Rozcestník >> Náboženství >> Ateistická společnost

Bohatství předcházející kultury se prvních šest set let středověku předávalo téměř výhradně v klášterech. Obrovský vliv klášterů si dnes dokážeme jen stěží představit: jen těch benediktinských bylo v Evropě v době jejich největšího rozkvětu 37 000! Navíc kamkoliv mniši přišli, obraceli divočinu v kultivovanou zemi; zabývali se chovem dobytka a polním hospodářstvím, pracovali vlastníma rukama, vysoušeli bažiny, čistili lesy… Díky nim se střední Evropa stala úrodnou krajinou. Každý benediktinský klášter byl zemědělskou školou pro celý region.
… k vrcholnému středověku a vědecko-technické revoluci
Byla to opět katolická církev, která v druhé polovině středověku vytvořila systém univerzit. Jejich předchůdkyněmi byly katedrální školy u významných biskupských kostelů. A pak několik staletí – až do novověku – byla Církev hlavním, a většinou i jediným sponzorem vzdělání – a to v míře, která nemá nikdy předtím obdobu. Historikové žasnou, jak byla intelektuální debata na středověkých univerzitách svobodná a neomezená. To vše – sponzorováno Církví – poskytlo rámec vědecké revoluci na Západě. Dnes již jen málokdo ví, kolik je mezi zakladateli různých vědních oborů katolických kněží.

Kecáš. Benediktinských kláštěrů bylo poměrně hodně, na celém světě ale jen několik stovek. Těch 37 000 sis vycucal z prstu, možná to byl počet jejich členů, ale i to se mi zdá moc.
Benediktini se zabývali hlavně modlitbami, čtením a přepisováním posvátných textů. Platila tam přísná disciplína. Několik představených ben. klášterů se stalo papeži. Jejich vztah k vědecko-technické revoluci dosvědčuje i jejich snaha zakázat provoz železnice jako ďáblova vynálezu.

Nádehrný benediktinský klášter je v Admontu viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Kl%C3%A1%C5%A1ter_Admont

Byla jsem tam několikrát a pokaždé jsem byla unešena

nesmysl železnice ? zase si naletěl na internetu

Ukázka z tebou neoblíbeného internetu. Já vím, ty ho nemáš rád, protože občas je tam pravda. Určitě víc než v Bibli.

"Gregory XVI. Přišel na papežský trůn v první polovině 19. století. Poslední papež, který patřil k Řádu svatého Benedikta, se vyznačoval extrémně reakčními názory. Gregory XVI byl oponentem liberálních myšlenek a vědeckého a technologického pokroku. Dokonce zakázal používání železnic v papežských státech."

To mělo i dopad na rakouskou monarchii, ve které se rozlelz katolicizmus do obludných dimenzí. Proto jsme tady byli a jsme částěčně iještě dnes na chvostu vývoje techniky.
Ještě před půl stoletím se tu diskutovalo i o humánním tématu, jestli bůh, tedy církev, souhlasí s podáváním narkotik na zmírněním bolestí na smrt nemocným lidem. Prý "bolest je dotyk ježíška, panáčka a z bolesti se radujme".
Moto, "čím déle člověk trpí v rakovinou rozežíraném tle, tím větší pocit radosti po smerti vv nebi".

Mniši přinášeli pěstování obilí, manufakturní
výrobu nebo výrobní metody, které lidé předtím neznali. Tu zavedli
chov dobytka a koní, onde vařili pivo, chovali včely nebo pěstovali
ovoce.
Mniši byli také tvůrci středověkých technologií. Zvláště známí
jsou pro svou technologickou vyspělost cisterciáci, reformní větev
benediktinů ustavená v Citeaux v roce 1098. Prostřednictvím komunikační
sítě spojující různé kláštery se technologické informace
rychle šířily. Proto nacházíme i v klášterech vzdálených od sebe tisíce
mil velmi podobný systém využívání vodní síly.19 „Tyto kláštery,"
píše historik, „byly ekonomicky nej efektivnějšími jednotkami, jež
do té doby existovaly v Evropě, a možná na celém světě."
O cisterciáckém klášteře ve francouzském Clairvaux existuje
zpráva z 12. století, jež líčí využití vodní síly a popisuje překvapivý
rozsah, v němž se tato zařízení stala ústředními pro evropský
život. Cisterciácká klášterní komunita obvykle vedla svou vlastní
továrnu. Mniši využívali vodní sílu pro mlácení obilí, prosévání
mouky, tkaní látek a vydělávání kůží.21 Jean Gimpel ukazuje ve své
knize Středověký stroj, že tato zpráva mohla být opsána v 742 kopiích,
protože tolik bylo ve 12. století v Evropě cisterciáckých klášterů.

zase kecáš ten papež nebyl proti železnici jako takové, ani nebyl odpůrcem vědeckého pokroku.
udělal to z čistě pragmatických důvodů, nechtěl aby vzrostla moc buržoazie.
V roce 1839 vydal Řehoř XVI. apoštolský list proti obchodu s otroky.
Štědře sponzoroval vědce až málem papežská pokladna přišla na buben.
A takto lžou ateisté stále dokola

Roku 529 založil sv. Benedikt z Nursie na jihoitalské hoře Monte Cassino proslulý klášter, za druhé světové války zničený, nyní však opět znovu zřizovaný, odkud řád po zakladateli nazvaný benediktinský, se záhy rozšířil po celé střední a západní Evropě a později i do jiných dílů světa. Vzniklo tisíce a tisíce benediktinských klášterů (jen v Evropě jich bylo na 42 000) – z nichž dnešní počet (187 klášterů mužských a 349 ženských podle stavu z roku 1930)

Žádné tisíce klášterů neexistovaly. Tolik tehdy nebylo ani měst a obcí. Byly jich maximálně stovky. Vymýšlíš si jako obvykle.

Proti antickému Řecku a Římu byl raný a vrcholný středověk jednoznačně krokem zpět. Starověká literatura byla často ničena nebo skrývána jako pohanská, ničeny byly i mnohé starověké chrámy a památky. Pokud jde o diskusi, ta byla asi tak svobodná jako na mítinku NSDAP.

Blábol

Bláboly sem prokazatelně píšeš ty. Opakovaně třeba lžeš o počtu klášterů, ačkoliv je to očividný nesmysl a už jsme ti to kdysi vyvrátili. Existuje seznam benediktinských klášterů a bylo jich zhruba 100x míň než si vymýšlíš, abys nějak zdůvodnil význam katolické církve. To ti jako křesťanovi není hanba?