Rozcestník >> Náboženství >> Ateistická společnost

Mně se vybaví pri slově Bůh neznámo, hloubka BYtí.

pri slove Boh sa mi vybaví láska - absolútna, čo je nepredstaviteľné­...parciálna láska u človeka mení často dejiny, a absolútna láska je nad dejinami, hýbe Vesmírom, dáva človeku obrovskú perspektívu...

Tak hlavně, že si představíš nepředstavitelné.

chabý to rozum!

a infantilní představy

jak prosím tě absolutná láska hýbe Vesmírem ?

S duchovního hlediska když do toho nebudu dávat boha,tak síla myšlenky ta pozitivní vytváří v nás lásku a tou vysíláme ze sebe do universa na vše živé.

Vesmíru je úplně jedno co a kdo tady na tom bezvýznamném zrnku prachu dělá,na co myslí .....

Přiznám se, že asi nechápu.
Jestli míníš telepatii, tak bys měl mít aspoň znalosti o objektu příjmu tvého "vysílání".
Osobně považuji telepatii za nereálný, tedy fantastický proces, snad jako je ta "komunikace" s bohem a se zemřelými předky (kterou praktikují, podle tvrzení jonatána, miliardy lidí denně).

To je zajímavé ...
osobně jsem měl v dětství a v mládí (možná) podobný pocit, když jsem narazil na slovo "Vesmír", nebo na slovo "Galaxie". Když jsem ležel v dětství v noci na mezi, nebo při trampu pod širákem, pozděj i na noční hlídce na vojně a koukal na mléčnou dráhu a na ty spousty hvězd, tak se mi někdy i příjemně "zatočila hlava".

Jo to já taky, jako dítě jsme se starším kamarádem pozorovali hvězdy dalekohledem, co dostal k Vánocům, a když mi při tom líčil, jak jsou ty hvězdy velké a daleko a já si nato představil tu mohutnou rozlehlost vesmírného prostoru a obrovitou velikost oněch objektů, a na základě toho si uvědomil svojí prťavost, tak jsem zažil numinózní pocit (pocit posvátna).

Na bohyně věříš ty, ja to slovo nepoužívám ..
To ty sis vymyslels nějakou bohyni, je to tvůj konstrukt tvoji mysle, se mnou to nemá nic společného.

Sandály nosíme mi.. (Ef4/6)