O tohle právě kroky kráčí, že ty jsi exemplář, který vypíná svůj
mozek, jak se dostane na dohled, nebo na doslech slova "bible". Ihned ti
naskočí nutkání rozprsknout kolem sebe ony biblické cintáty, které
považuješ za božou myšlenku napsanou kdysi, nevíme kdy, kým si, nevíme
kým.
Kdyby ten autor viděl do budoucnosti, kolik krve poteče za deklamování
jeho textů, tak by si raděj to péro uřízl a šel radši svádět nějaké
rozpustilá děvčata k lásce. Ne ke hříchu. Jak to zpívala Marta ? "...
láska není hříchem, hříchem bývá přísný půst ..."
Je nad Slunce jasnější a i ptáčkové to cvrlikají ve Vatikánu ze
střechy, že ta pohádková bible je pouhým symbolem monoteistických
ideologií a jejich rozličných verzí, jako je ta oplatka pouhým symbolem na
uspokojení zbožného požitku kanibalizmu.