Rozcestník >> Náboženství >> Ateistická společnost

neveriaci liberáli vraždia v duchu, a bude to i "vraždenie"/násilie na tele (dávaním do kriminálov, ako to na Slovensku nedávno bolo, a neustále sa tým dnešní neveriaci antikrižiaci - liberáli vyhrážajú, sú nebezpeční) , ...dnešní križiaci (veriaci sláviaci Kristov kríž) by vládli v Kristovom mene - lebo kde je dnes "križiak" (oslavujúci Kristov kríž), tam je pokoj....

to jsou všechno výmysly chorého mozku. Fandíš vrahům a nelidským sviním.

nefandm nikomu, reálne uvažujem, a každý uvidí, kde je pravda, a čo- a prečo prehral....

Kdybys reálně uvažoval, neplkal bys tu takový kraviny o liberálech!

fandíš "dnešním křižákům" - vrahounům a nelidským sviním a vymýšlíš si nepříčetné pitomosti o lidech s jiným názorem. Rád bys lidem nařizoval, co si mají myslet a jak mají žít.

ano, fandí vrahům, svatoušek...

Lhát umíš hezky.

znova: ateistický liberalizmus je nebezpečný, bojuje dnes s kresťanským konzervativizmom - je to boj na život a na smrť, vždy začína víťazstvom vs prehrou vo voľbách...z ateistického liberalizmu ide strach....vidím to všade, ako narastá týmto rozdelením všade zloba, hádky až nenávisť nielen v rodinách (vidím to aj v blízkej rodine, ako sa pri návštevách chcú stále hádať), ale i v celom národe (a TV sa v tom vyžívajú, hecujú do nenávistných politických programov, neuvedomujú si, ako rozdeľujú štát)...na Slovensku je to fifty-fifty, a tak je národ rozdelený, je to hrôza, už si to všimol, a je z toho nešťastný, i prezident, - ide to diabolstvo, ako sa dá rozdeliť, a tak zničiť i štát...mám strach - hádajú sa celé rodiny, celý národ...

Jenže ateismus s konzervativismem bojuje jen proto, že konzervativci liberálům upírají právo na život podle vlastních priorit. Opačně to tak ale není. Žádný liberál neupírá bigotnímu křesťanovi právo na bigotně křesťanský život, pokud k němu nebude nutit ostatní. Bigotní křesťan se ale snaží, aby to, co mu podle něho přikazuje/nedo­voluje Bible, museli dodržovat i ostatní. A vo tom to je.

Kromě toho – píšeš, že je to na Slovensku půl na půl. Takže proč si myslíš, že za to rozdělení může právě ta liberální půlka?

to "bigotný" prosím vynechajte, degraduje to a primitivizuje váš príspevok...bol­ševické názvy sú povokáciou kresťana....

Já ale nepíšu, že křesťani jsou bigotní. Píšu, že i ti bigotní si můžou žít zcela po svém.

To není žádný bolševický výraz.

bigotní = zaslepeně a neústupně lpící na své víře nebo názoru a netolerantní vůči ostatním
Ten výraz sedí přesně na tebe

visitor77: ...hádajú sa celé rodiny, celý národ

O čem a proč se hádají? V čem je neshoda? Proč se hádají rodiny? Snad ne o mrzký mamon..
Proč se hádají, když mají hádání církví zakázané?

Například o tom, jestli i jejich nevěřící členové musejí do kostela. O tom, zda tam ti věřící mohou, určitě ne…

Mevěříci členové rodiny mají vzít kličce od bytu a v neděli zamčít vchodové dveře, aby jejich věřící příbuzní nemohli jít na mši do kostela. Potom začít vyjednávat a požadovat zákaz nucení chodit do kostela.

Hádání není zakázané ani to není hřích. Je to pročištění vztahů.

Základní hodnotou liberalismu je svoboda.

A pokud ten výraz nechápeš, tak nepiš blbosti.

Jo ta svoboda se zvrhla v diktatůru:
jazyk je přeregulován (povolená terminologie),
chybný výraz může znamenat:
společenský lynč, ztrátu práce, zákaz platformy.
některé názory jsou označeny jako nepřijatelné, nebezpečné, nenávistné, místo polemiky přichází vyloučení z debaty.
Liberalismus se přestal chápat jako jedna z ideologií, začal se tvářit jako jediná morální možnost.
Kdo nesouhlasí, je nemorální, zaostalý a je hrozba.
Pryč s takovýmto liberalizmem.

