Zvířata jsou si vědomi sebe sama. To platí i pro žížaly a mravence.
Všely si sdělují zdroje potravy, býložraví savci jdou ve stádech za
moudrými vůdci, kteří zdědili po svých předcích kam a kdy se mají
vrtnout aby nepošli žízní a hladem a tak učí i mladé tu cestu na
přežití dalších generací. Samci se předvádějí v soubojích, aby
navnadili samice k páření. Ptáci se staví hnízda, dost až velmi
odlišná. To se nedá zvládnout prostým instinktem, k tomu je potřeba
inteligence, inovace a i orientace v prostoru. Třeba lososi plují do té samé
řeky, kde se před čtyřmi lety narodili. Mraveniště, a stavby termitů jsou
vysoce funkční stavby. Pochopitelně nesmíme zvířecí inteligenci posuzova
a přirovnávat k lidské inteligenci a k lidské kultuře. Zvířata to také
nedělají. 
Předmět diskuze:
“Ateismus je pochopení, že neexistuje žádný věrohodný vědecký ani faktický důkaz existence boha, bohů nebo jiných nadpřirozených jevů a bytostí.”
Ateismus je racionální a pragmatický a humanistický postoj k světu. Racionální v tom, že usiluje o poznání pravdy ( tím odmítá teorie o existenci neprokázaných nadpřirozených bytostí a jevů). Pragmatický, protože za prioritní považuje to, co je užitečné a prospěšné (náboženství to není, už proto, že lidi rozděluje - viz vztahy mezi židovskou vírou, islámem a křesťany). Humanistický proto, že na první místo staví člověka, skutečnou bytost, nedokonalého, ale vyvíjejícího se tvora, jakým jsme my všichni (ne tedy nějakého vymyšleného stvořitele mimo čas a prostor, kterého ani nelze dokázat).
1
