Rozcestník >> Náboženství >> Ateistická společnost

ad soucet:
Ponechme stranou ostrou retoriku a pojdme se podivat na fakta, protoze tvuj screenshot z nemeckeho originalu mluvi jasne. O vikendu jsem se na chalupe podival na original textu a uznavam, ze technicky bod v teto textove mikro-debate o lokaci odstavcu jde jednoznacne za tebou - nemam sebemensich problem sve pochybeni otevrene priznat.. abych ti presne osvetlil, kde vznikl ten edicni sum: v nemeckem kritickem aparatu Gesammelte Werke (GW 9/1) kapitola Der Mutterkomplex des Sohnes (Matersky komplex syna) skutecne konci odstavcem § 165, kde Jung provadi syntezu a srovnani, jak se negativni donchuanismus u synu transformuje v pozitivni odvaznou muznost u dcer. Ja jsem ve svych poznamkach pracoval s tematickym vytahem, ktery odstavce § 165 a § 166 (kde jiz zacina samostatna kapitola o dcerach) sloucil pod jedno zahlavi. Tuto formalni zamenu lokace citatu proto uznavam. I kdyz jsi vsak nasel spravne cislo odstavce, nic to nemeni na skutecnosti, ze Jungovo dilo obsahove vubec nechapes, redukujes ho na izolovany solipsismus a v historickych faktech se dopustis kolosalnich vymyslu. Pojdme te tedy nekompromisne konfrontovat s realitou:

Tvuj fatalni historicky podvod s Wolfgangem Paulim. Kdyz se tady ohanis presnosti pramenu, jak vysvetlis svou vlastni nestoudnou lez, ze Jung vedl sve pacienty k nalezeni tradicni viry a ze mimochodem W. Pauli byl jednim z nich? To je naprosty biograficky nesmysl. Wolfgang Pauli, nositel Nobelovy ceny za fyziku, tradicni nabozenskou viru nikdy nenasel. Narodil se v zidovske rodine, byl sice pokrten jako katolik, ale z cirkve vystoupil a po zbytek zivota zustal vyhranenym agnostikem, ktery hledal racionalni propojeni kvantove fyziky a hlubinne psychologie. Jung Pauliho nikdy nenabadal k vire; analyzoval jeho sny (jak kuprikladu vime z Psychologie a alchymie), aby na nich demonstroval autonomni a transsubjektivni pole nevedomi. Vymyslel sis historii na kolene, abys zachranil svou zkrachovalou tezi.

Redukce reality psyche na sociologicky klam. Tvuj vyklad toho, jak Jung chapal 'realitu psychiky', je ucebnicovym prikladem vulgarniho materialismu. Tvrdis, ze pro Junga je predstava realna jen proto, ze kdyz ji lide uveri, ma realne dopady (jako tvuj priklad s prvni svetovou valkou nebo ruskou agresi). To, co popisujes, je sociologicky Thomasuv teorem o vlivu presvedceni na lidske jednani. Ale s Jungovym konceptem objektivni psyche to nema nic spolecneho! Pro Junga archetypy a kolektivni nevedomi nejsou realne az tehdy, kdyz se promeni v lidskou motivaci nebo ideologii. Jung v GW 8 (Teoreticke uvahy o podstate psychicna) explicitne dokazuje, ze psyche je autonomni realita sui generis, ktera existuje nezavisle na lidskem vedomi, egu i na tom, zda ji nekdo veri. Archetypy te determinuji a ovlivnuji zvnejsku tveho ega, stejne jako te ovlivnuji fyzikalni zakony.

Kolektivni nevedomi neni uzavrena krabicka v hlave. Tvrdis, ze v Jungove modelu nic nevchazi zvnejsku a vse je jen uzavreny intrapsychicky proces. Timto tvrzenim zcela popiras Junguv pozdni koncept synchronicity a Unus Mundus (Jednotneho sveta). Synchronicita - tedy smysluplna koherence mezi vnitrnim psychickym stavem (napriklad snem) a vnejsi fyzikalni udalosti v realite (napriklad nehodou) - jasne dokazuje, ze objektivni psyche presahuje hranice lidskeho tela a je primo propojena se strukturou vesmiru. Podle tveho primitivniho vykladu by byla synchronicita nemozna. Pokud jsou navic podle Junga a Pauliho duch (psyche) a hmota (fysis) dva poly jednoho a tehoz jsoucna, pak spiritualni rozmer reality ma stejnou ontologickou vahu jako hmota. Neni to jen tvuj vnitrni proces.

Logicka smycka, ve ktere ses definitivne uskrutil. Cela nase debata zacala u tveho tvrzeni, ze materialisticti vedci zazivaji nad vesmirem transcedentni zazitek bez mimosvetske reality. Nasledne ses v prubehu diskuse zapletl do vlastnich citaci o konkretismu a zacal jsi tvrdit, ze numinozni prozitek na vnejsich objektech je vlastne kognitivni klam, primitivni konkretismus a nedostatek sebeuvedomeni, ze ktereho nas ma Jung vylecit. Chytil ses do vlastni pasti. Pokud je prozitek vedcu nad vesmirem nebo tvuj detsky zazitek u garazi numinozni, pak podle tvych vlastnich slov podlehate kognitivnimu klamu a halucinaci z nedostatecneho sebeuvedomeni. Nemuzes sedet na dvou zidlich naraz: vydavat sekularni uzas za legitimni posvatno a zaroven kazdou jeho hlubsi psychologickou a ontologickou strukturu prohlasovat za klam a iluzi. Bud je to klam, nebo autonomni realita presahu. Debatu o smyslu, filozofii a epistemologii celeho Jungova i Ottova dila jsi totalne prohral, takze na dalsi unavne klicovani a popirani vlastnich slov se mi jiz nechce reagovat, protoze ma myslenkova prevaha je zcela evidentni, drahy priteli.

