Viděl jsem pár takových záběrů.
Si "blázen"
Výšek se nebojím, ale takový úzký přechod bych asi "nedal".
Viděl jsem pár takových záběrů.
Si "blázen"
Výšek se nebojím, ale takový úzký přechod bych asi "nedal".
Po skále by to pro mne problém nebyl, ale sněhu, i když ufoukaného a
pevného bych nedokázal věřit, že stoupnu na převis, který se pode mnou
odlomí ... a sjedu dolů.
Něco jako (lodní) kotva se čtyřmi háky na laně kolem pasu by na sněhovém
poli mohla osobu zastavit.
na to je cepín. Otočíš se na břícho a brzdíš. Cepín máš přívázaný o ruku, takže je to jen o rycholosti se zorientovat během jízdy. Hlavně se otočit na břicho.
Já vím, otočit se na břicho a neklouzat hlavou dolů. Pak už jde o to jak obouručně ten cepín zarýt špičkou do sněhového pole a nenechat si vykloubit ruku, nebo urvat poutko kolem zápěstí. Teoreticky bych asi věděl jak na to, ale dosud jsem neměl příležitost si to vyzkoušet v praxi.
já jo :-)) akorát musíš mít nohy nahoře aby tě mačky neotočily do kotrmelce
Rozumím, v kolenou lehce zalomit a nadzvednout nohy. Kolena lehce od sebe kvůli prostorové orintaci těla. Pro mužský dost choulostivá poloha, pro klouzání nevhodná.
hehe, proto jsou kalhoty z pevné látky :-)) My s manželem měli v té době dokonce goretexové takže jsme se mohli vyválet v mokrém sněhu a plasťáky na nohách. to byla výhra do sněhu a držely na tom dobře mačky. akorát se v tom blbě šplhalo po skalách (a ještě v mačkách). To když si dnes vzpomenu tak nevím jestli se smát nebo děsit. vše je tak dávno.
Tady v tom případě té "hřebenovky" ratky by se klidně dalo kousek pod
ní ke skále přikurtovat lano, ke kterému by se člověk připnul.
akorát by to z té sezky možná przo udělalo chodník ...
je to minimálně 800 metrů... tedy po sněhovém hřebenu. Asi bych to nechala být. Zatím odsud nikdo nespadnul. Stačí udržet rovnováhu.