Rozcestník >> Náboženství >> Ateistická společnost

je to jinak fyzika není stavěná na náhodě, ani kostky nepadají náhodně, ale podle těchto zákonů.
To že vědci vymysleli zákony které počítají s náhodou je jen berlička pro výpočty dejme tomu v kvantové mechanice kdy samotný experiment ovlivní výsledky pokusu. Jednoduše když chceš něco změřit a to něco je tak malé, že je menší než foton kterým si na to posvítíš tak v okamžiku změření se celý systém začne chovat jinak. Proto zkoumáš ty miliony částic najednou nedokážeš sledovat každou jednu zvlášť takže sice letí jakože náhodně, ale statisticky naprosto přesně. Náhoda se zavedla jen pro to, že lidé nejsou schopní dost přesně popsat fyzikální zákony, podle kterých svět funguje a nedokáži je od jisté velikosti pozorovaného předmětu ani experimentálně ověřit.

Jaký zíkon, počítající s náhodou, vymysleli vědci? .-)))))))))))))))

a? statistika není pravděpodobnostní věda?

Statistika je věda o pravděpodobnsoti. ne pravděpodobnostní věda

díky za opravu. máš samozřejmě pravdu.

Kostky náhodně teda padají. Co ti padne, závisí na přesném postavení kostky ve tvé ruce, na přesném postavení ruky v okamžiku upuštění kostky, na směru a rychlosti jejího pohybu před upuštěním kostky, na vzdálenosti od povrchu, na který kostku hážeš, a na vlastnostech toho povrchu. Kdybys všechno tohle uměl udělat přesně stejně, bude ti padat pořád stejné číslo. Jenže neumíš, děláš to náhodně. Proto kostka padá náhodně. Ne kvůli svým vlastnostem, ale kvůlli vlastnostem toho, kdo ji hází, a toho, odkud a kam ji hází.

právě proto že je to přesně určeno proč padne zrovna 5ka,tak to není náhoda, že padla ona musel padnou. navíc jedno číslo nemá přednost před druhým takže nakonec padnou všechny čísla stejněkrát a náhod a to není je to přímo zákonitost.

Jenže tahle zákonitost je právě založena na náhodnosti. Jasně, že když už jsi hodil, tak podle toho, jak jsi to udělal, musí padnout určité číslo. Jenže těch faktorů, které musíš svým hodem splnit, je spousta. A rozdíl, který způsobí, že místo pětky padne jednička, je přitom tak nepatrný, že ho ani nepostřehneš, natož abys ho zopakoval. A přitom ho můžeš (ten samý) dosáhnout nekonečně mnoha kombinacemi zmíněných faktorů. Nám nezbývá, než tyto faktory kombinovat náhodně. Takže kostka padá náhodně, protože ji náhodně házíme.

Kdepak. Náhoda je jen (lidské) označení pro děj, který neuíme matematicky modelovat.
Oba ale víme, že cokoli se stane, se stane podle fyzikálních zákonů a zákonitostí, v tomto případě takových, které ještě neznáme.

i setkání dvou čechů uprostřed austrálie má svoje jasné zákonitosti, proč k němu došlo, velmi zjednodušeně řečeno např. slevová akce nebo práce a zájem o stejné místo a ve stejný čas. všechno jde kauzálně "od něčeho k dalšímu". tam není rostor na nějakou kauzální anomálii, i ta by měla sou příčinu :-)))))

Totéž platí pro chas, ten ve skutečnosti taky neexistuje, opět jen neschopnost lií matematického popisu toho stavu, co před sebou máš - a označujeme ho jako chaos.

chaos je je dobře spočítatelný když si dáme tu práci

Oba ale víme, že cokoli se stane, se stane podle fyzikálních zákonů a zákonitostí, v tomto případě takových, které ještě neznáme.

Takže Bůh nehraje v kostky? Steven Hawking v reakci na tento Einsteinův obrazný výrok prohlásil

„Einstein se mýlil, když řekl, že Bůh nehraje v kostky. Úvahy o tom, že černá díra emituje částice, nasvědčují, že bůh nejenže v kostky hraje, ale občas je hází i tam, kde je nikdo nemůže vidět.“

Bůh nehraje v kostky :-))))))
Nejméně ze dvuo důvodů .-)))

Třetí pak je ten, že ani hra v kostky není o náhodě. On to sice arecuk zprvu napsal, ale vše, co psal následně, o postavení kostek v ruce, síle vrhu, atd atp, to není náhoda :-))))))))))

Takže jsi chytřejší než Hawking? Nebo jak si to mám vyložit?

Vylož si to v podstatě jak chceš. Třeba žes nepochopil Einsteinovu metaforu a Hawkingovo polemiku s ní :-))))

A jéje, zase někdo druhý něco nepochopil... Einstein tím vyjádřil nesouhlas s faktem, že se svět na mikroskopické úrovni chová indeterministicky. Snažil se to vysvětlit naší neznalostí všech působících faktorů, ale to se ukázalo jako mylné.

to se zatím neukázalo, ani nemohlo :-))) a mimochodem, Hawking se kolem černých děr sám mýlil a uznal to, jeho žáci ho opravili :-)))

Na základě kterého fyzikálního zákona pracuje zcela přesně indeterministicky jev?

Řekové kdysi dávno určili, že částečky hmoty se nedají nekonečně dělit a pro tu nedělitelnou částku máme název atom.
Jenže chemici a fyzici přišli na fakt, že atom není nedělitelná částečka hmoty, že atom je složen z jiných jestě menších částeček, z protonů, neutronů a elektronů.
I tyto částečky jsou dále dělitené na kvarky, prostě fyzikové nahlíží hlouběj a hlouběj do hmoty, přecházejí z nano-světa do pico-světa, pak do femto-světa ... a konec je v nedohlednu.
Vraťme se k atomu 20. století - jádro z protonů a neutronů "opláštěné" elektrony, které nejsou kuličkou, ale beztvarým mráčkem negativního náboje. Neutrony v jádru nejsou stabilní, mimo jádro se relativně rychle rozpadají na proton a elektron. Jádra atomů také nemají definitivní stabilitu, také se časem rozpadají.

A. Eistein postuloval známou rovnici E=mc² a vycházel z neměnného Vesmíru a ze stabilních kvant energií a hmoty. Jenže dnes víme, že tomu tak není, nejen že se Vesmír rozpíná, ale je plný proměnných sil, energetických polí a oscilujících gravitačních sil. Zkrátka svět kolem nás má v sobě struktury od (prozatím) femto-velikostí po (prozatím) quetta-velikosti.
Vše to kolotá, jako molekuly vody v bublajícím prádelním hrnci na plotně. Podobně jako neexistují dva stejné otisky papilárních linií, nebo dva identické stromy, tak se nikdy nic přesně neopakuje a děje jsou tudíž náhodné.

Jen v našem malém světě v nám přidělený krátký čas života je spousta věcí neměnných a mnoha dějů nenáhodných.

Ty se vyznáš ve zbraních. Při zastřelování upnuté flinty ve svěráku máme v cíli rozptyl střel, zajisté dokážeš vyjmenovat okolnosti způsobující tenhle rozptyl a víš také, že se každým časovým kvantem mění.