,
Ondi
no tak když ti teoretičtí fyzikové a profesoři na přednáškách (aniž bys viděl jedinou minutu) přijdou jako lidé kteří vyučují !! jen své názory bez důkazů ,tak ...to vysvětluje mnohé
jinak,plácáš se v tom čím dál víc ,co má společného s tvým
původním příspěvkem o vzniku vesmíru konference „Darwin and Design ?
a nereaguješ na můj dotaz ,co má společného povolání s vírou
schválně?
Všiml jsem si, ze čím vyšší vzděláním ti nížsi presvedceni o pravdivosti Darwina a víc propouštění možnosti vyšší inteligence!
Neni
V evoluci bezmezné věřila paní uca na zakladce.
Na gymplu nám profesor vyložil několik teorií vzniku zivota a rekl:"Vyberte
si, všechny jsou stejně nedokazane a nedokazatelne."
Na vejsce mi docent matriky, 
po
zkoušce přiznal, ze chvíli věří a chvíli ne a ze mi závidí, ze v tom
mám jasno!!!
Možná rose uniklo, že jde o sarkazmus, když rose tu zkoušku z matematiky prošpikoval náboženstvím.
Dovol abych
tě parafrázoval.
Všiml sis, ze čím vyšší vzdělání v náboženství tim nížsi presvedceni o pravdivosti Darwina a víc připouštění možnosti vyšší inteligence!
To souhlasí.
Takhle to vypadá, když je přání otcem myšlenky!
Ostatně, to je podstatou každé víry...
Že neexistuje Bůh není víra. Dokud jeho existenci nedokážete, je to fakt.
Nikomu nemusíme nic dokazovat a ty nemáš k takovým důkazům právo nikoho vyzývat, nejsi ředitel všeho.
To samozřejmě je. Těžko bych taky mohl věřit něčemu, o čem vím, že není pravda.
Kdo přijde s nějakým tvrzením do diskuse, musí být připraven ho něčím podložit. Jinak nediskutuje, ale prázdně plká.
Věřící člověk by neměl lhát. Naopak ten má žít v pravdě. Neměl by si vymýšlet. Mysli neustále na to.
Na mne to působí, jako by to naopak byl předpoklad k tomu, aby se mohlo věřit. Příliš mnoho z věřících ignoruje skutečnost. A jak si mnozí dokáží vymýšlet! U mně už to došlo tak daleko, že je beru jako vysoce nedůvěryhodné zdroje informací. Nějak si neuvědomují, že tím víře obrovsky škodí.
I neveřící si vymýšlejí a různě přibarvují realitu, i nevěřící trpí různými psychosomatickým poruchami protože vnitřně nesprávně spracovávají vzruchy a ubližují tím sobě i druhým. Pod nesprávným rozumím takové zpracování vzruchů (podvědomé) které vede k nemocem či neschopnosti adaptace.
To samozřejmě ano. Já měl na mysli spíš vymýšlení související s náboženskou vírou. Takové to překrucování skutečnosti, tvrzení, že hovoří s Bohem a podobně.
Hmmm, mohu mluvit jen za mě. Každý člověk má nějaký vnitřní život a je úplně jedno jak tomuto vnitřnímu životu říká. Tento vnitřní život se formuje dle vnějších vlivů, vrozených schopností, zážitků a vzorců z dětství a víry. Tedy co si vnitřně přijal jako důležité pro svůj život (čemu uvěřil že je důležité), dle toho se formuje jeho nazírání a v důsledku i budoucnost. Takhle to vidím. dohadování kdo víc má pravdu nevede k ničemu protož každého (věřícího i nevěřícího) řídí PODVĚDOMĚ jeho vnitřní život z kterého vnímá jen špičku, tedy výsledek.
Za mně bych jen dodal, že v průběhu života ty vzorce upravuji podle zkušeností a případných důkazů.
neupravuješ, jen můžeš blokovat to co vnitřně v tobě je (dělá se to
samo jako když rostou vlasy a ty je jen stříháš)
Takže myslet si že ty rozhoduješ o tom jak se cítíš, co si myslíš, zda
jsi šťastný etc.... je čistá iluze.
A co o tom tedy rozhoduje? To tedy něco za mně i blokuje. Takže jsem vlastně nesvéprávná bytost. 😀
To je sice pravda, obě strany mají svá tvrzení a priori, obě jsou stejně dogmatické, jenže věřící, speciálně křesťan, by měl žít podle nějakých principů: v souladu s Božími požadavky.
Drtivá
většina ze dvou miliard je 1 999 999 999. Jestlipak máš v té drtivé většině
také Breivika?
Občané státu jsou morálně povinni dodržovat především zákony té-které země.
Špatně se díváš kolem sebe. Snad neznám žádného, který by nesoudil jiné.
