Rozcestník >> Náboženství >> Ateistická společnost

Předmět diskuze: Ateistická společnost - “Ateismus je pochopení, že neexistuje žádný věrohodný vědecký ani faktický důkaz existence boha, bohů nebo jiných nadpřirozených jevů a bytostí.” Ateismus je racionální a pragmatický a humanistický postoj k světu. Racionální v tom, že usiluje o poznání pravdy ( tím odmítá teorie o existenci neprokázaných nadpřirozených bytostí a jevů). Pragmatický, protože za prioritní považuje to, co je užitečné a prospěšné (náboženství to není, už proto, že lidi rozděluje - viz vztahy mezi židovskou vírou, islámem a křesťany). Humanistický proto, že na první místo staví člověka, skutečnou bytost, nedokonalého, ale vyvíjejícího se tvora, jakým jsme my všichni (ne tedy nějakého vymyšleného stvořitele mimo čas a prostor, kterého ani nelze dokázat).

Zobrazení reakcí na příspěvek #148676

Zobrazit vše


| Předmět: RE: RE: RE: RE: RE: RE: náboženské…
11.12.25 03:02:17 | #148676
Reakce na příspěvek #148665

Z komunistických dokumentů vyplývají cíle komunistů, ne ateistů. Ostatně i z nich vyplývá, že pro komunisty byl boj proti náboženství jen méně důležitým a vedlejším cílem. Tím hlavním cílem pro ně byla beztřídní společnost.



| Předmět: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: náboženské…
11.12.25 09:59:54 | #148678 (1)

Souhlas: hlavním cílem pro ně byla beztřídní společnost. Jenže ta zůstala jen nedosažitelným cílem, lidé mají v "genech" soutěživost a tak chtějí být bohatší, mocnější, krásnější, ověnčení diplomy, rychlejší něž ti jiní. To "hamty, hamty ať mám víc než tamty" je nezničitelné.

Řekl bych, jako u všech diktatur je hlavním cílem likvidace opozice. Likvidace jiné politické partaje, ale i kritických médií (tisk) a pochopitelně tresty za "svobodné slovo".
V diktaturách, jedno jestli v náboženských, v nacionálně socialistických, nebo v komunistických je první obětí pravda. Jako ve válce. Viz zavraždění Jana Husa.
V Německu se hitler domluvil s Vatikánem a uzavřeli konkordát. Církev dostala své pískoviště, ale nesměla si hrát mimo.
Něco podobného bylo domluveno i v komunisty ovládaných zemích. Rozdíl je akorát v tom, že Vatikán toleroval politické hnutí národní socialismu - bohatí směli zůstat bohatí, tedy i církev.
Vatikán ale byl alergický na komunismus - bohatým, tedy i církvi, byl sebrán majetek a jakmile někdo "sáhne" na majetek, tak končí nejen sranda, ale i kamarádství.