Rozcestník >> Náboženství >> Ateistická společnost

Věřím že hledat bude. Viděla jsem několik dokumentů "populárně vědeckých" o potopě světa, co to mohlo být, kde se provalilo moře a proč je to v tolika mýtech. Jistě se na to nabaluje i hledání Atlantisu a třeba i archy.. To vše je jedna velká hromada.

Ty bys ztrácela čas hledáním něčeho, o čem nevěříš, že existuje?

Já určitě ne, nehledám ani to co existuje. Lidé jsou různě cáklí :-) Stačí si pustit televizi.

Jenomže tyhle "populárně vědecké" dokumenty nepojednávaly o potopě světa, tedy o důkazech pro biblickou pohádku O potopě, nýbrž hledaly vysvětlení pro fakt, že 2,2 miliardy křesťanů věří bibli každé slovo, ba i pohádku O potopě.

O Černém moři, kdysi sladkovodním, se předpokládá, že do něj přitekly vody z Egejského moře po protržení hráze Bosporu. To spojení s biblickou pohádkou má malou trhlinku, možná dokonce trhlinky dvě. Ta jedna je geologická - protržení hráze Bosporu se událo před sedmi tisíciletími. Ta druhá je k zamyšlení - dnes má Černé moře takový přítok řek, že by po přehrazení Bosporu jeho hladina stoupala. Ž Černého moře teče hodně vody do Středozemního moře a jen zlomek tohoto množství se vrací nazpět (je to dané rozdílnou salinitou).

No a v posledních desítkách tisíců let, se srážkový prostor pro Černé moře nezmenšil.

A těch sedm tisíc let je špatně? Tedy proč by to nemohla být tato událost. Nebo jiná, měnilo se klima...v době ledové bylo hodně vody vázané která se uvolnila... tedy to mě jen tak napadá. Nebo výbuch sopky a následný déšť etc. Určitě lze nalézt stopy dlouhotrvajícího deště či zalití v sedimentech.

Poslední doba ledová si dovolila skončit před zhruba 11,7. tisíci roky. Samozřejmě trvalo to tání ledovců nějakej ten pátek, ale čtyři tisíce let se mi zdá přehnané časové období..
A vůbec, ta hladina se zvedla, ale ne tak, aby pokryla nejvyšší hory.

Na nejvyšších horách asi lidé nežili

Mě se líbí na Potopě, že bůh dal lenochodům z Brazilie na záda baťohy se žrádlem a ti se vydali přes Panamu a Aljašku do Asie, v Číně přelezli všechny čínské zdi a jechali přes Indii k Noemu, aby jim s Archou neujel.

A hlavně taky ne tak rychle.

Už jsem tu několikrát citoval geologa Jožku z Diskutníků, mimochodem protestanta, který na základě geologických nálezů biblickou potopu vylučuje. Ale jak vidno, pro některé to bude vždy otázkou víry, že byla. Pak si říkám, k čemu taková víra je.

Doslovnost není na místě. V té době nežili miliardy lidí a k velké potopě,která se projevila na mnoha místech kde žili lidé v nížinách či rozlehlých údolích (nedohlédli na hory)

Nebyla žádná velká potopa. Bylo mnoho menších a proto příběhy o nich se objevují v mnoha kulturách.

To nevíme jistě, tedy přesně toto je předmětem různých populárněnaučných pořadů :-)))) Takoví geroi nejsme abychom přesně věděli kdy a kolik vody někde bylo.

Ale jsme.

Tak ty jsi a ne.

Já ne, věda.

a všude byl bohem vyvolený hrdina, co postavil loď a pobral tam zvířata...

Všude právě ne.

To je spíš hledání, co je na pozadí toho mýtu. Co mohlo vést ke vzniku toho příběhu. U nás taky nikdo nezahájí výkopové práce pod Blaníkem, aby tam hledal spící vojsko.

No ano, mezi Indiány mýtus o potopě světa je prý taky.Tedy viděla jsem to v televizi a matně vzpomínám.

ano, je...

nemyslím si, že sa Noemova archa nájde, musel by to byť zázrak, nakoľko bola zrejme celá z dreva...myslím, že Noemova archa ostane navždy biblickým tajomstvom, ktoré ostane navždy predmetom biblickej viery SZ ...je zaujímavé, že Ježiš ju (potopu a archu) potvrdil, takže ostáva aj predmetom kresťanske jviery...