Obviňuješ mě z něčeho, co jsem nepsal. Netvrdil jsem, že Pauli svou víru našel. Netvrdil jsem, že každý z jeho pacientů onu svou víru našel.
Pro Junga (i pro mě) je reálné všechno, co působí. Co se projevuje nějakou působností. Duševní obsahy se projevují působností, proto jsou reálné. Samozřejmě, že psýché existuje nezávisle na vědomí, když vědomí je jen jedna z jejích funkcí či prvků, a to nikoliv zrovna nezbytný (tj. může existovat i bez něho).
Takhle to Jung nikdy nenapsal. Objektivní psýché není něco, co by se nacházelo vně člověka (ona psychoidní oblast sídlí v každém člověku, na rozhraní jeho organických a psychických funkcí). Tak jako instinktivní vrstva tvoří tu základní psychickou strukturu, přičemž individuální psychika je jen určitým, jedinečným výsekem kolektivního nevědomí. To co se ti děje v hlavě je jen tvůj psychický proces a nikoliv nějaký kolektivní či "vševesmírný". Jung nepropojoval kolektivní nevědomí a osobní psychiku způsobem, jakým to děláš.
Netvrdil jsem, že numinózní prožitek je kognitivní klam. To jsem tvrdil o bezprostřední, spontánní interpretaci toho prožitku, nikoliv o tom prožitku jako takovém. Onen spontánní dojem, že se člověk setkává s nějakou bytostí zvnějšku, je klamný (je iluzí).

a ještě snad dodatek z Jungovo Dopisů:

Z psychologického hlediska je náboženství psychický fenomén, který je iracionální, tak jako faktum naší fyziologie nebo anatomie. Jestliže tato funkce chybí, pak je člověk jako jednotlivec zbaven rovnováhy, protože náboženská zkušenost je výrazem pro existenci a funkci nevědomí. Není pravda, že si vystačíme pouze s rozumem a vůlí. Jsme naopak stále pod vlivem rušivých sil, které rozumu a vůli kříží cestu, tzn. jsou silnější než ony. Proto se stává, že velmi rozumní lidé, a právě oni, trpí poruchami, které nemohou zvládnout ani vůlí ani rozumem. Člověk odjakživa označuje za božské, popř. démonické to, co pociťuje či zakouší jako silnější než on. Bůh v něm je silnější než on. Tato psychologická definice Boha nemá ovšem nic společného s křesťansko-dogmatickou definicí, ale popisuje zkušenost jednoho často velmi nezvyklého protikladu, který se nápadně shoduje s historickými „zkušenostmi Boha“.

ad soucet.
Tebou postovany dodatek z Jungovych Dopisu je tou nejkrasnejsi ukazkou tve absolutni argumentacni slepoty - ty sem s vaznou tvari postnes citat, ktery pritom v primem prenosu vrazí kudlu do zad tve vlastni puvodni tezi o vedcich u garazi, a ve sve prostote se u toho jeste tvaris vitezne / vskutku monstrozni to logicky potrat, takze asi takhle.. Jung v textu, ktery jsi zrovna postoval, explicitne pise, cituji: "Neni pravda, ze si vystacime pouze s rozumem a vuli. Jsme naopak stale pod vlivem rusivych sil, ktere rozumu a vuli krizi cestu, tzn. jsou silnejsi nez ony. Clovek odjakziva oznacuje za bozske to, co pociťuje jako silnejsi nez on", ale tva puvodni teze, kterou tu celou dobu krecovite branis, zni, ze vedci zazivaji numinozni zazitek, kdyz jim docvakne hluboky vztah vyjadreny v rovnici. Pochopeni a vyreseni matematicke rovnice je vsak vrcholnym, cistym triumfem lidskeho ROZUMU, logiky a vedome intelektualni kapacity! Jung ale v tvem vlastnim citatu jasne definuje, ze nabozenstvi a zkusenost Boha je iracionalni sila, ktera rozumu a vuli KRIZI CESTU a stoji v opozici vuci nim! Kdyz vedec vyresi rovnici, ego ma situaci pod kontrolou a proziva racionalni satisfakci. Nejedna se o zadne zaplaveni autonomni silou, ktera je silnejsi nez rozum. Zkopiroval jsi citat, ktery cely tvuj koncept numinozity nad rovnicemi religionisticky a psychologicky naprosto anuloval. Vzpomen si na nasi nazorovou vymenu, kde jsi tvrdil, ze krestanske nabozenstvi a biblicky Buh je jen psychicka instance a metafyzika sedi na popis psyche. Tehdy jsem ti napsal, ze jsi krestanstvi vyklestil na ubohou psychologickou berlicku a neresis nabozenstvi, ale vlastni neuroticke projekce. A co pise Jung v tvem citatu na konci? "Tato psychologicka definice Boha nemà ovsem nic spolecneho s krestansko-dogmatickou definici" - Jung sam te nyni usvedcil z toho, co ti celou dobu rikam: ze zamenujes ontologicke kategorie krestanstvi s psychologickou empirii analyticke psychologie. Jung jasne rika, ze jeho definice Boha nema s tou krestanskou nic spolecneho, zatimco ty jsi tyhle dva svety uplne diletantsky patlal dohromady, abys predstiral, ze tve soukrome nabozenstvi ma nejakou vahu.

Zase špatně čteš. Jung říká, že náboženství je iracionální a nikde neříká, že intelektuální proces nemůže vyvolat prožitek. Už vymýšlíš zbytečné blbosti. Samozřejmě, že náboženství definuje Boha jinak než jak to dělá Jung: definuje ho jako bytost, zatímco Jung ho definuje jako psychický činitel. Je mi divný, že ti tohle nedojde. Kdyžtak si přečti tenhle můj včerejší citát Junga, tam taky mluví o náboženském pojetí Boha jako o projekci.