Veškeré Písmo pochází z Božího Ducha a je dobré k učení, k usvědčování, k nápravě, k výchově ve spravedlnosti, aby Boží člověk byl náležitě připraven ke každému dobrému činu. 2 Tim 3, 15 – 17
Bible sama o sobě prohlašuje, že je to Boží slovo. Nikdo soudný to nemůže brát jako důkaz.
Bible o sobě neprohlašuje že je to Boží slovo. Ona o sobě neprohlašuje vůbec nic. Ty si Bibli nečetl amatére a machruješ co Bible prohlašuje lháři. To fakt mám rád, když někdo plácá co mu slina přinese na jazyk.
pravda, to o Bibli prohlašují křesťani, že je to nějaké Boží Slovo, Židé to prohlašují o Tóře...
hej, tak ho nazvali židia v diaspore v Ríme a iných rímskych provinckciách, ako aj pohania v rímskej ríši...dnes je pojem "sekta" iný - je to hodne heretická odnož z apoštolského kresťanstva, z apoštolskýh cirkví, v ktorých je viera v tri božské osoby v jednom Bohu)...
Tak předpokládám, že každý rozumný pochopí, jak to bylo myšleno, ty
profesionále! 
Jistě, že kniha nic prohlašovat nemůže. Věřící zkrátka tvrdí, je
inspirována Duchem a odkazují na to, že se to tam píše.
S tím souhlasím, měl by. Ale je to součást nějaký pravidel a organizace, toto mu umožňuje v klidu dozrávat. Chodí k přijímání, nechává se pokřtít, jde na mši svatou a VĚŘÍ že toto ho přivádí k Bohu blíž. Tedy nejdříve věří vnějším způsobem, zaměřením pozornosti, introspekcí, meditací, nahlížením.... a důvěrou. Toto může (a nemusí) vést k vnitřní proměně, tedy k obrácení nebo můžeme říct k spásnonosnému osvícení. K tomu ale můžou vést i náhodné události, pokud je člověk vnitřně připraven. Sám toho ale dosáhnout nemůže. Může dělal podmínky, rovnat stezky, snažit se žít dle nějakých pravidel, modlit se, meditovat a trpělivě čekat. Třeba se to stane až ve stáří nebo nějakou nehodou, najednou mu to sepne a BUM!
Ano, někteří věřící jsou takoví. Je to důkaz toho, že ve skutečnosti ani víru nemají, když si pro ní musí něco nalhávat. Bohužel si dostatečně neuvědomují, že atributem víry je pokora.
K povaze pokory patří, že člověk dokáže přijmout skutečnost, čili takový člověk nemá tendenci si lhát.
Nikdy jsem nic takového netvrdil. Svých nedostatků jsem si vědom. Proto se taky nepovažuji za žádného Boha, ani jeho součást.
Nejde ani tak o tebe ale o:" Znám pokorné lidi, kteří se se skutečností celkem úspěšně míjí."
A pokorné lidi, kteří se se skutečností celkem úspěšně nemíjí, neznáš?
Znám. To přece ten výrok nevylučuje. Jde přece o to, že samotná pokora není zárukou schopnosti přijetí pravdy.
A snažíš se to upřímně vyloučit? 
Já jenom že tady se jako o klamaných mluví jenom o věřících. Přitom v
mnoha vyjádřeních tady vy ateisté klamete sami sebe. "Přání otcem
myšlenky" se vztahuje i na vás.
Opravdu se snažím. Vždy, když je to možné, se snažím informace ověřovat. A jsem si vědom toho, že se mohu mýlit a taky své přesvědčení nevydávám za pravdu. Za pravdu považuji shodu výroku se skutečností.
Řekl bych, že kdyby to tak bylo, tak bys věty formuloval jinak. Ale o nic nejde...
Spíš si myslím, že k povaze pokorného patří, že bez odporu trpí i
bezpráví a ublížení. Pokorný se diskvalifikuje na nereagujícíbytost ...
a neměl by ani skřípat zubama, to by tu jeho pokoru oslabovalo.
Když nějaký vrah zabije poornému třeba dítě, tak mu pokorný odpustí ? V
tom je velikost pokory ?
kdež, pokora v tom duchovním smyslu je právě to, že si nemyslím sám o sobě, že jsem nějakým nositelem vší pravdy (jak tohle chybí zrovna křesťánkům)....
Jedna studie publikováná v předním časopise Nature od Larsona a Withama
z roku 1998 ukázala, že z amerických vědců, kteří jsou považováni za
dostatečně významné na to, aby je jejich kolegové zvolili do Národní
akademie věd, v osobního Boha věří pouhých 7 procent.
E. J. Larson a L. Witham, Leading scientists still reject God.
Nature 394, 1998, 313.
Dawkins
