Rozcestník >> Náboženství >> Ateistická společnost

I když "braň pravdy až do smrti" to je přímo sebelikvidační plán :-)

Ano. V totalitních režimech to mohlo být sebelikvidačním plánem.

přesně to Hus nedodržoval, třeba jeden z jeho bludů, že si předurčen bud do nebe nebo do pekla a i kdyby si se rozkrájel tak tam jdeš. a ty Kroky jdeš podle Husa do pekla.

Tak to bude jistě že spravedlivé když tam dojedu :-)

to nedáš protože nemáš řidičák.

Tebe, milej jonatánku1, ten pobožnej fanatizmus docela ovládl. Ty jsi se vystilizoval na šíleného protivníka Jana Husa. Ten tvůj pomatený výrok "ty Kroky jdeš podle Husa do pekla" je jasná ukázka tvé chatrné inteligence. Jan Hus naši kroky neznal, znát nemohl, napiš si to někam, abys to nezapomněl.

Upálení Johany z Arku zajisté také obhajuješ.

Ano, také to tak vidím, byl to čestný člověk, který se nebál ukázat světlo temnotě a proto si ho važme.

Může být, ovšem za to upálen nebyl.

Jan Hus byl upálen v roce 1415, protože se postavil tehdejší katolické církvi. Kritizoval její morální úpadek, hlavně prodej odpustků a bohatství duchovenstva. Navazoval na myšlenky anglického reformátora Johna Wycliffa, které byly označeny za kacířské. Hus odmítl své názory odvolat, což církev vnímala jako vzdor vůči autoritě. Byl odsouzen jako kacíř, zbaven kněžského svěcení a vydán světské moci, která ho nechala popravit upálením.
O rok později dopadl podobně i Jeroným Pražský, Husův blízký přítel. Také šířil Wycliffovy reformní myšlenky, odmítal odpustky a volal po návratu k Bibli. Po zatčení byl donucen své názory odvolat, ale později odvolání vzal zpět, a tím si podepsal rozsudek. V květnu 1416 byl upálen jako kacíř. I on se stal symbolem boje za pravdu a svědomí, ale to už jsem psal.
A jen na okraj, tvrzení, že Jan Hus měl poměr s královnou, je historicky nepodložené a nevychází z žádného důvěryhodného pramene. V seriózní historiografii se nic takového neuvádí. Podobné fámy se objevují spíš jako součást pozdějších pomluv nebo snah o diskreditaci, ale nejsou doloženy dobovými dokumenty ani výpověďmi svědků.

Za kritiku morálního úpadku a kupčení s odpustky se neupalovalo. Mravokárců církve byla v průběhu křesťanské éry celá řada a nikdo z nich nebyl z ničeho obviněn, natož upálen. Hus nebyl odsouzen za kritiku církve, ale za svou teologii. Bojoval za svou teologii, jeho svědomí odsuzováno nebylo.

To mi připomíná jednu písničku "Hráli jsme kličkovanou":-)

Vidíš a přitom je to písnička "Skutečnost, jak je vepsána v historických dokumentech".

Přečti si celý kontext a pak pochopíš o čem byla řeč.

Řeč je o Husovi, skutečném vs. mýtickém Husovi. Záznamy z kostnického procesu se nám uchovali, takže víme, o co tam šlo, jak to probíhalo a za co byl Hus odsouzen. Ideologické proudy, nejprve český nacionalistický a poté komunistický o Husovi vytvořili falešný obraz, kterého bychom se už dneska držet neměli.

soucet - muzes prosim napsat zaco byl J.H upalen?? Podle tebe nebo teda podle toho spisu z kostnice?

Už jsem to psal. Za svoje teologický názory. Je nějakých 30 jeho tezí, které byli předmětem sporu.

