Rozcestník >> Náboženství >> Ateistická společnost

jak teista tak ateista akceptuje přírodní zákony, protože tyto prostě jsou.

Ano. Však o to ateistům jde. Na rozdíl od věřících, kteří tvrdí, že je musel vymyslet Bůh, jinak by nebyly.

no a to nemá žádný vliv, protože ateista tvrdí že najednou zde jsou tedy odnikud. Jeho existence pluje v nevědomí. teista tento stav nevědomí nahrazuje slovem Bůh. Teista hleda cestu (přístup) k neznámu. Ateista nehledá protože ho to neláká, prostě tvrdí že tam nic není.

Ateista netvrdí, že jsou odnikud. Ateista tvrdí, že neví, a proto hledá. Teista nehledá, protože věří, že ví.

Teista taky hledá, jistě. Víra je zaměřením pozornosti k Bohu (dobru, lásce) NIkdy nemáš hotovo, pořád jsi vyzýván abys zkoumal motivace a směřoval správně.(pravdivě)

Ano, takže teista hledá jedním směrem, ateista ale k žádnému nebohu svou pozornost nezaměřuje, takže může hledat všude.

tedy pokud to myslíš tak že ateistovi vyhovuje to zlé, škodlivé, zničující, lživé pak rozumím. Proto někteří lidé se své víry tak drží, nechtějí se vzdát dobrého, pravdivého. věří že existuje. věří v dobro a pravdu.

nepovedal by som to celkom tak: teista hľadá (má rozhľad) a pozerá všetkými smermi, zvažuje a vyhodnocuje ich, ale i vzhľadom na svoju malosť a pominuteľnosť počúva aj svoje srdce a svedomie, ktoré ho indnukuje pre sústredenie sa na jeden hlavný smer - a to je Boh zjavený v Kristovi...

Teista může maximálně hledat, která víra je ta jediná správná, jestli katolická nebo evangelická, židovská nebo islám, hinduismus nebo budhismus... Jednu vybere, ostatní zatratí.
Taky může bádat, kolik sáhů měří nebe a kolik andělů se vejde na špičku jehly.
Jinak jede podle dogmatu.
Každá věda, kde se nepočítá s Bohem, kde se o něm nemluví, je ateistická ( = bezbožná, Boha neobsahující).
Jestli k jejím závěrům dospěl věřící nebo nevěřící je úplně jedno.
Jen v takové od veškerého teismu oproštěné formě může být využita ve školní výuce v normálním demokratickém a sekulárním státě.

Pokud za tím výslovně nehledám Boha, jde o ateismus.
Atestický = bez Boha, bez zmínky o Bohu, nepočítá se s jeho působením.

nevidím důvod proč by se u přírodních zákonů (fyzika, matematika, chemie) mělo s něčím počítat. přece ani u integrálů či algebry neřeší zda je či není Bůh v daném počtu. je to absurdní, celkově tyto úvahy že teismus či ateismus nějak vstupuje do zkoumání přírodních zákonů.

Ano vstupuje do života lidí, jejich hluboké psychiky a vztahů. Ale to je subjektivní a nemá vliv na přírodní zákony.

Jistě, však se tam taky s ničím nepočítá. Mimo vědu teista počítá s bohem, ateista ne. K tomu ale neexistuje žádný protiklad, jako že by ateista počítal s nějakým nebohem. Prostě jen nepočítá s bohem. A jak správně píšeš, do vědy boha tahat nelze. Však ho tam taky ani teistický, ani ateistický vědec netahá. Teistický vědec ho odloží u vstupu do laboratoře, ateistický nemá co odkládat. Ve vědě oba uvažují bez ohledu na jeho domnělou existenci. Ve vědě oba uvažují ateisticky.

ateistický již vyjadřuje světonázor, tedy odmítávý přístup k působení Božímu Tohl enení správný výraz. lepší je použít výraz věcný, objektivní... nikoliv ateisticky (bezbožný)

arecuku, skúste aspoň so mnou a ratkou (ak akt mikroúcty) písať Boha s"B" - dajte nám to ako darček, jo?...u n sú s b" pohanskí bozi, nie zjavený biblický Boh:-)

Jenže, pobožní věří v zázraky a v nadpřirozené děje.

Pro pobožného nejsou přírodní zákony absolutně a bez výjimky platné. Všechny, i ty ředitelstvím křesťanů uznané zázraky, odporují přírodním zákonům.

Takže bude mít pobožný přírodovědec problémy vyloučit z výsledku nějakého bádání zásah nějakého boha. Typickým typickým případem je neakceptance darwinistické Evoluce mnohými pobožnými, i takovými, kteří o sobě hrdě prohlašují, že jsou přírodovědci.

Zkrátka je pobožný člověk ovlivněn domnělou existencí boha. I když někteří pobožní tvrdí, že bůh nezasahuje do dění na Zemi a přitom ale vesele věří v zázraky způsobené bohem. Například zázračnému vzácení zraku slepci po absolvované kůře v Lourdes, nebo odstranění psoriasis (lupenky) v jediném dni.

Pochopitelně jsou i ojedinělé výjimky.

Pokud e nějakému slepci vrácen zrak, tak se jedná o něco co je předmětem zkoumání. Pokud ateista zjistí že to má přirozený důvod, tento důvod akceptuje i teista. Pokud ateista nenalezne žádný důvod, tak řekne že to byla náhoda a věřící řekne že zázrak. Oba nevědí.

o tom to je, každý "zázrak", ktorý sa objavil na verejnosti v rôznych situáciách (náboženských, nenáboženských) skrze nejakú aktivitu viery, lebo aj bez nej, je prísne posudzovaný medicínskou expertízou a vyhodnotený ako: 1. je/bol to prirodzený úkaz liečby, teda žiadny zázrak, 2. ide o medicínsky nevysvetliteľný jav/udalosť (medicína (ako veda nie je závislá na náboženských doktrínacht) to však nikdy nenazýva "zázrakom)...