ad soucet:
Ve sve absolutni slepote a diletantismu jsi zkopiroval slavny uvod z Jungovy knihy Psychologie a alchymie, ale tvuj zdecimovany mozek vubec nepochopil, co sem vlastne vkladas! Tento text te totiz ritualne dekapituje a usvedcuje te z toho, ze z Junga delas presny opak toho, kym byl, takze asi takhle, drahy priteli..
Jak te Jung prave oznacil za "bezcenneho" zapadniho cloveka - podivej se hned na prvni vetu sveho vlastniho citatu. Jung tam pise: "Odkud se bere takova znalost duse, ze lze rici - jen - dusevni? Tak totiz mluvi a mysli zapadni clovek, jehoz duse je zjevne bezcenna. Kdyby na ni neco bylo, mluvilo by se o ni s uctou". Cely tvuj materialisticky sloh v teto diskusi stoji na tom, ze spiritualita a posvatno je pouha sekrece mozku, kognitivni klam a jen intrapsychicky proces ve tve soukrome individualni krabicce v hlave. Jung v tvem vlastnim textu mluvi s hlubokym opovrzenim presne o lidech tveho typu, kteri nabozenstvi redukuji na to tve jen dusevni! Jung v teto pasazi bojuje PROTI materialistickemu snizovani duse a dokazuje, ze duse ma autonomni, transsubjektivni a objektivni realitu! Tvrzenim, ze nabozenstvi je jen biologie, jsi presne tim zapadnim clovekem s bezcennou dusi, kteremu se Jung vysmiva. V minulem odstavci jsi zbabele kricel: "Ne vzdy je nutno neco interpretovat. To te nenapadne?" A co pise Jung v tvem citatu ve druhem odstavci? "Onou obdobou je, psychologicky vyjadreno, archetyp obrazu Boha... Je-li nevedomy obsah v takove mire nahrazen projekcnim obrazem, je vyloucen ze souziti s vedomim. ... Krestan ve sve dusi neudrzel krok s vnejsim vyvojem. Navrh je tu sice dany obrazem i slovem v cirkvi i v bibli, ovsem uvnitr to neni. V nitru vladnou archaicti bohove jako kdysi". Jung zde explicitne popisuje proces, kdy lidsky rozum a vedomi MUSI interpretovat a integrovat archetypni obsahy nevedomi do vedomeho zivota (proces individuace)! Pokud tam neni vedoma interpretace a kultivace, clovek podle Junga zustava primitivnim, nezmenenym pohanem, i kdyby mel tisic "prozitku u garazi" nebo nad rovnicemi. Tvrzenim, ze numinozita je proste slepy prozitek bez nutnosti interpretace, jsi poprel celou Jungovu psychoterapii a teorii individuace. Ty celou dobu tvrdis, ze v Jungove modelu nic nevchazi zvnejsku a vse je jen tvuj vnitrni proces v hlave. Podivej se do druheho odstavce, ktery jsi sem sam poslal, cituji te: "Ani verici krestan nezna skryte cesty Bozi a musi ponechat na vuli Jemu, bude-li chtit na cloveka pusobit zvnejsku, anebo zevnitr skrze dusi" Jung zde jako prisny empirik jasne uznava, ze otazka, zda Buh pusobi zvnejsku nebo zevnitr, je mimo kompetenci psychologie a musi se ponechat na Bozi vuli! Jung nikdy netvrdil, ze vnejsi metafyzicka realita neexistuje – tvrdil pouze, ze psycholog muze zkoumat jen jeji vnitrni obraz (archetyp). Ty jsi z nej ale udelal dogmatickeho atheistu, ktery vnejsi realitu popira, a tvuj vlastni citat te nyni usvedcil ze lzi. Tva obrana, ze "Jung nikde nerika, ze intelektualni proces nemuze vyvolat prozitek", je uz jen patetickym skubanim, protoze pokud Jung definuje nabozenstvi jako iracionalni funkci, ktera krizi cestu rozumu a vuli, pak to znamena, ze numinozni zazitek te trefi jako blesk z cisteho nebe proti tve vuli a rozumu. Kdyz matematik resi rovnici, pouziva vedomy, racionalni aparat logiky – tedy presny opak iracionalniho zaplaveni nevedomim. Ty si pletes intelektualni katarzi s numinositou a kazdy tvuj citat te v teto semanticke agonii jen vic a vic utiskuje.

Přečti si to znova, protože Jung tam píše něco docela jiného než tu prezentuješ. Na co jsem poukazoval, je tahle věta:

Ve vnější podobě náboženství, kde leží všechen důraz na vnější postavě (kde tedy jde o více či méně úplnou projekci), je archetyp totožný s vnějšími představami, jako duševní faktor však zůstává nevědomý.

Onu vnější postavu, postavu Boha čili Boha chápaného jako vnější bytost, tu označuje za projekci. A ona představa oné vnější postavy že je totožná s archetypem.

ad soucet:
Ty se tu tocis na slove "projekce" a snazis se tvrdit, ze pro Junga vnejsi realita neexistuje. Jenze v tom samem odstavci, ktery jsi sam poslal, Jung doslova pise: "Ani verici krestan nezna skryte cesty Bozi a musi ponechat na vuli Jemu, bude-li chtit na cloveka pusobit zvnejsku, anebo zevnitr skrze dusi". Jung zde jako vedec jasne rika, ze otazku, zda realny Transcedentni Buh pusobi na cloveka zvenku nebo zevnitr, musime ponechat na Bozi vuli! Jung nikde netvrdi, ze vnejsi realita neexistuje – pouze rika, ze psychologie vidi jeji obraz v dusi. Ty z nej delas dogmatickeho ateistu, coz je naprosta lez. Jung v tvem citatu nekritizuje existenci Boha, ale vnejsi ustrnulost cloveka, ktery ma celeho Boha venku a neproziva ho ve sve dusi. Jung varuje pred tim, kdyz clovek vsechno projektuje jen do vnejsich forem a jeho vnitrek zustane nevyvinuty. A ty se tuhle kritiku snazis pouzit jako obhajobu numinozity materialistickych vedcu nad rovnicemi? Vedci nad rovnicemi totiz nedelaji nic jineho, nez ze proklamuji uzas nad vnejsim materialnim svetem - podle tve vlastni logiky tedy maji celeho Boha venku a podlehaji naproste projekci z duvodu vnitrni nevyvinutosti! Sam jsi prece postoval text z Psychologie a alchymie, kde Jung pise, ze duse ma "dustojnost bytosti, ktere je dano, aby si byla vedoma vztahu k Bozstvi". Bozstvi zde stoji jako autonomni partner duse, nikoliv jako tve biochemicke chveni nad rovnicemi. Kazdy tvuj pokus vytrhnout jednu vetu te jen vic a vic zamotava do vlastnich logickych rozporu.

