To je mi líto, že se ti ztrácí řeč. Díky bohu se můžeme dorozumět
litetárně, elektrony a polovodiče nás poslouchají.
Takže rozumné rozlišování, píšeš.
Máme tu pohádku (mýthos) o narození chlapečka chudou, ale tak ctnostnou
ženou, že okolní, i přes ten pororod (a víme co porod pětikilového
cvalíka znamená) se o ní domnívali, že je virgo intakta. Porodní baby to
okolním dosvědčili. Ale třeba byly podplacené a lhaly.
Pochopitelně můžeme si vyrobit hypotézu, že ona žena, nazývaná panenkou,
byla neplodná, šeredná, nebo duševně retardovaná a toho kluka jí někdo
podstrčil když hluboce spala. Panebóže, ta musela po probuzení zírat, to
musel být šokec. Místo vánočních dárečků pod stromečkem takové
nadělení. Pak by jí gynekolog atestoval poporodní panenství.
Co se ti ještě visitore nelíbí a nemůžeš pochopit. Zeptej se, rád ti
pomůžu.
I pro betlémskou hvězdu se najde rozumné řešení.
Jediný problém je zjistit, jak ti tři mudrci dostali avízo, že maj hnout
kostrou a vydat se do Betléhema. Jeden byl ze západu, druhý z jihu a třetí
z východu. Tehdá trvala taková pouť po cestách a necestách divokou
krajinou léta. Takže vyrazili na cestu do Betlehema dřív, než bylo
podezření z obtěžkání oné trpělivé pany. Pro toho západního musela
tedy ta betlémská hvězda stát na východu, pro jižana na severu a pro
východňára na západu. Je až s obdivem, že si to nepopletli. Autor téhle
pohádky předpokládal, že bůh na dobu cestování zastavil rotaci nebe a tu
betlémskou hvězdu umístnil tak nanejvejš 10 km nad ty jesle v Betlémě.
Logicky musel autor té pohádky předpokládat placatou Zemi, jinak by se mu ta
hvězda ocitla neviditelně pod horizontem.
Pochopitelně nelze vyloučit, že každej mudrc měl svou vlastní hvězdu,
která šla po nebi pár kiláků před ním a ty tři hvězdy se pak v cíli
staly jednou hvězdou. Takovej antickej GPS.
Jasné?