Já se nicméně domnívám, že pro církevní hodnostáře bylo z Husových názorů daleko nebezpečnější něco jiného. S tou morálkou máš možná pravdu, takových kritiků bylo víc. Ale je mu přisuzována také myšlenka, že zkaženost církve způsobuje hromadění majetku, které se stává často jejím hlavním cílem a odvádí ji od pastorační činnosti. Hus srovnával život apoštolů a prvních křesťanů, kteří žili velmi skromně, s životem některých kněží, kteří si ze své farnosti udělali výnosný úřad ba dokonce měli těch farností několik a nechali za sebe kázat chudé kazatele. Hus prý řekl - Psi se o kost perou. Vezmi ji a přestanou.
Myšlenka na zabavení církevního majetku našla široký ohlas i mezi šlechtou, jak se pak na začátku husitského hnutí názorně ukázalo. Pro mnohé představitele církve to musela být noční můra.
Nedělejme si iluze, o majetek šlo mnoha lidem především. Tehdy i dnes, ať jsou věřící či nevěřící. Takovou záležitost církev nechtěla za žádnou cenu připustit. Nemohla to samozřejmě takto otevřeně prezentovat, k upálení se našly jiné víceméně zástupné důvody.

Tohle bylo předmětem kritiky mnoha duchovních, i vysoce postavených. Nedělal to jenom Hus. Nemáme-li si dělat iluze, tak si nic nevymýšlejme a držme se historických dokumentů. Teologické otázky byli vždycky, už od doby apoštolů, v církvi na prvním místě, jak známo z nesčetných příkladů postihování herezí, a těžko je označit za zástupný důvod.

Musím konstatovat, že pro nás ateisty jsou teologické otázky asi tak významné jako někdy uváděný příklad - kolik andělů se vejde na špičku jehly nebo kolik sáhů měří nebe. Proto hledáme takové ryze praktické a pragmatické důvody konání lidí, které jsou platné v každé době. Představa, že se kvůli nim dá upalovat, je pro nás nepřijatelná.
Pokud jde o symboliku, vedle diskutovaného kříže byl např. husitský kalich. Mně jako ateistovi není moc jasné, proč byl tento symbol přijímání obojím způsobem - tedy nejen tělo Kristovo, ale i krev Kristova - nejen pro kněze, ale pro všechny věřící - katolické církvi tak proti mysli?

Visitor to vysvětloval tak že by to bylo moc nákladné že mešní víno je drahé, oplatka tolik moc nestojí.

nič také som nepovedal!

To omšové víno chodili kedysi naši mladí chalani kupovať potajomky ku farárovi. Lebo predával lacnejšie ako v obchode.

V TV jsem kdysi viděl, jak jeptišky pečou oplatky o velikosti tak 3cm, asi aby se vešly do huby dětí.
Při mši v Korutanech však šaman vytáhl oplatku zhruba v poloviční velikosti karlovarské oplatky (ale bez oříškové náplně), ukazoval ji divákům v kostele za nějakých zaklínadel, pak tu oplatku nalámal tak na deset kousků do většího kalicha a s kalichem v ruce začal krmit kolem stovky publika. Zázrak - z deseti kousků byla stovka božího masa, nebo jak se těm jemně posoleným oplatkám říká. Sám si také jednu vzal a zapil, či spláchnul ji pořádným hltem červené limonády. Publikum žádnou limonádu nedostalo.
Zajímavý lidový obyčej.

V této souvislosti si vzpomínám na písemnou práci jednoho svého žáka, který o husitech napsal - že byli stateční, do boje šli se zpěvem a na praporech měli štamprdli.
Se třídou jsme se pak shodli na tom, že je to poněkud nešťastné vyjádření, které by na husity vrhalo podivné světlo...

Řeč je přece o prostředí teistů, ne ateistů. Je asi na první pohled jasný, že teista na teologické otázky nahlíží jinak než ateista a mají pro něj i jiný význam. Takže jak na teologii nahlíží ateisté, je zde irelevantní. Teisté zde mají oproti ateistům motivaci, jejíž projev se dá historicky doložit na mnoha příkladech, např. na vymlácení Adamitů nebo vyhánění heretiků ze země. Pokud tohle nezohledníš, tak se dopouštíš chyby v úsudku. Je to zase jenom projev projekce, kdy u druhých předpokládáš svou vlastní psychologii. Stejné chyby se zase z druhé strany dopouštěl Jonatán, když prohlašoval, že ateisté popírají existenci Boha proto, že se ho bojí a proto že ho radši negují (nebo tak nějak to říkal).
Upalování je nepřijatelné pro drtivou většinu věřících (dneska už možná pro všechny).