Nikde jsem nepsal, že pro Junga vnější realita neexistuje. Pro něj neexistovala jen nějaká metafyzická realita. Realita mimo tento svět. V té pasáži, co uvádíš, Jung mluví z hlediska věřícího, z hlediska toho, jak věřící na věc nahlíží. Odstavec předcházející onomu citátu zní:

Kristus, náš vzor, se obtížil hříchem světa. Je-li však zcela venku, pak je i hřích jednotlivce venku, a tím je jednotlivec více fragmentem než kdy jindy, neboť povrchní nesprávné chápání mu otevírá pohodlnou cestu k tomu, aby své hříchy doslova „hodil na něj“ a tím unikl hlubší odpovědnosti, což je v rozporu s duchem křesťanství. Toto ulpívání na formě a tato laxnost byly nejen jednou z příčin reformace, nýbrž vyskytují se i uvnitř protestantismu. Jestliže se nejvyšší hodnota (Kristus) a největší bezcennost (hřích) nacházejí venku, je duše vyprázdněná: chybí jí to nejhlubší a nejvyšší. Východní postoj (zvláště indický) postupuje opačně: všechno nejvyšší a nejhlubší je v (transcendentálním) subjektu. S tím nesmírně narůstá význam „átmanu“, bytostného Já (Selbst). U západního člověka ovšem hodnota bytostného Já klesá na nulu. Proto dochází na Západě ke všeobecnému podceňování duše. Kdo hovoří o skutečnosti duše, tomu je vytýkán „psychologismus“. O psychologii se mluví tónem „jenom“. Pojetí, podle kterého existují psychické faktory odpovídající božským postavám, se považuje za jejich znehodnocení. Myslet si, že náboženský prožitek je psychickým procesem, to zavání blasfemií, neboť ten je – jak se argumentuje – „nejen psychologický“. Duševno je jenom příroda, a proto z něho nemůže vznikat nic náboženského, jak se soudí. Přitom se tito kritici ani okamžik nezdráhají nechat všechna náboženství – s výjimkou vlastního – vznikat z přirozenosti duše. Je příznačné, že dvě teologické recenze mé knihy Psychologie a náboženství (Výbor z díla C. G. Junga, sv. IV) – jedna katolická, druhá protestantská – můj důkaz psychického vzniku náboženských jevů záměrně přehlédly.

A taky pro úplnost uvedu odstavce následující onomu citátu (po větě "ale o náboženství nemá ani ponětí, a ještě méně o výchově lidí.")

Když však dokazuji, že duše přirozeně má náboženskou funkci, a když požaduji, aby nejvýznamnější úlohou veškeré výchovy (dospělého) bylo převést do vědomí archetyp obrazu Boha, respektive jeho vyzařování a působení, tu mně v tom brání právě teolog a usvědčuje mě z „psychologismu“. Kdyby v duši podle zkušenosti nespočívaly nejvyšší hodnoty, psychologie by mě ani v nejmenším nezajímala, protože duše by nebyla nic než ubohá pára. Vím ze stonásobné zkušenosti, že duše taková není, ale že mnohem spíše obsahuje obdoby všech těch věcí, které formulovalo dogma, a i něco navíc, což ji činí schopnou být okem, kterému je určeno vidět světlo. K tomu potřebuje nesmírný rozsah a nezměrnou hloubku. Vytýkalo se mi „zbožštění duše“. Nikoli já – Bůh sám ji zbožštil! Já jsem duši náboženskou funkci nepřibájil, ale předložil jsem skutečnosti, které dokazují, že duše je „přirozeně náboženská“ (naturaliter religiosa), to znamená, že má náboženskou funkci: funkci, kterou jsem do ní nevložil, ani se nezrodila z mých výkladů, nýbrž kterou duše sama od sebe produkuje, aniž by k tomu byla přivedena nějakými míněními nebo sugescemi. V přímo tragickém zaslepení tito teologové nechápou, že nejde o to dokázat existenci světla, ale o to, že jsou slepci, kteří nevědí, že by jejich oči mohly něco vidět. Lidé by si již konečně měli všimnout, že je k ničemu chválit světlo a kázat o něm, když ho nikdo není schopen vidět. Mnohem více by bylo potřebné naučit člověka umění vidět. Je přece zřejmé, že mnozí nejsou schopni vytvořit spojitost mezi svatými postavami a svou vlastní duší; to znamená nejsou s to vidět, že odpovídající obrazy dřímají v jejich nevědomí a v jaké míře tomu tak je. Aby toto vnitřní nazírání bylo možné, musí být nejdříve uvolněna cesta k umění vidět. Jak toho má být dosaženo bez psychologie, tedy bez toho, aby se člověk duše dotkl, to upřímně řečeno nechápu.

Další, ve svých následcích rovněž závažné nedorozumění spočívá v tom, že se psychologii neprávem připisuje záměr – pokud možno heretického – nového učení. Když dosud slepého učíme pozvolna vidět, nelze od něho očekávat, že hned orlím zrakem odhalí nové pravdy. Musíme být rádi, že vůbec něco vidí a je schopen porozumět tomu, co vidí. Psychologie se zabývá aktem vidění, nikoli konstrukcí nových náboženských pravd, když přece ani už existující nauky dosud nejsou uznávány a chápány. V náboženských záležitostech, jak známo, nelze pochopit nic, co člověk vnitřně sám nezakusil. Teprve ve vnitřní zkušenosti se vyjevuje vztah duše k tomu, co bylo předkládáno a kázáno navenek jakožto příbuzenství nebo jeho obdoba, jako je vztah „ženicha“ a „nevěsty“. Když proto jako psycholog říkám, že Bůh je archetyp, míním tím typ v duši, což, jak známo, pochází z τύπος (typos) = úder, ražba, vtištění. Již samo slovo archetyp předpokládá něco, co vtiskuje. Psychologie se jako věda o duši musí omezit na svůj předmět a chránit se toho, aby překračovala své hranice metafyzickými tvrzeními nebo jinými vyznáními víry. Kdyby měla ustavit nějakého Boha, byť i jako hypotetickou příčinu, implicitně by vyžadovala i možnost důkazu Boží existence, čímž by zcela nepřípustným způsobem překračovala svou kompetenci. Věda může být jen vědou; neexistují žádná „vědecká“ vyznání víry a podobné „contradictiones in adiecto“. Jednoduše nevíme, z čeho archetyp koneckonců odvodit, stejně jako neznáme původ duše. Kompetence psychologie jako empirické vědy sahá jen potud, aby zjistila, zda v duši nalezený typ na základě srovnávacího zkoumání může být poprávu označen například za „obraz Boha“ nebo ne. O možné existenci Boha se tím ani v pozitivním ani v negativním smyslu nic neříká, stejně jako archetyp „hrdiny“ nepředpokládá existenci někoho takového.