Svoboda slova, svoboda pohybu, svoboda projevu, pochopitelně v mezích zákona je to podstatné pro svobodný život člověka.
Nesvobodný člověk je ten, který je ve vězení a nebo je členem diktátorské organizace.

Pochopitelně se vzdáváme části svobody dobrovolně, například nesečeme motorovou sekačkou celou neděli trávník, nepálíme v kamnech smrdutý odpad, neházíme vajgly.kam se nám zachce, nepliveme na chodníku.
Když zakládáme rodinu a domácnost, tak také na úkor osobní svobody. I když jsme zaměstnanci ve fabrice, nejsme během služby svobodní.

Svoboda lidí se nemůže zvrhnou v diktaturu. Diktatura naopak omezuje svobodu lidí v dosahu diktátora.

Prosím nezaměňovat ideologii za realitu. To "fraternité, egalité, liberté" bylo heslo jedné ideologie, která byla ale záhy zneužita diktátory a zvrhla společnost lidí v opak - bratrskost, rovnoprávnost a svoboda vzaly za své, Jak ve francouzské revoluci na konci 18. století, tak v komunistických diktaturách.

Diktátor se dostane k moci, když svými řečmi a projevem ukolébá a uspí rozvahu občanů.

Zkrátka "všeho moc - škodí"

Můžeš uvést nějaký relevantní příklad?

Protože hlásat svobodu a konat opak je něco jiného - to dělali komunisté.

Tohle ale není liberalismus. Základní myšlenka liberalismu by se dala také shrnout jako žádné zbytečné omezování. Co je na ní špatného? To, co popisuješ, jsou většinou zbytečná omezení, takže antiliberalismus. Proti liberalismu jdou diktatury, přehnaný konzervativismus a přehnaný progresivismus.

jonatane1
Chybný výraz použitý v tolerantní svobodné společnosti povede nanejvýš k upozornění a ke kritice. Chyby se mohou lidem přihodit.
Problematické, nebo zakázané výrazy jsou nadávky, provokace, vybízení k násilnostem, rasizmus ...
máš to v regulích diskutníků.

Nikdo nechce polemiku, všichni chtějí debatu.

A co redefinice manželství. Stovky let do toho nikdo nevrtal, prostě muž a žena se vezmou a mají děti to je manželství. A najednou buzny si nasazují prstýnky a dělají jako by to byli manželé. a pičuji jak to, že to není manželství. Asi nechápou, že manželství se vyznačuje plozením dětí. Vyhlašuji jako diskriminaci, když si nemohou koupit dítě, jako rohlík na krámě.

A to ti vadí?
Mně ne, pakliže neprovokují přemrštěně, Je to věc dohody a tolerance. Tady ve Vídni jsou tahle parády každý rok, si myslím. Nikdy jsem se nebyl na ně podívat a když to ukazují v TV reportáži, tak se zběžně pár minut mrknu, jako třeba i na Karneval v Riu de Janeiro a pod. To nezmiňuji, jako nějaké doporučení, či co, ale míním že je to každého jeho věc co a jak provádí, když tím nikomu neubližuje. Kdo se cítí bát ublížený má právo si ztěžovat.

No jo, nechodil jsem v ČSR ani do průvodů, leda když to škola nařídila.

Jsou také neplodné ženy a na druhé straně ženy s nechtěnými dětmi. Ty procesy kolem adoptování jsou dost komplikované a nikomu nezávidím, když je musí absolvovat.
No a také by si měly ženy uvědomit, že to jejich adoptované dítě dospěje někdy do puberty a z toho může vzniknou umocněný stres.
Můžeme se utěšovat, že aspoň do té puberty se bude adoptované dítě mít lépe, včetně poskytnutí výchovy a vzdělání, než u biologické rodičky.