Vidím to podobně. To co je předmětem víry...to vírou má zůstat.

...je však aj pravda, že mnohé veci a javy viery (ako biblické údaje) sa podarilo aj priamo či nepriamo aj vedecky potvrdiť...

Jako třeba chození po vodě ?
Nebo nasycení davů dvěmi rybami ?

Omlouvám se, ano v bibli zmíněný Egypt skutečně existuje.

Chození po vodě chápu jako podobenství...Když jsem šla přes úzký hřebínek Bionassey na vrchol Mont Blancu,věřila jsem že nespadnu. Musela jsem kráčet jak po laně těměř 700 m po hřebenu a dolu na obě strany asi 2000 m sráz. Věřila jsem že to projdu, věřila jsem z celého srdce a celou svojí duší,jinak bych se v půlce mohla seknout...na zádech přes 20 kilo. To jjsou momenty,kdy to bez víry a důvěry nefunguje. Takhle věřím...kdybych nevěřila, nemohla bych jít svojí vybranou jedinečnou cestou. člověk věří, že ta cesta kterou jde je dobrá a důvěřuje že dojde do cíle.

a co to podobenství znamená?

Jak ztratíš víru (důvěru že to zvládneš), začneš se topit. Pak ti mistr podá ruku a ty jdeš dál.

ok...

Rozumím, křesťan je prostě neutopitelný, asi jako Mráček.

Podobenství, to se mi líbí. Ty dva chleby, které nasytily dav hladových lidí byly vlastně dva 45. tunové kamiony plné brambor. To je podobenství.

Tak a podobenství je i ten příběh o potopě.

To jistě... lidé ovšem museli vědět co to je potopa. Tedy mít povědomí... jinak by příběh nefungoval.

Tak samozřejmě. Vždyť i my víme, co je to potopa. Dochází k nim poměrně často.

Jasně ale žádná není zas tak velká aby stála za řeč. Pokud se protrhla hráz Bosporu, mohl to být hukot.

Když tě postihne, je vždy velká dost!

Podobné zážitky mám taky, ale nikdy mě nenapadlo spojovat to s důvěrou v něco mimo mne. To, jestli projdu, závisí na terénu, na počasí a na tom, jak si s nimi poradím. Tečka. Žádná víra v cokoliv „nade mnou“ k tomu potřeba není.

Ještě za doby mých studií existoval tzv. autogenní tréning. Tedy jako metoda. Neuměla jsem se vnitřně zklidnit. Zkoušela jsem i jogu, taichi, nakonec se jako účinná na vnitřní klid ukázala víra - křesťanství. Určitě je to individuální, každý potřebuje něco jiného a někdo vůbec nic:-) To není můj případ.

Tak,tak.
Každý je strůjcem svého klidu a každý si k tomu najde svoji "cestu".

Já zavřu oči a představím si noční oblohu s tím nekonečným množstvím hvězd.
Za chvilku absolutně "vypnu" - nevnímám okolí.
Neskutečná pohoda.

Pěkné, opravdu. Když jsem chodila ještě kdysi po vysokých horách, byl to pro mě způsob jak se na 100% zkoncentrovat. V ten moment byly myšlenky zcela svázané do jediného bodu a to do přítomného okamihu.

Osobně se koncentruji za volantem, nebo za řídítky na 100%, když to vyžaduje situace, jinak mohu jet tak na 50%.
Na lození po žebříku, po stromech, po střeše a pod. mi stačí tak kolem 25%.

Na 100% se však koncentrovat musím, když vyvíjím programy procesorů, elektronické přístroje, když počítám jejich parametry, když obsluhuji nebezpečné přístroje, když dělám něco s třaskavinami, ...nebo když si vyndávám zadřenou třísku z prstu.

Ty jsi vývojář IT?

Mno, byla to spíš jen reakce na téma 100% koncentrace.
Elekronika, HW, SW, analog, digital, motory, transformátory ... teď vynikám v důchodcovství, na 25%.