Jestliže tedy můj psychologický výzkum dokazuje existenci určitých psychických typů a jejich analogii se známými náboženskými představami, je tím dána možnost přístupu k obsahům, které lze zakusit a poznat a které zjevně a nepopiratelně tvoří empiricky postižitelnou základnu náboženské zkušenosti. Věřícímu člověku je ponecháno na vůli, zda přijme nějaká metafyzická vysvětlení o původu těchto obrazů, nikoli však na intelektu, který se musí přísně držet principů vědeckého vysvětlení a vyhnout se jakémukoli překročení možnosti poznání. Nikdo nemůže víře zabránit v tom, aby za prvotní příčinu přijala Boha, purušu, átman nebo tao, a tím odstranila konečný zdroj lidského neuspokojení vůbec. Věda odvádí pilnou práci; není žádným dobyvatelem nebe. Nechá-li se však k takovému výstřelku strhnout, v tu chvíli již také odřízla větev, na které sedí.

Tohle je Jung a ne to, co se tu snažíš prezentovat.

ad soucet:
Tve masivni kopirovani stranek z Psychologie a alchymie je jen terminalnim stadiem tve intelektualni agonie. Ty sem ve sve naivite vlozis cely text, abys dokazal, ze mas pravdu, a pritom jsi prave pred celym forem podepsal svou vlastni argumentacni popravu. Kazda veta, kterou jsi sem zkopiroval, te totiz s brutalni presnosti mlati po hlave a potvrzuje ma slova, sarlatane.. Precti si velmi pomalu to, co jsi sem sam vlozil, cituji te: "Kdyby v dusi podle zkusenosti nespocivaly nejvyssi hodnoty, psychologie by me ani v nejmensim nezajimala, protoze duse by nebyla nic nez uboha para. ... Buh sam ji zbozstil! ... Duse je prirozene nabozenska". Cely tvuj materialisticky sloh v teto diskusi stoji na tom, ze nabozenstvi je jen biochemie v hlave, kognitivni klam, "pouha sekrece mozku" a "intrapsychicky proces v tve soukrome individualni krabicce". Jung v tvem vlastnim textu mluvi s absolutnim odporem o lidech tveho typu, pro nez je duse jen uboha para nebo biologie! Jung zde obhajuje objektivni, transsubjektivni realitu archetypu jako autonomni silu sui generis. Tvrzenim, ze nabozenstvi je jen neurochemie, jsi presne tou materialistickou nulou, kterou Jung v teto pasazi totalne deklasuje.Podivej se na svuj vlastni citat, kde Jung definuje, co je to vlastne archetyp, cituji te: "Míním tim typ v dusi, coz pochazi z typos = uder, razba, vtisteni. Již samo slovo archetyp predpoklada neco, co vtiskuje". A hned vedle jsi zkopiroval vetu: "V nabozenskych zalezitostech nelze pochopit nic, co clovek vnitrne sam nezakusil". Z techto dvou vet jasne vyplyva, ze numinozita je pro Junga IRACIONALNI VTISTENI autonomni sily do lidske duse, ktere clovek musi VNITRNE ZAKUSIT jako uder a zasah neceho, co ho presahuje. Kdyz materialisticky vedec resi rovnici na papire nebo kouka na hvezdy dalekohledem, nejedna se o zadne "vtisteni typos do jeho duse", ale o vedomou, racionalni, logickou a vnejsi analyzu materialniho sveta. Tvuj vlastni citat ti jasne dokazuje, ze pletes intelektualni satisfakci nad matematikou (Heureka efekt) s iracionalnim a autonomnim archetypalnim uchvacenim, o kterem mluvi Jung.Tvrdis: "Pro Junga neexistovala zadna metafyzicka realita". Podivej se do posledniho odstavce, ktery jsi sem sam poslal, cituji te: "Psychologie se jako veda o dusi musi omezit na svuj predmet a chranit se toho, aby prekracovala sve hranice metafyzickymi tvrzenimi. ... O mozne existenci Boha se tim ani v pozitivnim ani v negativnim smyslu nic nerika". Jung zde jako prisny empiricky vedec jasne rika, ze psychologie NEMUZE a NESMI rozhodovat o tom, zda Transcedentni Metafyzicky Buh existuje, nebo ne, a ze tuto otazku plne ponechava vire! Jung nikde netvrdi, ze metafyzicka realita neexistuje a je to klam - on pouze rika, ze veda k ni nema kompetenci a nastroje! Ty jsi vsak z pozice sveho suterenniho dogmatickeho atheismu tvrdil, ze vnejsi realita neexistuje a ze je to kognitivni klam. Jung te nyni usvedcil z toho, ze prekracujes hranice vedy do dogmatickeho atheismu, pred kterym on sam v tvem vlastnim citatu striktne varuje.Podivej se na tu totalni logickou tragedii, kterou predvadis - v minulych komentarich jsi tvrdil, ze kdyz clovek vnima vnejsiho Boha jako realnou bytost zvnejsku, je to kognitivni klam a iluze. A ted sem zkopirujes Junga, ktery rika, ze "verici clovek muze za prvotni pricinu prijmout Boha zvnejsku" a ze "Buh sam dusi zbozstil". Pokud je vnejsi interpretace klamem, pak podle tve vanished logiky podlehaji klamu vsichni verici teologove, ktere tu citujes, i tvi materialisticti vedci nad rovnicemi