Tak to by se ženy po přechodu taky neměly smět vdávat, ne?

tak to jdem vyjmenovat co zapříčinili militantní liberálové:
LGBT ve školách (Orbán v Maďarsku je vydusil)
Istambulská úmluva (kriminalizace mužů a antipohlavnost dětí)
feninizmus rovnost žen s muži (znamenalo jejich zotročení)
Staví dobro a zlo na individuálním pocitu („co je správné pro mě“) což znamená, že každý ateista je tak trochu liberál. Pryč s militantním liberalizmem!

Slovo militantní znamená ? "odhodlaný prosazovat své názory a cíle všemi prostředky, i násilím a zbraněmi".

Neříkám, že tací lidé neexistují, ale osobně jsem se s takovým nesetkal, nestřetl. Díky bohu.

Je vidět, že nemáš ponětí o významu slova liberalismus.

A spojit slova militantní a liberalismus je víc než úsměvné.

Co myslíš tím LGBT ve školách?

Jak rovnoprávnost žen a mužů někoho zotročuje?

„Staví dobro a zlo na individuálním pocitu („co je správné pro mě“)“. Zase jen vybíráš, co se ti hodí. Zapomněls na druhou půlku, a sice a zároveň neškodí jiným. Každý ateista není liberál. Ateista klidně může být třeba komunista, fašista, nebo příznivec nějakého diktátora do těchto kategorií nespadajícího. Nebo domácí despota. Nikdo z těchto není liberál. Věřící také může být liberál, pokud má rozum.

Co je to „militantní liberalismus“?

militantním liberalismem bych chápala snahu prosadit třeba práva leseb a gajů jako sňatky či adopce násilnou cestou, nebo nějakým štrajkem či odmítáním daní a pod. Taky hlučné parádemarše menšin mohou terorizovat menší města podobn jako technoparty s hromadou zdrogovaných mladých a nekonečným bordelem v poli mohou působit jako militantní liberalismus. něco ve smylsu a najust to tak uděláme, to budete vy zaprděnci čumět.

Takové technoparty nereprezentují militantní liberalismus, protože nereprezentují žádný liberalismus. Jdou za hranici svobody jiných, které tím omezují.
LGBT parádemarše jsou samozřejmě provokace, které by ale asi nikdo neměl potřebu pořádat, kdyby to, že jsou LGBT, bylo bráno jako houska na krámě a nemuseli se třeba doprošovat rodičů nebo dětí svého partnera, aby se jim v nemocnici zeptali na jeho zdravotní stav. Stejně jako nikdo nepořádá parádemarše zrzků a zrzek, leváků, nebo mužů ve věku 38–41 let.
S hodnocením militantnosti je to problematické ve chvíli, kdy jedněm jde o svobodu, kterou ti druzí mají, ale věří, že těm prvním náležet nemá…

no vida... takže jak je to s tím doptáním partnerů v němocnici? Když budu mít přítele a to jsem žena, dostanu informaci o svém přítelii? nebo se musím zeptat jeho dětí? Není zde spíše touha po něčem co překračuje zákonnou rovinu a pokud mi to neřeknou či tu informaci nedají tak se budu militantně dožadovat náslilím? Proč se to žena může dozvědět a milenka nikoliv? tedy kde je hranice liberálního a na co všeck ojsou nároky. je to bezbřehé nebo existuje nějaké omezení? u militantnho neexistuje

Proč se to žena může dozvědět a milenka nikoliv?

Protože je tak postaven zákon.

Pro nesezdané páry - hetero, či homo - by měl být institut registrovaného partnerství - který by to řešil - informace, dědictví, adopce a atd. Nejsem zastáncem institutu "manželství" pro hms páry - stejný, respektive obdobný obrat si můžou udělat pod záštitou reg. part.

ale registrované partnerství existuje, a tedy ze zákona má mít stejnopohlavní partneři práva jako registrovaní partneři. a myslím že to tak je. Anebo nemocnice rozhodně, že dá informace i přátelům či kolegům z práce. Ale to nemá nic společného s tím zda je něko homosexuál nebo není. Je to čistě osobní věc každého, neměli by se dožadovat práv nad rámec zákona, který zde je a chrání osoby různěpohlavní či stejnopohlavní.