Syn je vývojář, tedy IT inženýr a zároveň je fyzik.

Zajisté sympaťák. Fyzici mají zpravidla zdravý přístup k životu a k prostředí.

No za volantem - to už bejvávalo - najednou jsem zjistil,že jedu jak blázen - a připoutal jsem se rychle.

Na úseku St. Hrozenkov - Brno se už musím krotit - ale stejně se přistihnu u toho,že jenom předjíždím a nedává pozor na tachometr.

Ano, některý dozraje dřív, jiný pozděj a ti kteří nedozrají, nežijí dlouho ve zdraví.
Kdysi jsem jednoho vezl a ten povídá, že má radši poholdnou rychlost, auto je tišší, pneu nekvičí v zatáčkách a když má někdo naspěch, tak mu uvolní cestu. Rovněž je lepší dodržovat dvou sekundový odstup, i za cenu, že se ti tam nějaký uspěchanec v máčkne. No a co, stačí si vzít tužku a papír a spočítat kolik času se získá jízdou na limitu. Není to moc, spíš je to zanedbatelné.
Možná že jeden takový milník v mém přístupu k tomuto tématu byl chlapec našich sousedů, který zahynul jako spolujezdec, když chtěl řidič předjet traktor, který odbočoval vlevo na polní cestu. Blinkr traktoru se "schovával" kdesi za nějakým připojeným mechanizmem. Naše přítelkyně jeho máma, prodělávala tehdy trauma zvládnutelné jen psychofarmaky a depresivní je dodnes a je to přes dvacet let..

Mim "milníkem" byli - zvýšené pokuty a ježdění po Praze - ale teď když jsem na Slovensku jsou to hlavně ty výšky pokut.

Pro mě to byly dvě menší havárky s mladším bratránkem na motorce, řídil on a rád jezdil rychle.
Při jeho třetí nehodě jsem s ním naštěstí nebyl. Zabil se na poměrně rovném, ale mokrém úseku silnice.

Smutné, je to ta nejvyšší daň z radosti..

jo,to poutání - když sem si koupil před rokem auto ,tak mělo vypnuté to otravné pípání když není člověk připoután

dcera mi to tam pokoutně zaktivovala a ....nakonec jsem rád ,,v poslední době se v okolí událi dvě fatální nehody u kterých se následně policisté shodli že by dotyční přežili pokud by ....... byli připoutaní

...mnoho vecí z histórie, i napr. evanjeliových reálií Jeruzalema a vôbec celého Izraela, ako aj priľahlých území (viď napr. Pavlove apoštolské cesty od Jeruzalema po Rím v Skutkoch apoštolských ...

Pak ovšem obraty toho typu, že existence boha je „logická“, že kdo používá rozum a nemá některou z visitorova seznamu nectností, musí věřit, a podobně, které tu chytrolíni typu visitora a jonatána hojně používají, musí být buď lež, nebo projev hlouposti…

Ona především žádná nebyla. Je to jen mýtus.

Mýtus může mít pravdivý základ, příběh z něčeho konkrétního vychází.

Jistě. Nikdo nepopírá, že dochází k záplavám.

To jo.
Biblická pohádka O potopě má pravdu v tom, že existuje číslovka 40, používá se opakovaně. Pak má pohádka pravdu v tom, že někdy prší, že lidi si staví lodě, dokonce takové, že na nich přežije týden na sedm tisíc lidí.
Noe také mohl symbolicky zajet ob týden do přístavu a tam natankovat vodu, nakoupit jídlo a žrádlo a nechat vyčistit stáje. To, že je zapotčebí stáje čistit nám potvrzuje Herkules a augiášovy stáje / chlévy.

To je ratko strašné, viď ?
Jakmile se začne používat příměr, nebo symbolika, tak se tím dá okecat cokoliv.

40 dní pršelo - jen symbolicky, rádio Jerevan hlásí, že je to naprostá pravda, akorát to nebyly dni, ale minuty a nebylo jich 40 ale celé dvě a půl. Dále hlásí, že vědci zjistili, že nepršelo před pěti tisíci lety, ale že bude pršet zítra.