A co kosmické záření - to nic ?
Zemská atmosféra nás před ní "díky Bohu" ochraňuje :-).
A co kosmické záření - to nic ?
Zemská atmosféra nás před ní "díky Bohu" ochraňuje :-).
Posádku kosmických lodí lze chránit štíty z materiálů bohatých na vodík (voda, polyetylen), aktivními magnetickými poli, která odklánějí nabité částice, a speciálními úkryty uvnitř lodí, kam se astronauti uchýlí při radiačních bouřích. Nejlepším řešením by nejspíš byla jejich kombinace, zatím je to hudba budoucnosti, přesto to není nemožné. Moderní sci‑fi po vzoru Verna přidává nápady jako plazmové štíty, kryogenní spánek či genetické úpravy posádky. Inspirace tak nevzniká sama od sebe, probouzí ji lidský instinkt snažící se hledat nové cesty:-)
ty plazmoví štíty dej několika miliardám lidí a pošli je k první
hvězdě Proxima Centauri
tady máš první návrh:
Tedy vzdálenost 40 205 000 000 000 km
Vezměme raketu s rychlostí například milion kilometrů za jednu hodinu.
K nejbližší hvězdě by jsme se dostali za 4 589 let
Jedny boty sešmatláš za 1 rok
Na palubě by bylo např 1000 lidí aby nezdegenerovali když se budou křížit
.
1pár bot váží 0.75kg
Jen nové boty pro posádku by vážili 3441 tun
Jedna generace lidí asi 50let
Mrtvoly by vážili 6883 tun to je asi 680 nákladních aut než by lidi
přiletěli na Proximu Centaury
Mrtvoly by se museli též recyklovat na potravu pro lidi.
A co cesta spět? 
milion kilometrů za jednu hodinu se
rovná 277km za s. Takovou rychlost nevyvine žádný chemický pohon. A i
kdyby, tak vehikl s touto rychlostí musí být stejnou energií, jaká byla
zapotřebí na počátku cesty zpomalen prakticky na nulu.
V beztížném prostředí se boty neprošlapou.
...
Zkrátka si popsal dobře aspoň některé neřešitelné problémy cesty lidí
k nejbližší možné obyvatelné Planetě
Někteří astronauti jsou na SIS víc než rok a ochrana kosm. lodí je
každou chvíli sofistikovanější 
Proč myslíš není v bibli ani písmenko o boho-tvorbě atmosféry, bez které by nebylo ani živáčka, živáčky, ale ani komárka, rostlinky a kytičky?