Uniklo mi, že už rok je to trochu jinak…

Ale rozdíl mezi tebou a tvým přítelem a homo párem je (tedy byl) ten, že vy jste se mohli vzít a změnit to, oni nemohli. Stejně jako u dědictví v případě úmrtí jednoho z nich. A to je to, co mám na mysli. Že je něco dáno zákonem, ještě neznamená, že je to správně. To bylo řevu ze strany bigotů, že žádné registrované partnerství nemá být (a teď nově prostě jen partnerství)! Zákon se změnil – a uškodilo to někomu? Ne. Takže to dosavadní omezení bylo zbytečné. Kdo řval za jeho zachování, řval jen za to, aby se někteří druzí museli mít v nějaké věci hůř, i když by to nikomu (natož většině) nepomohlo, aby se měl líp.
Někdy ta „touha po něčem, co překračuje zákonnou rovinu,“ je dána jen blbě nastavenou zákonnou rovinou.

„ tedy kde je hranice liberálního a na co všeck ojsou nároky. je to bezbřehé nebo existuje nějaké omezení?“

Ta hranice je dána škodlivostí toho požadavku pro ostatní.

Pokud jde třeba o adopce, tak tam si nejsem úplně jistý, ale fakt, že homo párům, které mají vlastní děti, je není třeba odebírat, o ledasčem svědčí…

myslím že škodlivost se u předávání informací z nemocnice těžko prokazuje. Někdy může být škodlivé předat informaci vlastní rodině a jindy je prospěšné dát tuto informaci sousedce. Je to opravdu příliš komplikovaná věc, aby se dala dát do nějaké škatulky. Pokud se dá do škatulky a vymezí zákonem, pak se mohou cítit poškozeni všichni ti co do dané škatulky nepatří a to je pak zárodek nárokování si... proč oni jo a my ne. A celkově, tomu to řekli a ono to posral a já bych pomoh ale mě to neřeknou.

celkově je velice složité dát do nějakého zákonného rámce etické záležitosti ohledně dědictví či péče o slabší a nemocné. rozhádá se bratr se sestrou tak, že sestře ani neřeknou že bratr umřel a nakonec se hádá se švagrovou o hrob. Prostě tohle člověk nevymyslí a žádný zákon to nemůže postihnout. A tedy pokud dva homosexuáové žijí spolu, přeji jim to. Ale bylo by dobré aby si uspořádali své majetkové poměry za života a nehádali se o dědictví s příbuzenstvem. Aby si udělali závěť a jeden druhého zmocnili, aby si vypořádali rodinné záležitosti včas a nechtěli po státu fakticky nic. Tohle doporočuji samozřejmě i heterorodinám :-)))

To s tím ale nesouvisí. Prostý fakt, že (když chceš, aby tvůj partner po tobě dědil), jsi homo – tak si to musíš uspořádat za života, nejsi homo – tak nemusíš, je prostě špatně. Že je tak jako tak lepší to udělat za života, ani to, že i tak nevíš, co s tím kdo po tvé smrti udělá, to do téhle debaty nepatří. Tady šlo o to, že to ty dvě skupiny mají naprosto zbytečně každá jinak, přitom členství v jedné nebo druhé si nikdo z nich nevybral.

To je jako s jedním slovenským kolegou asi před třiceti lety: K čemu prý je Maďarům na Slovensku v určitých oblastech maďarština jako druhý úřední jazyk – když mezi sebou jim maďarsky mluvit nikdo nebrání, a přitom používáním slovenštiny si zlepšují svoji slovenštinu, se kterou se domluví po celém Slovensku! Na otázku proč tedy v zájmu lepšího dorozumění Slováků po celém světě nezavedou jako úřední řeč angličtinu, se zatvářil hodně kysele. Ale jde mi o tu „logiku“, při které si na svůj jazyk nedá sáhnout (i když by ani tak Slovákům nikdo nebránil mluvit slovensky mezi sebou), ale tentýž nárok u druhých nechápe.