ad soucet:
Tva reakce je jen trapnym, zbabelym a krecovitym couvanim lhare, ktery byl chycen pri cinu a nyni se pokousi semanticky prepsat historii vlastnich prispevku. Tve pokusy tvrdit, ze jsi neco "nerikal", te pred vsemi diskutery usvedcuji z totalniho moralniho i argumentacniho rozpadu, takze asi takhle.. drze tvrdis: "Netvrdil jsem, ze Pauli svou viru nasel", ale kazdy si v teto diskusi muze vyhledat tvou doslovnou vetu z minuleho tyden, cituji te: "Jung nikdy nebyl proti nabozenstvi, naopak nabadal sve pacienty (mimochodem W. Pauli byl jednim z nich), aby nalezli svou viru" - pokud pouzijes Pauliho jako ilustraci k tve tezi, ze Jung nabadal pacienty, aby "nalezli svou viru", a ted zbabele kricis, ze jsi netvrdil, ze ji nasel, tak cely tvuj argument postrada jakoukoliv logickou hodnotu! Bud jsi Pauliho pouzil jako priklad domneleho nalezeni viry, a pak jsi lhal, nebo jsi ho pouzil jako priklad nalezani viry, ktera nalezena nebyla, coz tvuj puvodni argument, proc se vubec ohanet Paulim v debate o nabozenstvi, uplne likviduje. Faktem totiz zustava, ze Jung s Paulim neresil zadne nalezani viry, ale sny a kvantovou fyziku. Chytil ses do vlastni opratky a nyni trapne klickujes jako kluk chyceny pri kradezi babovicek.Tvrdis, ze objektivni psyche neni vne cloveka a ze psychoidni oblast sidli na rozhrani organickych funkci. Ukazujes tim, ze o pozdnim Jungovi nevis naprosto nic. Jung a Wolfgang Pauli v dile Naturerklärung und Psyche explicitne definovali koncept Unus Mundus jako psychofyzicke kontinuum, ktere lezi ZA psychou i ZA hmotou. Pro pozdniho Junga neni kolektivni nevedomi zavrena krabicka v tve soukrome lebce! Je to transsubjektivni, objektivni pole reality. Synchronicita (napriklad kdyz se vnejsi svet fyzicky synchronizuje s vnitrnim snem) neni tvuj psychicky proces v hlave. Kdyby to byl jen tvuj proces v hlave, nemohl by ovlivnit fyzicky svet zvnejsku! Sam nyni uznavas, ze psyche existuje nezavisle na vedomi, ale tvuj suterenni materialismus ti nedovoluje unest fakt, ze tato realita presahuje cele tve ubohe individualni ego a ma ontologickou, transsubjektivni vahu.Tvuj pokus vybruslit z pasti tvrzenim: "Netvrdil jsem, ze numinozni prozitek je kognitivni klam. To jsem tvrdil o bezprostredni interpretaci", je tvou definitivni intelektualni popravou. Tvrdil jsi totiz, ze materialisticti vedci prozivaji "numinozni zazitek posvatna nad rovnicemi" nebo ty u garazi nad hvezdami, a to bez metafyziky. Pokud je vsak spontanni dojem, ze se clovek setkava s nejakou nadsvetskou realitou zvnejsku, klamem a iluzi, jak pak muzes ten zazitek u vedcu vubec nazyvat numinoznim nebo spiritualnim? Pokud je interpretace presahu klamem, pak ti vedci i ty sam u garazi podlehate klamu a halucinaci z nedostatku sebeuvedomeni! Vykastroval jsi nabozenstvi, znehodnotil jsi spiritualitu na pouhy dopaminovy tres v mozku a nyni se snazis tvrdit, ze klamna interpretace je vlastne legitimni sekularni posvatno, coz je dalsi totalni systemova chyba!

To jsi si mé vyjádření zase špatně pospojoval. Svou větu, že Jung nabádal své pacienty, aby nalezli svou víru, jsem uvedl jako příklad toho, že Jung nebyl proti náboženství. Čímž jsem reagoval na tvou výtku, že z mých slov to vypadá, že by Jung byl proti náboženství. A jinak není důvod, aby Jung Pauliho k víře nenabádal, když se Jung obecně vyjádřil, že své pacienty k tomu nabádá. Unus mundus neleží někde za něčím. Je to označení konceptu, že existuje nějaké psycho-fyzické kontinuum, přičemž takové kontinuum je právě složeno z psychického a fyzického, a ne že je někde za nimi. Jako příklad uvádí prostoročasové kontinuum a vysvětlují na něm, že jako v jeho případě se prostor a čas ukázali být nikoliv nějaké dvě oddělené skutečnosti, ale naopak že jsou vzájemně svázány v jeden celek, v jednu skutečnost, jedno kontinuum, tak stejně tak že to platí i o hmotě a duchu (psýché). Tvůj proces v hlavě je ten psychický proces, resp. psychický proces je procesem ve tvé hlavě (jen tam a nikde jinde). Jakým způsobem je tento psychický proces propojen s fyzickým dějem (nejde o kauzalitu), to oni nespecifikují, poněvadž je to mimo dosah lidských poznávacích schopností (je to transcendentální). Kolektivní nevědomí není soukromá krabička tak jako instinkt, protože je společná všem jedincům lidského druhu, nicméně tvá psychika je tvoje individuální krabička. Znovu zauvažuj nad Jungovo modelem psychiky, ať správně rozumíš užívaným pojmům (může ti k tomu pomoci schema psychiky od Jolande Jacobi). Předmětem ne každého numinózního zážitku musí být zrovna setkání s nějakou bytostí. Ne vždy je nutno něco interpretovat. To tě nenapadne?

