Tak aspoň vidíš, že existuje i jiná interpretace - strach z prostředí
mimo bezpečnej byt. 
Ten text vyjmenovává nebezpečí číhající venku na osobu jíž je ten
text určen a radí jí - zůstaň doma. 
Ten veršovaný text stvořil poeta. O nějakém pokušení, nebo nutkání
osoby opustit bezpečnej domov v textu není aní píp.
A vůbec - to pokušení je touhou po něčem, co dotyčné nakukává pokušitel. O nějakém pokušiteli také není v textu ani píp. A moc bych se divil, kdyby za tím nebyl zvednutý hrozící prst lidem chodícím za kostel.
Zřejmě je znatelné, že nejsem ovlivněn nějakými poučkani katechety vysvětlujíci ne moc svéprávným, co který text znamená. Znám to z hodin češtiny, kde často padne otázka "co tím chtěl básník říci ?"
jak lvové v kleci jatí, my bychom vzhůru k nebesům a jsme zde Zemí spjatí. Nám zdá se, s hvězd že vane hlas: „Nuž pojďte, páni, blíže, jen trochu blíže, hrdobci, jimž hrouda nohy víže! “ Copak tím chtěl Neruda vlastně říci?

,