Rozcestník >> Náboženství >> Ateistická společnost

Vždyť jsem ti to vysvětlil tady.
Není to hmotnost tepelné energie, ale energie a hmotnosti jsou vzájemně spojené veličiny, podobně jako třeba rychlost a plynutí času.

Co ti brání to konkretizovat.
Jak vypočítáš, nebo vypočítej hmotnost 1L 10 stupňové vody
Jak vypočítáš, nebo vypočítej hmotnost 1L 90 stupňové vody

Bude tam rozdíl??

Podíval bych se do tabulek:-)
Rozdíl bude v hustotě.

To ano - v hustotě, či objemu - ten je vidět i volným okem - např. pokřivené kolejnice při extrémních teplotách.

Tady jde ale o jiné jevy – třeba ten Necroczarem zmiňovaný hmotnostní defekt atomových jader. Částice atomových jader drží pohromadě obrovské síly. Přitom ale mají atomová jádra různou stabilitu, která je daná jejich vnitřní energií. Jako i u všech jiných systémů – nejstabilnější jsou jádra s nejnižší energií. To jsou jádra, ke kterým vedou rozpadové řady těžkých prvků, a zároveň i fúzní řady lehkých prvků. A zároveň tako jádra mají největší hmotnostní defekt. Hmotnostní defekt jádra je rozdíl mezi součtem hmotností protonů a neutronů tvořících jádro a skutečnou hmotností jádra. Takže část hmotnosti nukleonů (to jsou protony a neutrony) se při vzniku jádra někam ztratila. A protože (1) jsou to nejstabilnější jádra, (2) víme, že nejstabilnější jsou obecně systémy s nejnižší energií a (3) víme, že při vzniku těchto jader z jader s menším hmotnostním defektem se uvolňuje obrovské množství energie, plyne z toho, že část hmotnosti přeměněných jader se při tom uvolnila ve formě energie.

Přeměna energie na hmotu a zpět funguje obecně, akorát že až při tak obrovských energiích, jaké stojí za vazebnými silami mezi nukleony, to můžeme nějak rozumně změřit.

Jistě že bude rozdíl. Vyšší teplota znamená vyšší energii a vyšší energie znamená vyšší hmotnost.
Podívej se na tohle video. Na konci jsou příklady a poslední je ten, co jsem sem dával:

Tak jo - uznávám - máš pravdu - v relativistické fyzice to tak platí.
Takže se omlouvám za narážky.

Relativistická fyzika je dnešní, moderní fyzika. Tam byl srovnán náhled předrelativistické (v podstatě Newtonovské) mechaniky s tou dnešní, relativistickou. To se běžně při výuce nebo vysvětlování fyziky dělává, protože ta stará fyzika odpovídá naší intuici (=to co bychom očekávali na základě našeho rozumu a naší běžné zkušenosti se světem).

(Není za co se omlouvat ani jsem žádné narážky nezaznamenal.)

Nevysvětlil - napsal jsi nesmysl.
Kdyby jsi napsal, že navyšování hmotnosti navyšuješ energii - tak to jo.
A opačně vypočítáš podle energie hmotnost tělesa/hmoty.
Jinak se ten vzorec použit nedá.

Přece jsem to už mnohokrát napsal, platí obojí. Podívej se na tu rovnici. Nárůst jedné veličiny znamená nárůst druhé. Pokles jedné znamená pokles druhé. Vždyť to omílam furt dokola! Rovnice jsou obousměrné, dá se jít zleva doprava i zprava doleva, čili dá se napsat ve tvaru E=mc² i m=E/c².

Čili navyšováním hmotnosti navyšuješ energii, stejně jako navyšováním energie navyšuješ hmotnost.

Myslím že 1 kg

Otázka do pranice :-)))))))))))))

Teplota t
[°C] Hustota ρ
[kg/m³]
0 999,941
4 999,973
10 999,701
15 999,099
20 998,205
30 995,651
40 992,220
50 988,040
60 983,200
70 977,760
80 971,790
90 965,300
100 958,350

Takže 1 l vody o teplotě 0 C váží 0,999941 kg
1 l vody o teplotě 3,97 C váží 0,999973 kg

Tady v pořádku, ohřáli jsme 1 l vody o 4 C a hmotnost stoupla o 0,000032 kg :-)))))))

1 l vody o teplotě 20 C váží 0,998205 kg. ohřáli jsme 1 l o dalších 16 C a najednou nám hmotnost klesla o 0,001768 kg :-)))))

1 l vody při teplotě 100 C váží 0,958350 kg. takže 1 l vody teplé 100 C váží o 0,999973-0,958350=0,041623 kg. 41,6 gramů, to už si dovedeme představit, třeba na kolečkách salámu .-)))))))))))

teplota (tedy energie) stoupla, hmotnost se snížila.
ajajaj ....

řekl bych, že jsme právě ulovili duchovno ... :-))))

a nebo je to možná trochu jinak .-))))

1 L 90 st. teplé vidy bude v okolí studené vody stoupat - bude se při dodání energie chovat se jako lehčí a ne těžší - to je normální - klasická fyzika.

Tohle s tím ale nesouvisí. Problém je, že když porovnáváme hmotnost jednoho litru vody, tak jí vlastně nebereme pořád stejně. Tím, že se změní s teplotou hustota vody, bude při různých teplotách obsahovat litr vody různá množství molekul vody. Změna hustoty je dána změnou vzdálenosti mezi molekulami.
Pokud bychom ale měli pořád stejný počet molekul vody a pracovali s ním, bude se nám s teplotou měnit objem (nebo tlak, nebo obojí – podle podmínek experimentu), ale žádné rozdíly hmotnosti při různých teplotách nezaznamenáme. Ale nezaznamenáme je jen proto, že energie vložená do vody při jejím zahřátí je tak malá, že po jejím vydělení rychlostí světla na druhou zjistíme, že jsme absolutně mimo rozsah našich schopností tak malý přírůstek hmotnosti změřit. To umíme až při jaderných reakcích, kde pracujeme s energiemi o mnoho řádů vyššími. A tam se to projeví právě celkovou změnou hmotnostního defektu atomových jader.

Jo, je to trošku jinak