Z toho zmatku vypíchnu jen to podstatné. Duše či psýché dle Junga
obsahuje náboženskou funkci, takže veškerá náboženská zkušenost je
záležitostí výlučně této funkce, neboli je to výlučně
(intra)psychický proces. Veškeré ty náboženské (metafyzické) postavy
nejsou reálnými postavami, nýbrž produktem archetypu. Metafyzické
představy si tedy člověk nevymyslel, ale naopak ony sami k němu přišli.
Ony se mu přihodili, vyprodukovala je náboženská funkce psýché (nikoliv
jejich ego). Duše je tedy přirozeně náboženská, a náboženství je
spontánním a neuvědomělým procesem individuace (jak vysvětluje na jiném
místě). Procesem navrácení do svého přirozeného stavu. V podstatě je
jedno, jestli ten individuační (náboženský) proces bude probíhat přímým
způsobem jako psychický proces, anebo způsobem nepřímým, symbolickým, v
projekci jakožto proces kosmický. Psychický proces je to v každém
případě, což Jung vyčítá oněm teologům, že si díky projekci
neuvědomují. Existence obrazu Boha v lidské psýché že podle něho
empiricky doložitelná (včetně dalších archetypálních obrazů), ovšem
existence Boha-bytosti že je mimo možnosti lidské empirie, a tudíž mimo
možnosti vědy, a proto v takovou existenci můžeme jen věřit. Věřící si
tedy klidně může onu existenci obrazu Boha v lidské duši vykládat tak, že
je projevem Boha-bytosti. Není to nic proti ničemu. Ateista si to tak
vykládat nebude a ani intelektuálně taková představa není správně,
protože je takové vysvětlení nadbytečné (není vyloučeno, že opravdu
nějaký Bůh tam někde venku existuje a veškerá ta psychická náboženská
funkce je jeho projevem, nicméně k vysvětlení oné funkce není nutný).
Jungovo psychologie tak může sloužit jako most mezi vědou a náboženstvím,
vědou a vírou.
Mimochodem věta "Nikoli já – Bůh sám ji zbožštil!" je Jungem psána
kurzívou. Z veškerého jeho vyjádření je patrné, že se slovem Bůh
nezachází teisticky. To oni teologové rozpoznali a proto ho obviňovali z
psychologizování náboženství (psychologizmu).
Předmět diskuze:
“Ateismus je pochopení, že neexistuje žádný věrohodný vědecký ani faktický důkaz existence boha, bohů nebo jiných nadpřirozených jevů a bytostí.”
Ateismus je racionální a pragmatický a humanistický postoj k světu. Racionální v tom, že usiluje o poznání pravdy ( tím odmítá teorie o existenci neprokázaných nadpřirozených bytostí a jevů). Pragmatický, protože za prioritní považuje to, co je užitečné a prospěšné (náboženství to není, už proto, že lidi rozděluje - viz vztahy mezi židovskou vírou, islámem a křesťany). Humanistický proto, že na první místo staví člověka, skutečnou bytost, nedokonalého, ale vyvíjejícího se tvora, jakým jsme my všichni (ne tedy nějakého vymyšleného stvořitele mimo čas a prostor, kterého ani nelze dokázat).
1
Vypichl jsi to podstatne? Ty jsi vypichl svou vlastni
argumentacni smrt! Sam doslova pises "ateista si to tak vykladat nebude a ani
intelektualne takova predstava neni spravne, protoze je takove vysvetleni
nadbytecne (k vysvetleni one funkce neni buh nutny)" - cely tvuj axiom v teto
diskusi stoji na tom, ze materialisticti vedci nad rovnicemi nebo ty jako kluk u
garazi prozivate "sekularni posvatno" a legitimni "numinozitu" - pokud vsak nyni
aplikujes Occamovu britvu a prohlasis vnejsi Transcendentno za "nadbytecne
vysvetleni", protoze vsechno je jen vnitrni biochemicky sum a intrapsychicka
sekrece lidskeho mozku, pak tvi slavni vedci i ty sam u tech garazi prozivate
pouhy kognitivni a biologicky klam! Podle tve vlastni logiky totiz ti vedci citi
posvatno nad necim, co tam venku v realite neni, coz znamena, ze jejich emoce je
chybna kognitivni synapse. Vykastroval jsi celou spiritualitu na prazdnou
halucinaci a nyni se divis, ze ti to intelektualne nedochazi.Tvrdis, ze protoze
je to psychicky proces, je to "vylucne zalezitost teto funkce", cimz
demonstrujes, ze o pozdnim Jungovi nevis absolutne nic. Pro Junga totiz
archetypy nejsou tvuj soukromy intrapsychicky proces v tve male krabicce v
hlave. Jung v celem svem pozdnim dile, a zvlast v praci s Paulim, jasne
dokazuje, ze kolektivni nevedomi je objektivni psyche, transsubjektivni pole
reality, ktere prostupuje realitu psychickou i fyzickou (Unus Mundus). Kdyz se
archetyp aktivuje a cloveku se "prihodi" (jak sam spravne pises), neni to tvuj
soukromy mozkove-chemicky sum - je to zasah transsubjektivniho pole, ktere ma
stejnou ontologickou vahu jako fyzicky svet! Jung netvrdil, ze Buh je "jen
psychicky cinitel" ve smyslu tveho uboheho sekularniho materialismu. Jung
tvrdil, ze psychicka realita is tak monumentalni a objektivni, ze ma autonomni
status byti sui generis, pred kterym tve ego musi kleknout!Tva detinska snaha
chytat se toho, ze veta "Nikoli ja - Buh sam ji zbozstil!" je psana kurzivou, je
tim nejubozejsim semantickym krecovitym skubanim. Ano, Jung s timto slovem
nezachazi dogmaticky teisticky ve smyslu cirkevnich institucii - to zde ostatne
rikam stale! Ale to, ze s nim nezachazi dogmaticky, neznamena, ze s nim zachazi
"ateisticky" nebo "materialisticky" jako ty! Jung pouziva kurzivu prave proto,
aby zvyraznil absolutni, transsubjektivni a autonomni suverenitu teto Sily,
ktera lidske vedomi presahuje a kterou clovek nemuze redukovat na "pouhy proces
v hlave". To, ze ho teologove obvinovali z psychologismu, byl problem jejich
dogmatiky, ale ty jsi v teto diskusi predvedl presny opak - vulgarni reduktivni
psychologismus, ze ktereho by se Jung poblil a posral 