ad soucet:
Tva reakce jiz neni ani klickovanim, je to mentalni kolaps v primem prenosu. Pokousis se mne poucovat o Jolande Jacobi, o fyzice a o Unus Mundus, ale predvadis tak gigantickou suterenni negramotnost, ze te nyni definitivne a s konecnou platnosti argumentacne vymazu z teto diskuse, drahy priteli..
Doporucujes mi slavne schema psychiky od Jolande Jacobi (Jungovy nejblizsi spolupracovnice), ale ty jsi to schema v zivote nevidel, protoze kdybys ho znal, vedel bys, ze Jolande Jacobi ve sve kanonicke knize Psychologie C. G. Junga toto schema kresli jako system soustrednych kruznic, kde vnejsi, nejhlubsi vrstva kolektivniho nevedomi prechazi do sfery, kterou Jacobi vyslovne nazyva "Zivotni prostredi vubec" (Welt und Kosmos)! Pro Jacobi i pro Junga je kolektivni nevedomi na sve nejhlubsi urovni otevrene a kontinualne propojene s vnejsim svetem a celou prirodou! Ty mi tu pritom s vaznou tvari tvrdis, ze "psychicky proces je procesem ve tve hlave - jen tam a nikde jinde". Tvrzenim, ze kolektivni nevedomi je uzavrene v individualni hlave, jsi prave poprel cele schema Jolande Jacobi, poprel jsi Junga a predvedl jsi cistokrevny, primitivni biologicky materialismus.. Tvuj pokus argumentovat prostorocasem a tvrdit, ze Unus Mundus nelezi ZA hmotou a duchem, je tvou definitivni intelektualni sebevrazdou. Ty vubec nechapes, co je to kontinuum! Kdyz Einstein definoval prostorocas, neznamenalo to, ze prostor a cas jsou dve slepene krabicky. Znamenalo to, ze na pozadi reality existuje ctyrrozmerna, nehmotna matematicka struktura, ktera se v nasich zmyslech projevuje jako "prostor" a "cas". Presne takto definovali Jung a Wolfgang Pauli Unus Mundus! Jung v GW 14 vyslovne pise, ze Unus Mundus je transcendentni (naddimenzionalni) potencialni realita, ktera lezi na pozadi (v zakulisi) byti a projevuje se do naseho sveta skrze dva ruzne kontinualni poly – fysis (hmotu) a psyche (ducha). Pokud tvrdis, ze to neni "za nimi", popiras samotnou Pauliho kvantovou metafyziku, kde fyzikalni realita vyvera ze skryteho potencialniho pole. Neznas fyziku, neznas Junga, jsi jen semanticky sarlatan. Tvuj zaverecny vykrik: "Ne vzdy je nutno neco interpretovat. To te nenapadne?" je tvou dalsi absolutni logickou kapitulaci. Cela tva uboha obhajoba totiz stoji na tom, ze materialisticti vedci nad rovnicemi nebo ty jako dite u garazi prozivate POSVATNO a UZAS, protoze jste pochopili a procitili hluboke vztahy rozlehlosti vesmiru". Pochopeni rozlehlosti a vztahu v rovnici JE vsak procesem interpretace a kognitivniho zpracovani vizualniho a logickeho podnetu! Pokud tam neni zadna interpretace, jak vubec vis, ze je to vesmir a ze je velky? Pokud tam neni zadna interpretace, neni tam ani zadny materialismus, ani zadny atheismus, je to jen slepy neurologicky afekt a vyplaveni dopaminu, ktery se tu uz tyden krecovite snazis vydavat za hlubokou spiritualitu.
p.s. tebou samotnym zminene schema od Jolande Jacobi te usvedcilo z totalni neznalosti struktury kolektivniho nevedomi. Tvuj vyklad fyziky zkrachoval na definici kontinua a tva logicka smycka kolem interpretace te definitivne anihilovala. Jsi jen prazdna a totalne deklasovana internetova nula, ktera si plete wikipedii s akademickym vzdelanim

Tvůj psychický proces je procesem jen ve tvé hlavě. Opravdu čti, co píšu a nepřidávej si do toho něco, co nepíšu. Psal jsem, že tvá psychika je tvá soukromá krabička. Ta je uzavřena ve tvé hlavě. O nějaké matematické struktuře Einstein nic neřekl. Jen spojil dvě skutečnosti, do té doby chápané jako samostatné a nezávislé, v jednu. V jeden celek. Jung to samé udělal s hmotou a psýché. Dej přesné umístění citace, že Jung označuje Unus mundus za transcendentní. Co si pamatuju, tak ho označuje za transcendentální s tím, že ten koncept není ani materialismem ani metafyzikou. Když jsem psal o interpretaci, tak jsem psal o interpretaci prožitku (toho, co se při něm děje).

ad soucet:
Jak jsem ti dnes napsal rano, nemecky original mam na chalupe, ale ze svych podrobnych vypisu a poznamek ze svetoveho anglickeho standardu Collected Works (CW 14) ti tu lokaci rad poskytnu - v teto kanonicke edici lezi Jungova zaverecna synteza o Unus Mundus v pasazich od odstavce § 759 dale. Jung tam explicitne definuje Unus Mundus jako transcendentni pozadi reality! Jung pise, ze psyche a fysis (duch a hmota) jsou pouze dvema empirickymi projevy, ktere vyveraji z tohoto jednoho, skryteho a naddimenzionalniho zakulisi byti, ktere samo o sobe lezi MIMO nasi zkusenost. Unus Mundus tedy z definice JE realita stojici "za" nasim dualnim svetem hmoty a mysli. Usvedcujes se z totalni neznalosti fundamentalniho konceptu GW/CW 14. Jung totiz pouziva koncept transcendence prave proto, ze toto pozadi presahuje veskerou nasi empirickou prirodu a ty jsi z nej udelal uboheho lokalniho psychologa.Tva veta: "O nejake matematicke strukture Einstein nic nerekl. Jen spojil dve skutecnosti v jeden celek," je tim nejvtipnejsim vyrokem v historii nasich nazorovych vymen. Kazdy student stredni skoly vi, ze Albert Einstein v Obecne teorii relativity redefinoval gravitaci ne jako mechanickou silu, ale jako geometrickou a matematickou strukturu ctyrrozmerneho prostorocasu! Einstein prostorocas popsal pomoci soustavy slozitych parcialnich diferencialnich rovnic (Einsteinovy rovnice pole). Tvrdit, ze Einstein "nic o matematicke strukture nerekl", dokazuje, ze tvuj mentalni obzor skoncil u lidovych prirucek. Jung s Paulim prebrali koncept kontinua prave proto, ze kvantova fyzika ukazala, ze na pozadi reality existuje nehmotne pole matematickych pravdepodobnosti, nikoliv tva naivni predstava o slepenych krabickach. Krecovite se snazis branit vetou: "Tva psychika je tva soukroma krabicka... uzavrena ve tve hlave", ale pred hodinou jsi mi sam poslal jako svuj nejvetsi trumf schema psychiky od Jolande Jacobi! Kdyz jsem ti z tohoto schematu citoval vnejsi kosmickou vrstvu (Welt und Kosmos), ktera jasne dokazuje, ze kolektivni nevedomi presahuje tvou soukromou hlavu a je transsubjektivnim polem propojenym s vesmirem, tak misto obhajoby sveho vlastniho schematu zbabele kricis, ze ctu neco, co nepises. Pokud plati tve tvrzeni, ze psychicky proces je "jen v hlave a nikde jinde", pak je cele schema Jolande Jacobi, ktere jsi sem sam poslal, chybne! Sam jsi poslal pramen, ktery te usvedcuje z totalniho materialismu a negramotnosti v hlubinne psychologii.Tvrdis: "Kdyz jsem psal o interpretaci, tak jsem psal o interpretaci prozitku". Podivej se na tu totalni logickou demenci, kterou jsi prave vyprodukoval.. tvuj puvodni priklad s vedci byl ten, ze vedci prozivaji posvatno, KDYZ pochopi a prociti hluboke vztahy v rovnici. Pochopeni vztahu v rovnici uz JE interpretace matematickeho zapisu! Pokud vedec nejdriv interpretuje rovnici, aby mohl mit prozitek, a ty ted tvrdis, ze klamna je az interpretace TOHO PROZITKU (tedy ze vedel nadsvetskou realitu), pak rikas, ze ten vedec sice spravne interpretoval rovnici, ale nasledne podlehl halucinaci a klamu o posvatnu! Zase jsi zkonstatoval, ze sekularni spiritualita tvych vedcu i tvuj vlastni zazitek u garazi je jen chybna interpretace a kognitivni klam z duvodu nedostatecneho sebeuvedomeni