K přijímání pod obojí viz tento článek, protože sám o tom nic nevím.

Výnosná živnost vykladačů zbožných pohádek. Od slzavého údolí, práce v potu a každodenní bolesti a trápení. odměnou je pak krok do nebe, věčný život ve zdraví a v zahálce. Stačí dělat zbožného, křižovat se jako byl křižován Ježíšek a hlavně jít tam, kam nařídí církevní mafie. Dělat, myslet jen to, co nařídí církevní pánové. Žádná láska na Zemi za žvivota, ta je naslibována až po smrti.
Prostě kecy a systém bič a chleba.

ano, samé kecy.

Jednou z vážných herezí je, že kněz musí být v bezhříšném stavu, aby ním udělené svátosti byly platné jako např. křest, manželství etc. Pokud by to platilo, pak by miliony křesťanů neměli patný křest či manželství protože je oddával kněz který měl hřích... a kdo to pozná? podle čeho?

Všichni jsme zdědili podle křesťanské ideologie hříchy, a tedy jak kostelníci, tak knězové a papežové.
Gomora a Sodoma.

ano. všichni jsme hříšní.

Nejsem - pokud neberu boha, tak nejsem - a nějaký dědičný hřích mě nezajímá.

Aristotelés v díle "O duši" přirovnal mysl k "čisté tabulce" na níž není nic napsáno a po narození se postupně zaplňuje. Později mluví o bílém listu papíru John Locke.
Platon k tomu přidává, že si do života přinášíme něco z minulosti, co postupně znovu poznáváme.
Takže, buď se hřích postupně naplňuje "zaplňováním" tabulky a nebo je potřeba aplikovat citron na papír, aby se objevilo neviditelné písmo:-)

Tak každý jsme se v životě zachovali lidsky (mravně) ne úplně správně. Každý jsme se ve svém smýšlení o druhém dopustili nečestnosti, např. povýšenosti, nenávisti či závisti. Takové věci pokrývá pojem hřích.

Přesně, tenhle Husův požadavek je nesmyslný. Kněz je něco jako úředník a míra jeho osobního hříchu nemá na jeho úřad žádný vliv, tak jako u jakéhokoli jiného úředníka. Dokud není odvolán ze svého úřadu, tak jsou jeho úřednické úkony platné.

Hus se postavil tehdejší církvi, byl souzen za teologii, která byla úzce propojená s kritikou morálního úpadku, a zemřel, protože zůstal věrný svému přesvědčení. Nic z toho, co připojuješ, nemůže ospravedlnit jeho krutou popravu. A protože se k tomu neustále vracíš a já ti neustále vysvětluji to samé, tímto celou debatu uzavírám.

Jeho teologie nebyla spojená s kritikou morálního úpadku církve. Sestávala z věroučných tezí. Církev kritizovalo a stavilo se proti ní celá řada lidí a nikdo za to souzen nebyl. O něco takového v onom sporu vůbec nešlo. To si vymysleli až ony dvě ideologie. A ano, zůstal věrný svému přesvědčení, i když bylo logicky neudržitelné. Jeho popravu nikdo neospravedlňuje.

Asi byl Hus přesvědčen o své PRAVDĚ a tak bral to své upálení jako rychlou cestu do nebe k pámbíčkovi. Teď tam sedí po boku křesťanského boha a kouká s ním, Ježíškem a Ducháčkem na ty katolické mafiány. Čerti si na katolíky brousí zuby, pod kotly netopí voňavým dřívím, ale smrdutým mazutem.

jo Hus byl nejspíš umíněný.

možná ani nevěřil, že si troufnou ho upálit. to ho několikrát prosily, aby ty svoje bludy odvolal.