Ateistická společnost

proč myslíš? pokud se stal věřící ateistou, pak jeho víra byla postavena na nějakm podmíněném základě nebo nebyla vůbec.

Také tu máme tlak kultury a tlak rodiny. Děti pobožných rodičů jsou neustále konfrontovány s náboženskou kulturou a když neznají ateistickou alternativu, tak jim vůbec nedojde, že nějaká alternativa ke zbožnosti existuje. No a dítě postupně dospívá a dřív nebo pozděj dojde ke kontaktu s jiným, s ateistickým, světem. Co to s dospívajícím člověkem udělá, jak reaguje, jak ten absolutní protiklad světonázorů zpracuje záleží na mnoha faktorech. Může dojít k psychickým problémům, depresím, agresivitě ..., ale také ke vzniku různých kompromisů a tolerancím.

S tím souhlasím, prostě se proti víře vymezují a vzpírají. někdy nesnášejí náboženství, jako můj tatínek. Maminka zase byla nevěřící... nedokázala akceptovat tradiční víru ŘKC. Zemřela v dost velkm zoufalství a smutku. TAtínek zemřel mnohem klidněji, zdálo se mi že je věřící pořád i když to nikdy nepřiznal.

teměř do smrti recitoval poklekl a políbil lemroucha jeho :-)) a smál se Byl velice veselý a společenský, na farářích nenechal nit suchou. Když jsme mu řekla že se nechám pokřtít, jen povytáhl obočí a říká: A prečo?

Nerozumím ti.

Já jen oponuji tvrzení, že se z věřícího se nemůže stát nevěřící.
X věřících přestali po nějakých zkušenostech věřit.

Pak tam nebyla základní víra... bezpodmíněná víra, která vyvěrá z podstaty a není nijak dokazatelná či vyvratitelná

Nebo si prostě uvědomí, že kromě té víry nemá na její podporu vůbec nic. Což se může stát dost lehce, pokud zkrátka jen věřil třeba rodičům…

víra v Boha nestoji na víře rodičům to mluvíš o člověku co si myslel že věřil, ale ve skutečnosti nevěřil. Pokud někdo pozná Boha tak ho třeba může popírat, ale je to jen přetvářka.

když někdo Boha pozná, tak nemůže začít tvrdit že nexistuje.

Není pravda, že teista se nemůže stát ateistou. Je to ale podobně pravděpodobné, jako že se jehovista vrátí zpátky ke katolíkům…

Proč by nemohl, když zjistí, že to, co považoval za interakci s bohem, je jen výplod jeho psychiky?

výplod jeho psychiky není víra v Boha ale nějaký omyl, já jsem psal o člověku co poznal Boha ne o omylu.

No, a to je právě tvůj omyl.

ateista si troufá tvrdit, že ví o Bohu víc než věřící. pak nepoc hopí přízpěvek ani napodruhé

Ateista ví o bozích jen to, že jsou to produkty lidské fantazie, jako třeba sedmihlavá saň, nebo vodníci.

Četl jsi tohle? Dal jsem o těch bozích takový ilustrativní příklad k zamyšlení.

Já viděl kdysi v minulém století takový bojový film čínského umění. No a tam byla také scéna, ve které mistr střelby lukem poučuje mladého žáka. Asi takhle "vložíš šíp do tětivy, zaměříš zrak na cíl, zavřeš oči, vystřelíš a silou tvé vůle povedeš šíp do terče". A také mu to hned předvedl.
Robin Hood také střílel přímo zázračně. Jestli s boží pomocí, nebo bez ní, už nevím. Osobně jsem boha nikdy nepoužíval. Vodníka také ne.

Oni ti mistři taky o žádných bozích nemluvili, ale to jsem takhle vytvořil jako zamyšlení nad přístupem, jaký tu ateisté mají k ideji boha a vůbec náboženským pojmům.

Kráčelo o nadpřirozené, přímo pohádkové schopnosti lidí získané zázračným darem od některého z bohů.
Je to podobné jako zázračné vyléčení slepoty návštěvou Lourdes. Hoteliéři Lourdes děkují předem všem zázračně vyléčeným ubožákům.
Blíží se velikonoce, země odkryje poklady, hledači si už brousí lopaty.
Abych nezapomněl - za tři týdny "Na svatého Jirky vylézají štíři z dírky."

Co myslíš, kdo ví o komunismu víc – přesvědčený komunista, nebo člověk, který ho nezaujatě pozoruje zvenku?

Přízpěvky sem musíš dávat jako mp3, jinak z nich nikdo nic nemá!