Einstein vysvětlil gravitaci jako zakřivení či deformaci (časo)prostoru a nikoliv jako nějakou matematickou strukturu. Jung nepřebral koncept kontinua kvůli nějakým pravděpodobnostem. Úplně už si vymýšlíš.
Kolektivní nevědomí přesahuje soukromou hlavu stejně, jako jí přesahují instinkty. Ty jsou stejně tak transsubjektivní. To co se děje ve tvé psychice se děje právě jen v ní.
Píšu celou dobu, že mluvím o interpretaci toho prožitku, tak nekecej!
V tom GW14 jsem našel v §440 např. toto:

Tehdy se ukazuje, že výrok inspirovaného člověka uvádí do vědomí právě ty představy a názory, jež jsou v kompenzačním vztahu k obecné psychické tísni. Ty obrazy či koncepce si inspirovaný vědomě nevymyslel ani nevytvořil, přihodily se mu jako prožitky, jimž takříkajíc padl v oběť, dobrovolně, ba možná i nedobrovolně. Zmocnila se ho vůle, která je vědomí transcendentní a které se nemohl úspěšně postavit na odpor. Je pochopitelné, že tuto vyšší moc vnímá jako „božskou“. Proti tomuto označení vůbec nic nenamítám, jen je při nejlepší vůli nemohu považovat za důkaz existence transcendentního Boha. Dejme tomu, že dobrotivý Bůh skutečně inspiroval nějakou spásnou pravdu - jak je to potom ve všech oněch případech, kdy byla vnuknuta polopravda, nebo dokonce zhoubný blud, a našel ochotné následovníky?

ad soucet:
predvadis tragikomickou intelektualni grotesku, kdyz se pokousis popirat zakladni definice teoreticke fyziky - navic si pletes pojmy z hlubinne psychologie a tvuj vlastni zkopirovany citat z GW 14 te nyni pred vsemi diskutery definitivne znemoznil, takze asi takhle.."Einstein vysvetlil gravitaci jako zakriveni prostorocasu a nikoliv jako nejakou matematickou strukturu" - a cim je to zakriveni prostorocasu popsano, ze jsem tak smely? Einstein ho definoval jako vnitrni geometrii ctyrrozmerneho kontinua (Riemannuv prostor)! Zakriveni prostorocasu JE cista nehmotna matematicka struktura, vyjadrena christoffelovych symbolu a Riemannovym tenzorem krivosti! Tvrdit, ze zakriveni neni matematicka struktura, je jako tvrdit, ze kruznice neni geometricky utvar.. jinak tvuj vykrik, ze si vymyslim ohledne Pauliho a pravdepodobnosti? Kvantovy fyzik Wolfgang Pauli pracoval s Jungem na konceptu Unus Mundus prave proto, ze kvantova mechanika (vlnova funkce) odbourala mechanicky materialismus a ukazala, ze hmota na subatomarni urovni neexistuje jako pevna telesa, ale jako nehmotne statisticke pole pravdepodobnosti! To, ze ty znas z fyziky jen popularni videa o vybuchujicich hvezdach, neznamena, ze lide jako Jung a Pauli nezalozili celou psycho-fyzickou metafyziku na kvantove teorii pole.Zkopirujes sem odstavec § 440, abys mi dokazal, ze Jung neuznava transcendentniho Boha, a tvuj omezeny mozecek vubec nepochopil, ze tento text do pismene vrazil kudlu do zad tve vlastni tezi o vedcich a rovnici! Podivej se, co Jung v tvem citatu pise: "Zmochila se ho vule, ktera je vedomi transcendentni a ktere se nemohl uspesne postavit na odpor. Je pochopitelne, ze tuto vyssi moc vnima jako bozskou" - Jung zde jasne rika, ze numinozni prozitek (bozska vyssi moc) te prepadne ZVNEJSKU tveho vedomi a vule, zaplavi te a ty mu padnes v obet! A ty se tuto definici snazis pouzit jako obhajobu toho, ze materialisticky vedec resi matematickou rovnici? Kdyz vedec resi rovnici, ego pouziva vedomou logiku a rozumnou analyzu, coz je presny opak toho, kdyz te prepadne autonomni nevedoma sila a ty ji padnes v obet! Tvuj vlastni citat ti jasne dokazuje, ze radost z vyresene rovnice nema s Jungovym numinositnim uchvacenim absolutne nic spolecneho.Stale dokola places "Mluvim o interpretaci toho prožitku" - fajn, pojdme te tedy v teto tve vlastni semanticke agonii definitivne dorazit.. od zacatku tvrdis, ze materialisticti vedci a ty u garazi prozivate POSVATNOST. Zaroven tvrdis, ze interpretace tohoto prozitku (tedy pocit, ze se dotykas neceho presahujiciho a nadsvetskou realitu) je KLAM a ILUZE. Pokud je tato interpretace klamem, pak to znamena jedine, a sice ze v realite zadne posvatno neni a tvi vedci i ty sam jste podlehli pouhemu kognitivnimu klamu a biologicke halucinaci z nedostatku sebeuvedomeni! Znehodnotil jsi celou spiritualitu na biochemicky sum a nyni se trapne snazis tvrdit, ze klamny prozitek je vlastne legitimni sekularni nabozenstvi. Byl jsi usvedcen ze lzi o Paulim, poprel jsi vlastni schema od Jolande Jacobi, predvedl jsi totalni analfabetismus v obecne teorii relativity a nakonec jsi poslal citat z GW 14, ktery tvuj vlastni koncept sekularniho posvatna nad rovnicemi splachl do hajzlu. Jsi jen prazdny, nevzdelany a naprosto deklasovany niemand vrhajici citaty, kterym sam pritom vubec nerozumi