a jede svoji jedinečnou historickou trajektorii, tedy interpretuje svoji vlastní časovou křivku současně se svými souputníky, kteří něco takového taky zažívají a pozorují a vzájemně si interpretují prožívanou a fakticky již neexistující realitu.
Tím pádem žije každý v přítomnosti a nějaké létání přes červí díry je jen iluzí.

,

Michal simuluje stav
Budhistické hibernace, ale ve skutečnosti se kurevsky snaží.


