Předvědecké představy
Ve stoletích předcházejících vědeckotechnické revoluci byly představy o
stvoření Země převážně náboženského charakteru. Tyto představy
přetrvávají až dodnes, některé skupiny dokonce odmítají jakékoli
vědecké důkazy. Jedním z hlavních důvodů pro tento fakt je obtížnost
proniknutí do konceptu geologického času, který se vymyká možnostem
představivosti člověka.[2]
Některé hinduistické pohledy trvají na tom, že vesmír se vytváří,
zaniká a znovu se vytváří v cyklech. V hinduistické kosmologii je stanoven
věk trvání vesmíru na 4,32 miliardy let (což představuje jeden den života
Brahmy). Pak bude zničen a znovu stvořen. Podle Číňanů Země vzniká a
zaniká ve 23-milionových ročních cyklech. Byzantský kněz Berassus zase ve
3. století př. n. l. předpokládal, že svět je starý asi 432 000
let[3].
Evropské představy byly mnohem konzervativnější. Arcibiskup James Ussher
z Armaghu vypočítal v roce 1654 podle Bible a astronomických pozorování
datum stvoření Země na 23. říjen 4004 př. n. l. Byzantský filozof,
misionář a zakladatel slovanského písemnictví Svatý Cyril ve své
veršované předmluvě ke Staroslověnský překladu Bible známé pod jménem
Proglas čili Předmluva (je vůbec první literární památkou v
staroslověnštině) uvedl dobovou představu o věku země s tím, že mluvil o
sedmém tisíciletí. Sedmé tisíciletí vypočítal tak, že od stvoření
světa (a Země) popsaného v Bibli, do narození Krista uběhlo 5 508 let;
když se k tomu přičte 863 (rok příjezdu Konstantina a Metoděje na Moravu),
vyjde 6 371 let, tedy 7. tisíciletí.[4]
Několik lidí (hlavně Aristoteles) si představovalo, že Země je
věčná.
https://cs.wikipedia.org/wiki/St%C3%A1%C5%99%C3%AD_Zem%C4%9B