Takže „můžeš přece sepsat závěť“ je špatný argument, protože „to ty přece můžeš taky!“

taky jsem sepsala. v naději že se moje děti snáze domluví. Taky jsme si koupili hrob, takže děti neboudou mít problém co s námi po naší smrti. Ale to je vedlejší. Můj názor je takový, že společnost kterou máme je jedna a to se možná budetet smát, je to jedna z nejvelkorysejších a nejliberálnějších společností, jakou jsem za svůj život zažila. ZAžila jsem to, že se jedenpán zabil, protože se zjistilo že se mu líbí chlapci a kolegové se ho pak štítili a pomlouvali ho. Já jako mladá zažila mladou dívku, která se prohlásila za lesbu a když tato se mnou mluvila, bála jsem se. Byla jsem mladá a hloupá. Dnes jsou gejové a lesby pořád v televizi, veřejné mínění se obrátilo, mohou se klidně projevit aniž by je někdo vyloučil ze společnosti. A proto si myslím, že jsme velice liberální společnost. Otevřená. A svým způsobem nevděčná.

Možná nevděčnost není to správné slovo, spíše bych použila slovo naivita. Společnost ztrácí, zejména děti zdravé instinkty. Vědět kdy se bát, kdy utýct, kam nestrakt nos. Kdy mlčet. moje máma se bála černochů.... předsudky byly. Ale přijde mi teď, jak jsme stará že to byly normální instinkty. Které teď společnost ztrácí.

Někdy jsou ty škatulky nutné, ale mají být pro všechny stejné. Je to oficiální životní partner? Informaci dát! Není? Nedat! Hetero nehetero! A homo nehomo! A bohužel i sapiens nesapiens…

Práva mají být rovná, tj. pro všechny stejně. A omezená jen tím, co ostatním škodí.

A ještě k té škodlivosti: Nebavím se o rozlišování, kdy informace daná manželce uškodí a kdy ne, ale o tom, že něčí oficiální partner (manžel) na to nárok má, jiný (registrovaný partner) nemá (nebo donedávna neměl). A nebavím se jen o informacích ve špitálu, a taky samozřejmě nemluvím jen o LGBT. Pořád se najdou oblasti, ve kterých takové rozdíly jsou – a jsou zbytečné.

Nikdo tu přece nevyžaduje privilegia, jen rovnost. A ještě jednou k té škodlivosti: To jsem myslel obecně. Pokud by nějaké právo menšiny nějak poškozovalo nějaké právo většiny, pak samozřejmě většinu chápu, když to nechce dovolit. Ale jak by například poškozovalo manželství teplých manželství „studených“? Nikdo by je přece do homo svazků nenutil, jen by existovalo pro ty i pro ty. Podle mě to skončí tak, že oni o tom budou stejně mluvit jako o manželství, my, co nám to nevadí, jakbysmet, takže se to nakonec vžije natolik, že to bude každýmu šumák. A pak to někdo navrhne schválit do zákona a ono to bez problémů projde. Samozřejmě proti pár hlasům těch, kterým jde jen o to mít proti komu bojovat. A co se stane za škodu a komu? Nic a nikomu…

teplouši mi taky nevadí, vadí mi putin, trump a jejich poskoci...

vždycky se takové najdou, protože nikde na světě není dokonalý systém. Pokaždé se někdo bude cítit ukřivděný.

Při rovnosti? U stejných podmínek práva i povinnostech?

Tak to jedině jedna minoritní skupina obyvatel - co nebude nikdy spokojena - měla by mít vlastní ostrov - a to má lepší podmínky, než ta majoritní skupina obyvatel.

Když někdo užívá drogy ve větší míře, než subjekt sense, tak je to postupná sebevražda. Touhle metodou změny vlastního vnímání překračuje dost často zákon, ale je také dost často prohlášen za nemocného, na drogách závislého. V toto stádiu vede příživnický život a místo aby pracoval na své živobytí se nechá vydržovat jinými, slušnými a pracujícími lidmi.
Pořadatelé musik-party na louce potřebují nejen povolení majitelele louky, ale i povolení od starosty a mají povinnosti se postarat o hygienu, o první pomoc, ... a pak tu louku uvést do původního stavu, prostě po sobě zaméct.
Svoboda jedince končí tam, kde začíná svoboda jiného jedince. To je ovšem často jen zbožné přání. Lidé jsou lidé. Kdyby byli ti za volantem všichni rozumní, nebyla by jediné nehoda na silnicích. Jenže jak toho docílit, přísné postihy, až likvidační pro recidivisty?

tu nejde o vrahy, ale o symboliku boje proti liberálnímu zlu.