na otázku, čo je pravda, sú tisíce rôznych odpovedí, a v každej je kus pravdy...
Tohle je parketa filosofů a tam se pak můžou lidé rozšoupnout a rozhádat do takových detailů, že ztrácí jak přehled, tak zájem. Lidé se unaví a maj té disputace, která stejně nikam nevede, až po krk. Tak dají za pravdu tomu, kdo je nejhlasitější (každého přesvědčí) a nejneúnavější. Tomu kdo má talent v manipilaci lidí, tedy jejich mozků.
Při hledání pravdy je záhodno se omezit na podstatné věci a jít ke kořenům konfliktu. Není to snadné a lidi se dokáží rozhádat kvůli jakékoliv prkotině.
Příklad : je v akvamarinu víc modři, nebo víc zeleně? A kvůli neshodě v téhle kause mohou být vedeny zničující války.
Nebo jiný příklad : hromadná rvačka v cikánské osadě, se vším co padnlo do ruky, s rozbitými hlavami a povyráženými zuby. Jak se dopátrat pravdy a ukázat prstem na viníka, na toho, který jako první "hodil kamenem"? Mohlo by se zjistit, že tříletý Jožinko Horvát, vyplázl jazýček na rovněž tříletou Marianku Kotlárovou.
Nebo, je-li libo : Pád komunistické hegemonie v ČSSR a následným osvobozením utlačovaných Slováků panovačnými Čechůněmi..