Rozcestník >> Náboženství >> Ateistická společnost

Naopak encyklopedie tady poučuje retarda, co si něco přečetl, ale díky své retardaci to nedovedl správně pochopit.
Jestliže ten pastevec sen chápe jako sen a vizi jakožto vidění, tedy obojí jako psychický fenomén, psychickou událost, tak potom umí rozlišit mezi vnitřním a vnějším světem. Umí rozlišit mezi dějem odehravším se v psychice a dějem odehravším se v realitě, a testování reality u něj tudíž funguje. Nefungovalo by, kdyby sen nebo vizi považoval za prožitek reálného světa; za událost odehravší se v reálném světě.
A mimochodem blud v psychiatrickém smyslu není situace, kdy má člověk nějaké nesprávné přesvědčení, k němuž se svobodně rozhodl a libovolně ho může změnit, nýbrž situace, kdy má přesvědčení, které nedokáže změnit ani tváří v tvář důkazům (víceméně proto, že si to přesvědčení "žije svým vlastním životem"). Takže víra v Boha nebo interpretace vizí jako pocházejících od Boha nejsou bludem v psychiatrickém smyslu.

ad soucet:
nesnaz se mne poucovat o "retardaci", zatimco zde predvadis terminalni neschopnost logicke syntezy v duchu posukova pokusu o oddeleni prozitku (vize) od jeho atribuce (puvodu) ve snaze zachranit theismus pred diagnozou - v psychiatrii je bludna interpretace vjemu pripsani vnitrniho obrazu externimu nadprirozenemu zdroji definici ztraty kontaktu s realitou - je uplne jedno, jestli ten clovek vi, ze "vidí obraz", pokud veri, ze mu ho do hlavy vlozil jeho neviditelnej kamos.. jinak tvoje definice bludu jako neceho, co nelze zmenit tvari v tvar dukazum, je fakt fascinujici - prave jsi popsal sam sebe a skoro celou theistickou suitu - dostavate ode mne dukazy o neurobiologii ci historicke redakci textu, a vy je povetsinou ignorujete ve prospech mytu - tvrdis, ze pastevec rozlisuje mezi vnitrnim a vnejsim svetem, protoze vizi chape jako "psychický fenomén", ale v teze "vete" vsak dodavas, ze jeji puvod chape jako "zvenčí od Boha", cimz narazis na neprekonatelny logicky rozpor - pokud subjekt pripise vnitrnimu deji externi kauzalitu bez objektivniho dukazu, pak je to selhani v testovani reality par excellence.. jako kdyby ses snazil tvrdit, ze auto je v poradku, protoze ridic vi, ze sedi uvnitr, i kdyz je presvedcen, ze volantem otaci neviditelny duch zvenci - to neni funkcni intelekt, to je ztrata kauzalni integrity.. je to pritom jednoduchy jak facka, mame dve hypotezy. H1: vize je produktem neuralniho sumu plne vysvetlitelnym biologii & H2: vize je produktem neuralniho sumu, do ktereho zasahl Buh - podle pravidel teorie pravdepodobnosti je H2 a priori mene pravdepodobna, protoze vyzaduje entitu navic, pro kterou nemas zadny nezavisly dukaz - volit slozitejsi a nedokazatelne vysvetleni pred jednoduchym a dolozenym z tebe dela epistemickeho marnotratnika

V křečovitý snaze patologizovat víru v Boha si vymýšlíš blbosti. Přitom jsi to jediný ty, kdo ve víře v Boha vidí něco patologického. Připsání vnitřnímu obrazu externí nadpřirozený zdroj není psychiatrií bráno jako ztráta kontaktu s realitou. Jako ztráta kontaktu s realitou je jí bráno např. když se boreček považuje za elitu (= megalomanie). Žádný důkazy tady od tebe díky tvé neschopnosti řádně uvažovat neplynou, tedy max. tak plynou ve tvé fantazii, kterou máš vážně bujnou. Tahle neschopnost se projevuje i nemožností správně použít logiku, díky čemuž vidíš rozpory tam, kde nejsou. Brát věci nějak bez objektivního důkazu - to děláme v nějaké míře všichni a říká se tomu víra. Vítej v reálném světě!